Vědec: Sypat Stutox na holá pole bez vegetace je nebezpečné

Rozsypávat v boji proti přemnoženým hrabošům jed Stutox II na holá pole bez vegetace je nebezpečné. V rozhovoru pro ČTK to řekl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty UP Olomouc Emil Tkadlec. Hrozí, že se uhynulými hraboši otráví další živočichové. Při otravě Stutoxem II hyne 70 procent hrabošů týž den. Nikdo ale nezkoumal, jak dlouho se mršinami mohou otrávit další zvířata.

"Granule by se neměly vůbec sypat na povrch tak, jak to bylo povoleno. Dřív se ten přípravek používal sice na povrch, kde se rozmetal, ale do porostu," zdůraznil Tkadlec.

Plošné rozhazování jedu Stutox II po polích nedávno povolil ÚKZÚZ, ale ministerstvo zemědělství po vlně kritiky platnost povolení pozastavilo. Kritici opatření namítali, že jedem se otráví kromě hrabošů i další býložravci nebo živočichové, co otrávené hraboše sežerou.

Český svaz ochránců přírody dnes informoval, že našel na Opavsku dva uhynulé čápy bílé, u nichž testy potvrdily otravu toxickým fosfidem zinku, který je součástí Stutoxu II. Podle ministra životního prostředí by to byl první případ sekundární otravy.

"Čáp, když přijde na pole, tak bude asi lovit víc, ale když přijde k poli, kde není žádná vegetace, to je asi to nejhorší," podotkl Tkadlec.

Stutox II zůstává na poli asi tři dny. "Kvůli vlhkosti se granule rozpadají, takže zmizí," řekl Tkadlec. "Rozpadnou se na prášek, který už není atraktivní, takže riziko primárních otrav i necílových druhů trvá zhruba tři dny," řekl přírodovědec.

Jed se začne rozkládat, jakmile se dostane do žaludku zvířete. Hraboši, kteří granulí sežerou víc, pojdou třeba už po dvou hodinách. Sedm z deseti otrávených hrabošů uhyne první den po otravě. Většinou v noře, nicméně někteří zůstanou na povrchu. A když na něm není žádný porost, může je sežrat jiný živočich.

Jed zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží. Draví ptáci, kteří ulovenou kořist trhají a žaludek a střeva většinou vyhazují a nežerou, se tedy otrávit nemusí. Naopak třeba čápům, kteří polykají hraboše celé, otrava hrozí. "Samozřejmě, čáp je může pozřít, to se může stát. A protože je polykají vcelku, tak k otravě může dojít," řekl Tkadlec.

Podotkl, že zemědělci by měli mít možnost se proti přemnoženým hrabošům bránit. Je ale nezbytné po použití kontrolovat pozemky a čápy, kteří se houfují před letem do Afriky, ale třeba i volavky plašit, aby na taková pole nelétali. "Je to jenom na tři dny, zhruba, je v silách člověka ta stáda (čápů) zaplašit," podotkl. "Je třeba zabezpečit nějaký takový režim, a pak ta rizika budou minimální," dodal.

Tkadlec poukázal i na to, že fosfid zinku je jednoduchá látka, která se rozloží, takže nezatěžuje životní prostředí a že Stutox II zůstává nejbezpečnějším jedem na hlodavce. "Všechny ostatní jsou horší. A protože je starý, testoval se na mnoha místech a konstatování bylo vždy takové, že rizika existují, ale jsou přiměřená," podotkl Tkadlec.

 

Autor: ČTK

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info