Stromy v ulicích změnu klimatu nezvládnou. Budeme muset změnit systém, popisuje brněnský vědec
14.09.2018 | ČT 24
Globální změny klimatu budou mít podle vědce z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka značný dopad na výsadbu a skladbu stromů ve městech. Tradiční lípy, javory nebo jasany už nyní nahrazují nepůvodní dřeviny, jako jerlíny a akáty. V tiskové zprávě to dnes uvedl Filip Vrána z tiskového oddělení univerzity.
Otázky budoucnosti péče o stromy v městském prostředí řeší vědci na odborné konferenci, která se na univerzitě koná ve čtvrtek a v pátek. Skladba dřevin v městském prostředí je podle vědců věc, která se na rozdíl od skladby dřevin v lesích neustále dynamicky vyvíjí.
V minulosti ji ovlivňovaly především tehdejší trendy zahradní a krajinářské tvorby, a nově dovážené dřeviny z jiných kontinentů. Aktuální situaci podle vědců mnohem více ovlivňují globální změny klimatu, které se v českém prostředí projevují především extrémním rozložením srážek, tedy dlouhými periodami sucha, popřípadě přívalovými dešti, při kterých půda nestihne vodu vsáknout a drtivá většina jí tak odtéká.
„Naše domácí stromy, jako jsou lípy a javory, extrémy příliš dobře nesnášejí a velmi často u nich dochází vlivem sucha a dalších stresorů k postupnému poklesu vitality až odumírání. Neznamená to však, že by se tyto dřeviny z našich měst musely úplně vytratit. Pouze je třeba při jejich výsadbě dbát na správné umístění, například do parků a historických zahrad, kde mají daleko lepší podmínky k růstu,“ uvedl Rozsypálek.
Stromy v ulicích změnu klimatu bez lidské pomoci nezvládnou
Do uličních stromořadí se už dnes sází především nepůvodní druhy dřevin, jako jsou jerlíny a akáty. Přesto, že se tyto druhy vyznačují extrémní životaschopností, bez péče arboristů by ale s vysokou pravděpodobností přežít nedokázaly. Největší limit jejich životaschopnosti představuje nedostatek prostoru pro kořenový systém stromů a zhutněná půda.
Stromy, které v uličních stromořadích vyrostou, tak podle vědců nemohou v omezeném prostoru vytvořit plnohodnotný kořenový systém, který by je stabilizoval. Dalším problémem je mechanické poškození od aut a následné napadení dřevními houbami.
„Stromy s vážnými problémy je pak nutné ořezat nebo celé kácet. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu s prohlubujícími se extrémy klimatu nebudeme schopni dlouhodobě dřeviny v uličních stromořadích udržet. Alternativou je výsadba dřevin na určité období, například na 40 let, a následná periodická obnova. Vzrostlé dřeviny si tak pravděpodobně v budoucnu užijeme spíše v parcích než v uličních stromořadích,“ uvedl Rozsypálek.
Autor kar
zdroj: ČT24, ČTK, MUNI
Další články v kategorii
- EPC projektů v Česku rychle přibývá. Loni ušetřily přes 400 milionů korun, klimatické cíle EU mohou zájem ztrojnásobit (24.05.2024)
- Lidl loni zvýšil tržby o 9,4 pct. a Kaufland o 7,8 pct., otevřely méně poboček (24.05.2024)
- Senátní výbor chce usnadnit výstavbu nových malých vodních elektráren (24.05.2024)
- Mořské pochoutky z hor: zenon vytváří podmínky pro chov krevet v Alpách (24.05.2024)
- Loni dosáhly Lesy České republiky výborného hospodářského výsledku, a to i přesto, že se těžilo podstatně méně (24.05.2024)
- S Janem Štechmüllerem o ekologickém chovu ovcí a masného skotu i dobrovolnictví v Angole (24.05.2024)
- Skot si na bezdrátovou pastvu rychle zvykne (24.05.2024)
- Zetor Tractors propustí 160 lidí, víc než polovinu zaměstnanců (24.05.2024)
- Loukami v Jeseníkách se šíří invazivní druh. Natrhejte si kytku, vyzývá obec (24.05.2024)
- Vědci na lipenské přehradě letos sledují nezvyklý jev při rozmnožování candátů (24.05.2024)