Vysoké teploty zapříčinily výskyt nových škůdců v sadech
27.08.2018 | ČZU
Vysoké teploty nad 35°C i přes letošní velkou sklizeň ovocným stromům škodí, říká docent Josef Sus z katedry zahradnictví ČZU v Praze. Nahrávají také novým škůdcům, kteří se dříve v ČR nevyskytovali, například tmavce švestkové, vrtuli rakytníkové nebo octomilce japonské. Díky vyššímu teplotnímu průměru se však daří asijským druhům ovocných stromů, například hrušni písečné. Pěstování olivovníků je však podle něj zatím na českém území předčasné.
"Letos je obecně, až na výjimky, úroda mimořádně vysoká u většiny ovocných stromů. Sklizeň je urychlena tak o tři týdny," uvedl Sus. Podle něj však nynější teploty, které mají přes rýden vystoupak k 37 °C, stromům škodí. "Fotosyntéza se zpomaluje, listy se snaží proti výparu chránit," přibližuje. Lidé tak mohou vidět povadlé listy u ovocných dřevin, které však zatím přežívají docela dobře. "Uvidíme, jak to bude vypadat nadále bez dešťů," dodal.
Letošní úroda by podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského měla meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185.184 tun. Sady v tomto roce nepostihly jarní mrazy, které sklizně výrazně srazily v letech 2016 a 2017. Sklizeň by letos měla jít nahoru u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U meruněk, broskví, hrušek a malin se proti loňsku očekává dvojnásobná až trojnásobná sklizeň. V porovnání s pětiletým průměrem by sklizeň měla být vyšší o 22 procent.
Dlouhodobě oteplující se klima však pomáhá podle Suse i škůdcům, kteří nebyli v ČR obvyklí. Například tmavka švestková byla donedávna lokálně na Slovensku, potom se vyskytla po dovozu švestek z Balkánu na Slovácku. Letos ji však odborníci zaznamenali i v Praze. "Larva vykusuje jádro té pecky a když ho vykouše praktiky celé, tak se zakuklí, vyvine se v komárka, a na jaře se prokouše. Vylétne to a klade vajíčka na ty plůdky," popisuje odborník. Většinou se šíří na spadlých plodech, pokud by se objevila i v česaných, mohla by podle něj znamenat velký problém. Dalším je octomilka japonská, který napadá měkké plody jako jsou jahody, rybíz nebo angrešt.
Se stoupajícími teplotami se však na českém území stále více daří ovocným stromům, které dříve byly doménou Moravy a jižních zemí. Jsou to například broskvoně, meruňky nebo mandloně.
Reportáž na toto téma byla odvysílána 1.8.2018 ve Velkých zprávách TV Prima (doc. J. Sus).
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 18. 8. 2026 (19.08.2026)
- Zemědělci od koalice pro boj se suchem očekávají dlouhodobý plán a financování (18.08.2026)
- Tropy už se do konce prázdnin nevrátí. Bude deštivo, přidají se i bouřky (18.08.2026)
- MZe: Žně jsou u konce, úroda obilovin i řepky je meziročně nižší (18.08.2026)
- Lactalis kupuje za 1,34 miliardy dolarů britskou divizi Saputa (18.08.2026)
- Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny (18.08.2026)
- Déšť přinesl vláhu, ale nerovnoměrně. Který kraj měl nejvíc a který nejmíň (18.08.2026)
- Investice do boje se suchem musí být komplexní, opatření v krajině doplní posílené vodohospodářské investice (18.08.2026)
- Špatná sklizeň je problém na jednu sezonu, špatná zemědělská politika může škodit příštích sedm let (18.08.2026)
- Rybníkáři vybudují nové rybníky, či odbahní a zrekonstruují stávající. Ministerstvo zemědělství jim na to dá 250 milionů korun (18.08.2026)

Tweet



