KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde lze předpokládat šíření kůrovců do okolních porostů.

V úzké spolupráci specialistů pracoviště Dálkového průzkumu Země ÚHÚL Frýdek-Místek a projektu KŮROVCOVÉ INFO vznikl nový unikátní nástroj monitoringu lesů. Na základě analýzy satelitních snímků jsou v porostech se zastoupením smrku vylišeny plochy, kde lze předpokládat šíření kůrovců do okolních porostů.Na okolnosti vzniku projektu, metody zpracování dat, ale i na očekávané přínosy jsme se zeptali tvůrců kůrovcové mapy.

Na otázky odpovídají:

Ing. Filip Hájek, Ph.D. (DPZ ÚHÚL) – FHIng. Jan Příhoda (Lesnická práce) – JPdoc. Ing. Petr Zahradník, CSc. (VÚLHM) – PZ

- Co bylo hlavním důvodem vzniku aplikace Kůrovcová mapa a pro koho je aplikace určena?

FH: S myšlenkou, zda by nebylo možné využít naše analýzy přímo v lesnickém provozu, nás oslovil kolega Jan Příhoda, který měl určité povědomí, čím se na pracovišti DPZ ÚHÚL ve Frýdku-Místku zabýváme. Mimo jiné dlouhodobě mapujeme vývoj lesních těžeb, a to jak pomocí letecké fotogrammetrie, tak z družicových snímků. Od jara 2018 jsme řešili úkol MZe zpracovat generel obnovy lesů po kůrovcové kalamitě na Moravě, kde jsme pro mapování aktuálního rozsahu holin nově zkoušeli použít snímky z družicového systému Planet Inc. Tento systém je konstelací cca 180 satelitů umožňující snímkování libovolného místa na Zemi s prakticky denní návratností – poprvé v historii tak máme přístup k aktuálním snímkům ve velmi slušném prostorovém rozlišení. Aplikace, která by ukazovala precizně a opakovaně rozsah a vývoj kůrovcové kalamity v celé republice, byla logickým vyústěním daných možností.

JP: I když si uvědomuji souběh mnoha kritických okolností a zejména brutálních dopadů sucha na lesní porosty, přesto jsem přesvědčen, že nemůžeme rezignovat a musíme hledat možnosti, jak si jako lesníci v tomto kritickém období pomoci. Hlavním důvodem vzniku kůrovcové mapy tak byla právě snaha pomoci. Základním předpokladem vzniku této aplikace bylo ovšem to, že specialisté dálkového průzkumu Země ÚHÚL Frýdek-Místek dokážou využít nejmodernější satelitní výstupy a provést velmi složité analýzy v takovém čase a v takové kvalitě, že je možné jejich využití v lesnickém provozu.

Aplikace je určena pro vlastníky a správce lesů a jejich personál. Reálně nelze předpokládat, že by mohla významně napomoci v ochraně lesa v kalamitních epicentrech, jakým je aktuálně například oblast jihu Vysočiny. Největší potenciál využití aplikace spatřujeme v oblastech, kde hrozí rozvoj kalamity, tedy zhruba na dvou třetinách plochy lesů v ČR. Kůrovcová mapa může také přispět k uvědomění si závažnosti současné situace a nutnosti hledat nové postupy.

PZ: Jako velmi významné vidíme i to, že vlastník se v reálném čase dozví, co se děje v jeho lese nebo v lese jeho sousedů. Neznamená to, že by do lesa nemusel chodit, naopak, předpokládáme, že ho to přiměje jít do lesa častěji a „validovat" situaci přímo na místě.

- Co přesně vyznačené oblasti na Kůrovcové mapě zobrazují a z jakých dat analýza vznikla?

FH: Zjednodušeně lze říci, že se jedná o mapu stojícího mrtvého dřeva (souší) a čerstvě vytěžených smrkových porostů. Výstup vznikl kombinací různých dat z dálkového průzkumu: z leteckého snímkování ČÚZK dokážeme získat tzv. normalizovaný digitální model povrchu (nDMR), tedy jakýsi 3D model lesa. Dále máme snímky z družice ESA Sentinel-2. Ty mají sice horší prostorové rozlišení (10 m/pixel), ale díky řadě spektrálních pásem umožňují např. hodnocení zdravotního stavu, či mapování lesních dřevin. Z naší mapy dřevin jsme „vytáhli" území se smrkem a pomocí výšek z nDMR odfiltrovali mladé porosty (pod 12 m), čímž jsme vymezili prostor lesa pro další odhalení potenciálních kůrovcových porostů.

Samotná detekce suchého lesa a aktuálních těžeb byla provedena na podkladě mozaiky družicových snímků ze systému Planet Inc. s prostorovým rozlišením 3 m/pixel, vytvořené ke konci září 2018 pro území celé ČR. Výhodou této metodiky je unikátní možnost automatizovaně a hlavně opakovaně ukázat prosychající porosty a takto sledovat vývoj kůrovcové kalamity v čase.

