České jogurty vítězí nad zahraničními. V čokoládě vládnou globální značky
14.06.2018 | ČT 24
České výrobky to mají u českých zákazníků dobré. Aspoň podle některých průzkumů či podle hesel obchodních řetězců. Výzkum společnosti Nielsen, který zmapoval posledních pět let, však ukázal i něco jiného: pokles lokálních značek a vzestup těch globálních.
„Přes tři čtvrtiny zákazníků upřednostňují české výrobky, o kterých si myslí, že jsou stejně dobré, nebo kvalitnější než zahraniční konkurence,“ vyplynulo ze společného průzkumu Rady kvality ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Řídícího výboru programu Česká kvalita.
Reflektují to i obchodní řetězce a jejich hesla. Namátkou: Z lásky k Česku / Co je české, to je dobré / Česká chuť / Vím, čí jsem. – U českých potravin máte garanci původu.
Podporují to i značky kvality, udělované například ministerstvem zemědělství či Potravinářskou komorou ČR.
Také studie společnosti Nielsen ukázala velká čísla o příchylnosti Čechů k lokálním výrobkům. Zdůrazňují jejich kvalitu, čerstvost, cenu, zdravé ingredience, šetrnost k životnímu prostředí či třeba design obalu. Lokální produkty preferuje 64 procent. Jen čtyři procenta volí záměrně produkty ze zahraničí a 32 procent Čechů nerozlišuje mezi lokálními a zahraničními produkty.
Toto nadšení však v uplynulé pětiletce trochu vyvanulo. Zatímco v roce 2012 činil podíl lokálních výrobků 61 procent – vyjádřeno tržbami za prodej potravin lokálního ůvodu – za pět let se o jeden procentní bod snížil. Společnost do své studie nezahrnula čerstvé pečivo, zeleninu nebo maso.
Jiný pohled na tento pokles ukázal vzorek 19 výrobků (viz níže), kde lokální značky ztratily u deseti kategorií. Jen u pěti pak stoupl, u zbytku se nezměnil.
Při výběru obchodu se lidé rozhodují zejména na základě své zákaznické zkušenosti a ceny zboží. Tyto dvě kategorie jsou na vzestupu. Až za nimi je pohodlí (jeho důležitost se nezměnila), kvalita (její význam klesl) a sortimentu (beze změny). Na trhu už mnoho let dominují hypermarkety, kterým nyní patří zhruba 40 procent trhu. Závěry průzkumu Nielsenu o maloobchodním trhu však uvádějí, že jejich růstu již dochází dech. V poslední době vzrostly o tři procenta, zatímco supermarkety bezmála o devět procent (na trhu mají 17 procent). Ještě více se pak dařilo diskontům, jejich podíl se zvýšil téměř o desetinu na 21 procent.
„Nadnárodní řetězce sem přinesly jinou kulturu prodeje a malé prodejny nestačí konkurovat. A zákazníci si už vybírají, mnohdy dokonce rozhoduje to, že venkovská prodejna není klimatizovaná.“
Marta Nováková
prezidentkaSvazu obchodu a cestovního ruchu
Poraženými jsou, také dlouhodobě, malé prodejny. Ztratily 3,1 procenta a už jim patří pouze třináct procent. Za deset let od roku 2007 se tak počet prodejen s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních snížil o 42 procent.
AUTOR zem
zdroj: ČT24
Další články v kategorii
- Čeští experti připravují zdravější rostlinné oleje. Prospějí ekonomice i ekologii (19.05.2024)
- Má to smysl: po deseti letech pálavského borytobraní už není skoro co vytrhávat (18.05.2024)
- Zlínský kraj rozdělí letos mezi včelaře 1,198 mil. Kč, podpoří 102 včelařů (17.05.2024)
- Zemědělci rozhodnou, zda stejně jako odboráři zruší demonstraci v Praze (17.05.2024)
- Exportní konzultace s agrárními a ekonomickými diplomaty dne 27. června 2024 v PVA Expo Praha – Letňany (17.05.2024)
- Mimořádná opatření proti šíření verticiliového vadnutí chmele v ČR (17.05.2024)
- Po jahodách na poli u Olomouce se jen zaprášilo, musí dozrát další (17.05.2024)
- Zemědělství je moderní a atraktivní obor, proto pro něj motivujeme mladé (17.05.2024)
- SZPI analyzuje složení bonbónů s muscimolem, kvůli nim zkolabovala žákyně ZŠ (17.05.2024)
- Na motýlích loukách se hmyzu mimořádně daří, další vzniká v Kyselce (17.05.2024)