Genetické modifikace změní rajčata. Čeká nás pikantní chuť i plody bez semen

Geneticky modifikované potraviny jsou téma, které vzbuzuje velké kontroverze. Modifikace však nemusí sloužit pouze ke zlepšení odolnosti vůči škůdcům nebo zvýšení výnosů. Genetičtí inženýři si pohrávají i s nevšedními barvami nebo chutěmi notoricky známého ovoce a zeleniny. Již brzy bychom se tak mohli dočkat například rajčat podobně pikantních jako chilli papričky.

Ačkoli rajčata pochází z Jižní Ameriky, využití najdou v téměř každé světové kuchyni. Používají se do salátů, hamburgerů, sendvičů, k přípravě omáček, polévek, nebo jen tak k zakousnutí. Přesto však řada lidí považuje rajče za mdlou zeleninu (ačkoli se vlastně jedná o ovoce) bez výrazné chuti.

Rajčata jsou přitom z hlediska vývoje vzdálenými příbuznými papriky. Ze stejné vývojové větve se oddělily před zhruba 19 miliony lety. Díky tomu se v rajčatovém genomu nachází skupina neaktivních genů, které dokáží produkovat alkaloid kapsaicin, který u paprik způsobuje pálivou chuť.

S plánem aktivovat tyto spící geny přišel nyní tým brazilských vědců. Takto geneticky modifikované potraviny by tak znovu získaly schopnost vytvářet kapsaicin. Nejde přitom pouze o využití v gastronomii.

„Kapsaicinoidy jsou velmi hodnotnou složkou. Využívají se ve zbraňovém průmyslu jako složka pepřových sprejů, slouží také k výrobě anestetik a podle některých studií pomáhají s hubnutím,“ vysvětlil pro deník The Guardian jeden z autorů studie, Agustin Zsögön z brazilské univerzity ve Viçose.

Kapsaicin je navíc významným antioxidantem, pomáhá se zvládáním bolesti a podle odborníků působí pozitivně při nádorových onemocněních. „Papriky se bohužel nepěstují tak snadno, jako rajčata. Geneticky upravené rajče by tak mělo praktické i ekonomické výhody - bylo by možné vypěstovat mnohem více kapsaicinu,“ říká Jackson Ryan z technologického portálu Cnet.

Odborníci navíc dodávají, že vytvořením pálivých rajčat jejich možnosti nekončí. Aktivací správných genů by mohli rostlinu přimět k produkci bixinu, druhého nejrozšířenějšího přírodního barviva v potravinářském průmyslu, nebo zvýšení množství obsaženého beta-karotenu, který lidské tělo využívá k přeměně na vitamín A.

Zsögön a jeho kolegové již na realizaci své myšlenky pilně pracují. Jejich cílem však není pouze vytvoření neobvyklé odrůdy rajčat. Chtějí především dokázat, že genetické inženýrství může být užitečným nástrojem budoucnosti.

Brazilský vědec se podle svých slov těší zejména na to, až si z pálivých rajčat vyrobí omáčku. Varoval však před jejich použitím během tradiční španělského festivalu La Tomatina, při kterém se tisíce lidí účastní velké rajčatové bitvy. „Mohlo by dojít ke zraněním,“ dodal Zsögön s úsměvem.

Plody bez semen i snazší sklizeň

Pikantní rajče však není jedinou novinkou, kterou by genetické úpravy mohly přinést. Ostatně už v roce 1994 společnost Celgene vytvořila modifikované rajče nazvané Flavr Savr, které bylo odolné proti hnilobě. Stalo se vůbec první geneticky upravenou potravinou, která se dostala na pulty amerických supermarketů.

Na nových genetických modifikacích rajčat pracují i jiné vědecké týmy. Například Keishi Osakabe z Tokushimské univerzity v Japonsku a jeho kolegové přišli v roce 2017 s myšlenkou, jak dosáhnout bezsemenných plodů.

Hodlali pomocí nástroje pro editaci genů CRISPR záměrně vyvolat mutaci, která zvyšuje hladinu hormonu auxin. Ten stimuluje vývoj plodů, která neobsahují žádná semena. Díky tomu, že metoda CRISPR umožňuje přesně cílit na konkrétní geny, znamenalo by to, že by mutace neovlivnila jiné části genomu rajčat.

Jediným dalším viditelným rozdílem by bylo, že listy mutantních rostlin by měly jednodušší méně složité tvary, protože vyšší hladiny auxinu také ovlivňují tvorbu listů.

Genetik Zachary Lippman z Cold Spring Harbor Laboratory v New Yorku pak pro změnu chce pomoci úpravy genů změnit způsob, jakým se rostlina rajčete rozvětvuje. To by nejen zvýšilo výnosy, ale současně by to usnadnilo i sklizeň rajčat.

Autor: Lukáš RottPavel Škopek

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info