Kůrovec se přesouvá na Vysočinu. Lesníci se pustili do obnovy zničených porostů

"Měly by mít větší šanci obstát v podobných situacích, které mohou nastat třeba za 50, 60 let, a které my dneska nedokážeme předpovědět," řekl Deníku ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Vladimír Krchov. Nemělo by se tak již stát, že by bylo třeba v lese vykácet všechny dřeviny. Někdejší smrkové monokultury proto lesníci nahrazují druhově pestrými lesy.

"Za padesát let tam sice již nebude jako dnes klasický smrkový les, kam si celé rodiny chodí sbírat hřiby, ale bude stabilní a udrží se i při různých epizodách, které dnes skutečně nelze předpovědět," vysvětlil lesník.

Kůrovcová kalamita, kterou odborníci považují za historicky nejhorší pohromu, jež kdy české lesy zasáhla, přitom stále ještě nekončí. Ještě v roce 2012 lesníci kvůli hmyzím škůdcům vykáceli 786 tisíc metrů krychlových dřeva, ovšem loni to podle Českého statistického úřadu již bylo 13 059 tisíc metrů krychlových, tedy bezmála 17krát více.

Statistici se navíc obávají, že číslo za letošní rok bude ještě podstatně vyšší. "Loni byly tři až čtyři generace kůrovce. I letos bude záležet na vývoji počasí a oslabenosti lesních porostů," řekl Deníku lesnický analytik Aleš Erber.

Celková nahodilá těžba, při níž lesníci musí reagovat na neplánované vlivy, tedy kromě hmyzu zejména na exhalace a živelní pohromy, loni činila přes 23 tisíc metrů krychlových dřeva. Další více než tři tisíce metrů krychlových z loňska dosud lesní dělníci nestihli zpracovat.

"V roce 2018 dokázali lesníci zpracovat o 50 procent kalamitního dříví více, než je dlouhodobý průměr celkových ročních těžeb," uvedl Jan Příhoda z think tanku Czech Forest. Připomněl, že časově náročné vyhledávání napadených stromů, instalace obranných opatření, těžbu, asanace, skládkování i dopravu dřeva nyní lesníci provádějí v největších objemech v historii. "Tato vysoce kvalifikovaná profese si v době největší přírodní katastrofy zasluhuje společenské uznání i podporu," prohlásil.

Pomáhají i vědci

V boji s kůrovcem se lesníkům snaží více pomáhat i vědci. Experti z České zemědělské univerzity (ČZU), Správy Krkonošského národního parku a společnosti Unicorn Systems společně pracují na vývoji aplikace, která lesníkům umožní lépe a zejména rychleji najít stromy napadené kůrovcem. Některé vlastnosti napadených stromů, například teplota a spektrální odrazivost, se totiž mění ještě předtím, než lze změnu postřehnout vizuálně.

"To, že strom napadl kůrovec, dokážeme zjistit ještě dříve, než by si toho všiml i ten nejpozornější lesník při své obchůzce. A o čas jde v současné situaci především," uvedl Ondřej Lagner z ČZU. Vědci chtějí lesy monitorovat z dronů, protože dostupné družicové snímky nemají dostatečné rozlišení.

Drony proto osadí senzory pro pořizování snímků s vysokým rozlišením v infračerveném pásmu, které je vhodné pro zjišťování zdravotního stavu stromů a změnám v chlorofylu jejich jehlic. "Snímky se nahrají do aplikace, výpočetní  jádro je vyhodnotí a podá uživateli jasnou informaci, které stromy je třeba preventivně vytěžit, a zamezit tak dalšímu šíření kůrovcové populace," vysvětlil Václav Wiesner z Unicorn Systems.

Autor: Jiří Janda