Řada politiků a novinářů se kvetoucí řepky už nemůže dočkat

Opakuje se to rok co rok, vždy na jaře. Ne, řeč není o Velikonocích, ačkoliv datum je podobně proměnlivé. Bavíme se o řepce ozimé, která se v posledních několika letech stala vítaným obuškem v rukou novinářů i politiků. Aktuálně je řepka obviněna za to, že způsobuje vyšší ceny brambor. Jde zatím o předehru. Letos totiž řepka rozkvete v termínu vrcholící volební kampaně do Evropského parlamentu. A to bude teprve jízda!

Všimnul si toho asi každý, kdo na konci dubna či v květnu někam třeba letěl letadlem. Česká republika svítí žlutými plochami řepky ozimé. Možná je to tou barvou, možná fabulacemi v médiích, ale česká veřejnost se naučila řepku ozimou vnímat jako problém. A řada lidí by ji na polích nejraději ani neviděla. Jenže to je stejné, jako by se národy ze subtropů čertily nad tím, že se u nich pěstují třeba pomeranče. Česká republika má totiž pro řepku ozimou perfektní podmínky. Ani moc zima, ani moc teplo, ani přílišné vlhko či sucho (pokud pomineme rok 2018). Kromě toho řepka zlepšuje kvalitu půdy, zabraňuje jejímu smývání, využívá se prakticky celá a kromě oleje se z ní získávají také vysoce hodnotné zdroje bílkovin pro výrobu krmiv.

I zemědělci musí vydělávat

V neposlední řadě ji zemědělci dokáží na jednotném trhu EU také dobře prodat – právě její víceúčelové použití a fakt, že neroste v každém regionu, vytváří poptávku po řepkovém semenu. Zemědělci tak mají k dispozici jednu z mála komodit, která je výdělečná. Máme se divit, že ji tedy pěstují? Společnost by se měla chytit za nos. I zemědělec je podnikatel. Každý podnikatel vyrábí a prodává to, co mu přináší zisk, protože jinak zkrachuje. Tento fakt veřejnost schvaluje. S výjimkou zemědělců. Proč? Protože se řepka ozimá stala nástrojem politického boje a řadě novinářů slouží jako jednoduchý, dobře viditelný obušek. Veřejnost je pak vystavena mýtům o řepce, nad kterými zemědělci jen kroutí hlavou.

S jakými dezinformacemi se tedy (již brzy) opět budeme setkávat?

- pěstování řepky škodí půdě a je příčinou její eroze!

- kvůli pěstování řepky jsou zamořené spodní vody pesticidy!

- pyl řepky pokryje auta, domy a způsobuje alergie!

- řepkový olej je nekvalitní!

- všechna řepka patří Agrofertu a Babišovi!

- řepka se pěstuje kvůli biopalivům!

Výše uvedených šest výkřiků jsou přitom bláboly. Jaká je pravda?

Základem je dodržování osevního postupu

Řepka má v osevním postupu své oprávněné místo. Její bohatý kořenový systém pomáhá bojovat se zhutněním půdy. Půda se tím jednoduše kypří. Řepka se jmenuje „ozimá“ právě proto, že na polích přezimuje. Její listy a následně celá rostlina tak chrání povrchovou vrstvu polí před erozí způsobenou větrem či vodou. Díky zaorávání zbytků rostlin řepky se do půdy navíc vrací živiny. V dnešní době často zmiňované nálezy pesticidů a jiných chemických látek ve spodních vodách patří k dědictví z dob dávno minulých. Půda má dlouhou „paměť“, a tak se do ní propisuje lidský faktor třeba i po několika desetiletích. Domnění, že zemědělci nadužívají hnojiv či pesticidů, je nepravdivé. Za obojí se totiž platí, ošetřování rostlin je velmi nákladné. Proto nikdo nechce jakkoliv plýtvat. Řada lidí také obviňuje řepku ozimou ze vzniku alergických reakcí. V naprosté většině případů jde ale o nesmysl. Pyl řepky je těžký, dolétne sotva několik desítek metrů od rostliny. I z toho důvodu potřebuje řepka opylovače. Tím se znovu dostáváme k pesticidům – zemědělci potřebují hmyz, aby opyloval řepku, tudíž nemají zájem na tom plýtvat prostředky k hubení hmyzu právě na řepku. Nedávalo by to ani smysl.