PZ: Z pohledu ochrany lesa lze říci, že mapa zobrazuje plochy, kde došlo a může dojít k dalšímu šíření kůrovců do okolních porostů.

- Jaká je validita zobrazených dat – odpovídají skutečnému stavu?

JP: Vzhledem k tomu, že na verifikaci dat bylo poměrně málo času a proběhla na omezeném počtu ploch, nelze získaná data generalizovat na celou Českou republiku. Z našich zjištění ale vyplývá, že přesnost získaných dat je provozně velmi dobře použitelná. Není možné garantovat, že budou na Kůrovcové mapě zobrazeny všechny rizikové plochy. Konkrétní ověření je vlastně na každém uživateli těchto výstupů a my budeme s kolegy velmi rádi za zpětnou vazbu.

- Jaká pozitiva může aplikace vlastníkům lesů přinést?

JP: Přínos je zřejmý – provozní lesníci získávají převratný způsob přehledu o situaci v lesích s minimálním časovým zpožděním. Je jasné, že pro zodpovědného vlastníka nepřinese zcela nové informace, ale i kdyby z dvaceti ploch v zájmovém území lesník o jedné nevěděl a přišel na ni díky kůrovcové mapě, má podle mého názoru projekt smysl. Další přidanou hodnotou je i to, že vlastník získá přehled o vývoji situace na sousedních majetcích a může na tuto situaci reagovat.

Z vlastního porovnání mohu uvést, že Kůrovcová mapa může částečně nahradit i lokální letecký monitoring, který z důvodu rychlosti letu i složitější orientace neposkytuje takto komplexní informaci o suchých nebo čerstvě vytěžených porostech.

Z provedených pozemních šetření se také ukazuje, že mapa může velmi dobře pomoci v nepřehledných, geograficky členitých oblastech.

PZ: Vlastník lesa získá více méně v reálném čase informaci o tom, co se děje v jeho lese a v lese jeho sousedů. V případě pozdního zpracování a asanace napadených kůrovcových stromů (k čemuž by optimálně nemělo dojít) je nutné zaměřit pozornost na okolní porosty – lýkožrout musel někam nalétnout a obvykle nelétá daleko (i když ani to nelze vyloučit). Je to tedy účinná pomůcka pro zvládání kůrovcové kalamity, která může napomoci včas objevit nově napadené porosty. Samozřejmě to nelze bez „návštěvy lesa". Vlastní vyhledání nově napadených stromů přímo v terénu nelze ničím nahradit. Je to o to důležitější, že se objevuje i uvnitř porostů, takže by mohlo dojít k přehlédnutí a toto přehlédnutí kůrovcová mapa zobrazí.

- Pro jaké období je Kůrovcová mapa určena?

JP: Přínos kůrovcové mapy spatřujeme zejména v období mimo letovou aktivitu kůrovců, kdy je třeba provést maximum sanitárních těžeb. Bohužel ještě nebyl nalezen způsob, jak ze satelitních nebo leteckých snímků rozlišit kůrovcem čerstvě napadený strom, proto není kůrovcová mapa nástrojem pro monitoring šíření kůrovců v letové sezóně.

- Není namístě strach vlastníků, správců lesů z možných sankcí ze strany orgánů státní správy lesů právě na základě dat z Kůrovcové mapy?

JP:  Kůrovcová mapa je provozním testováním možností využití analýz satelitních snímků v ochraně lesa. Z toho jasně vyplývá, že se nejedná o metodu, na jejímž základě by bylo možné dedukovat skutečný stav lesa a využít tohoto nástroje k jakýmkoli sankcím. Zneužití tohoto nástroje k sankcím vůči vlastníkům, kteří konají v ochraně lesa potřebné kroky, bych považoval v současné situaci minimálně za krajně neetické. Pokud by ovšem Kůrovcová mapa přispěla k vyšší aktivitě státní správy vůči dlouhodobě nekonajícím vlastníkům, zejména v oblastech, kde doposud nedošlo k rozvoji kůrovcové kalamity, i to bych považoval za přínos projektu.

PZ:  Kůrovcová mapa by rozhodně neměla být nástrojem různých orgánů k sankcionování vlastníků. Trochu mi to v tomto případě připomnělo Alfréda Nobela a jeho vynález dynamitu – ten měl také ulehčit práci v lomech a na stavbách, ale byl zneužit pro válečné účely. Nám všem by mělo jít především o zmírnění dopadů kůrovcové kalamity (i když to nebude jednoduché) a každý nástroj, který můžeme efektivně využít, je dobrý. Jen se s ním musíme naučit pracovat a maximálně ho využít k naplnění výše uvedeného cíle.