Řepka patří na naše pole

Často slýcháme „pěstujte něco jiného, řepka je pro nás špatná!“ Ale co mají zemědělci pěstovat, aby to mohli také prodat? V našem zeměpisném pásu se prostě daří plodinám jako řepka ozimá. Jsou pro tuto oblast prostě nejvhodnější, ať už se to někomu líbí nebo ne. Volání po odstranění řepky ozimé ze zemědělské praxe je stejné, jako kdyby někdo volal po ukončení pěstování banánů či ananasu v rovníkovém pásu. To by přitom každému přišlo divné. Tak proč někteří lidé chtějí skončit s pěstováním řepky v Česku? Mají se místní zemědělci začít věnovat pěstování tropického ovoce? Nebo tu máme pěstovat ještě více obilí, kterého se už nyní vyváží na 3 miliony tun ročně? A poroste pak tedy řepka na rovníku? Ani jedno z výše uvedeného! Řepka ozimá na tuzemská pole patří a daří se jí tu. Není důvod ji nepěstovat.

Z řepky máme olej, krmiva, biopaliva i ekologické pelety

Zemědělci bývají také obviňováni z toho, že pěstují řepku ozimou jen kvůli biopalivům, protože je řepkový olej jinak méně kvalitní. To je ale nesmysl! Olej z řepky se směle vyrovná tomu olivovému, co do složení 3 a 6 omega mastných kyselin je na tom dokonce lépe než olivový olej. Zemědělci s řepkovým semenem obchodují jako s komoditou a dopředu netuší, kdo ji koupí, proto je nesmysl tvrdit, tuto plodinu někdo pěstuje na výrobu biopaliv. Z vylisovaných semen se navíc získává na proteiny bohatá zdrojová surovina pro výrobu krmiv. Naopak ze zbytků rostliny se vyrábí ekologické palivo – pelety, které slouží jako zdroj tepla či na výrobu elektrické energie.

Třikrát víc získané energie

Kdyby se tu řepka nepěstovala, tak hlavně dovážíme více a více krmných surovin, třeba jako je sója. Tu by bylo třeba dovést ze zámoří, pro naši oblast se její pěstování ve velkém  nehodí. Zdá se to někomu logické a vhodné?  Řepkový šrot je významná, nutričně bohatá komodita, bez které by byl  ochuzen potravinový řetězec.  A pokud se vrátíme k biopalivům, tak je vzorec jednoduchý: z 1 hektaru plochy oseté řepkou ozimou se získá cca 1,1 tun biopaliva. Na pěstování řepky včetně hnojiv a ochranných prostředků se spotřebuje 0,3 tun nafty. Z řepky se tak získá 3krát více energie jen v biopalivech! K tomu lze přičíst ještě energii získanou spalováním pelet z těla rostlin, kdy se uvolňuje pouze CO2 přijatý dříve z ovzduší (tedy bez výrazných nových emisí). Častou chybou bilancování energie je, že se nikdo nenamáhá správně započítat též energii obsaženou v řepkovém šrotu, který se vrací do potravinářského řetězce. Jednoduše i tady platí zákon o zachování energie. Někdy jako by tomu někdo nechtěl stále rozumět.

V České republice bylo v roce 2018 bezmála 2,5 milionu hektarů osevních ploch. Řepka ozimá se pěstovala na téměř 412 tisících hektarech půdy. Často bývá řepka spojována s Agrofertem a jeho bývalým akcionářem Andrejem Babišem. Jenže všechny zemědělské společnosti koncernu Agrofert v roce 2018 pěstovaly řepku jen na necelých 21 tisících hektarech. Podíl z celkové plochy v ČR oseté řepkou ozimou tak činil pouze 5 %!

Česko plné zemědělských expertů

Z výše uvedených faktů je snad už zřejmé, že „žlutou“ řepkovou kartu někteří politici používají zcela účelově a určitá média jim v tom vzorně asistují. Řepka ozimá se tak stala rukojmím, o němž se šíří nepravdy nebo dokonce naprosté výmysly. V dnešní době přebytku informací už běžná veřejnost jen těžko odhalí fakta, což šiřitelům bludů vyhovuje. Zajímavostí je i to, že se za bezmála odborníky na zemědělství vydávají lidé, kteří s ním nikdy nepřišli do kontaktu víc, než nakupováním brambor v supermarketu. Česká republika by se tak někomu mohla zdát jako země plná zemědělských odborníků. Otázkou ale je, proč tedy zemědělské školy neustále bojují s klesajícími počty uchazečů o vzdělávání, když by se podle mediálních výstupů nebo výkřiků na sociálních sítích mohlo zdát, že zemědělcem je v tuzemsku kdekdo.