- Jaké kroky by měly následovat, pokud v lese zjistíme, že na ploše zobrazené na Kůrovcové mapě opravdu existuje riziko dalšího šíření kůrovců?

PZ: V každém případě musíme navštívit les a zhodnotit situaci na místě. V případě holin je nutné zjistit, zda nedošlo k vytěžení pozdě nebo nedostatečně a lýkožrout se nepřemístil do sousedních porostů. V případě souší je nutné zjistit, zda jde již o sterilní souše – těmi se dále nemusíme i v souladu se současně platnou legislativou přímo zabývat (i když časem je musíme také zpracovat), ale důležité je zjistit v jejich okolí, kam z nich vylétnuvší lýkožrout nalétl, a tyto stromy včas zpracovat. V případě nalezení aktivních kůrovcových stromů je nezbytné jejich zpracování, včetně účinné a včasné asanace.

- Kdy současná data vznikala a jak často budou data v aplikaci aktualizována?

FH: Současná verze Kůrovcové mapy vznikla v průběhu října 2018, nad snímky z konce září 2018. Analýzu plánujeme zopakovat na konci zimy tak, abychom měli na konci března 2019 k dispozici aktuální přehled o situaci před začátkem prvního rojení kůrovců. Další mapy pak můžeme poměrně spolehlivě produkovat s kvartální periodicitou, pokud budou k dispozici podkladové snímky. Na MZe tuto aktivitu podporují formou nákupu dat Planet, což je skvělé. Věřím, že tento pozitivní přístup potrvá i nadále...

- Lze aplikaci zobrazit i na mobilních zařízeních?

JP: Kůrovcovou mapu lze zobrazit na adrese www.kurovcovamapa.cz a v mapových portálech ÚHÚL a měla by být optimalizována i pro běžně používaná mobilní zařízení, přičemž na www.kurovcovamapa.cz bude možné využít GPS k lokalizaci přímo v terénu.

Vaše připomínky a náměty ke kůrovcové mapě můžete posílat na mailovou adresu info@kurovcovamapa.cz.

- Data v aplikaci se zobrazují pro Českou republiku. Je k dispozici nějaká podobná mapa s aktuální situací s kůrovcem i v sousedních státech?

FH: Mapování kůrovcové kalamity z DPZ se tradičně zabývají v USA a Kanadě, v Evropě pak především ve skandinávských zemích. O existenci podobné mapy, která přináší využitelné informace přímo lesnickému provozu s celorepublikovým pokrytím, v okolních zemích nevím.

- Z čeho máte v době spouštění Kůrovcové mapy největší radost?

JP: Na jednu stranu mám radost, že se ve velmi krátkém čase zhruba tří měsíců podařilo Kůrovcovou mapu dotáhnout do použitelné podoby. Radost ale člověk nemůže mít při pohledu na celorepublikovou míru rizika šíření kůrovců, danou jak dopady sucha, tak extrémním nárůstem populace lýkožrouta smrkového.

Těší mne, že vznik a výstupy ocenili i někteří, k moderním nástrojům jindy spíše skeptičtí kolegové. A možná největší radost mám z propojení možností, znalostí a schopností všech tří zúčastněných subjektů. Přál bych si, aby se v tomto stala Kůrovcová mapa v našem oboru inspirací.

FH: Mám radost ze samotného využití metod dálkového průzkumu Země, kterým můžeme přispět k řešení takto odborně a společensky závažného tématu. Dlouhodobý postoj řady českých lesníků, že DPZ u nás nepotřebujeme, se mění jen velmi pomalu. Všechno máme přece v hospodářských plánech. Přitom více než 5 % území republiky je pokryto dřevinnou vegetací (les dle NIL2/FAO), která je mimo jakoukoli evidenci, a tudíž i managementová opatření. Díky DPZ víme nejen kde, ale také v jakém stavu se tento les nachází. Je smutnou skutečností, že ani nejmodernější postupy monitoringu stavu lesa nemohou zajistit zodpovědné a rychlé kroky ke zpracování kalamity a následnou obnovu porostů či řešení problémů s vysokými stavy zvěře atp.

PZ: Určitě mám radost, že může Kůrovcová mapa v současné nelehké situaci přispět k řešení problémů s kůrovcovou kalamitou. Blízká budoucnost ukáže, zda jsme se nemýlili a zda se skutečně stane přínosem pro lesní provoz.

Děkuji za odpovědi (3. 12. 2018), Tereza Malčánková

Tým projektu Kůrovcová mapa

Filip Hájek (ÚHÚL), Jan Příhoda (Lesnická práce), Petr Zahradník (VÚLHM), Radim Strejček (ÚHÚL), Petr Lukeš (ÚHÚL), Štěpán Křístek (ÚHÚL), Markéta Kantorová (ÚHÚL), Marek Mlčoušek (ÚHÚL)

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info