Když pivo, tak z tanku. Zachraňuje chřadnoucí hospody

Okolo 60 procent piva lidé vypijí doma. Trh se sudovým pivem pomalu klesá, ale podíl tankového vzrostl – nabízí ho na 1200 hospod.

Je to český vynález, který od nás ve světě kopírují. Když se v roce 1964 začalo v restauraci Vikárka na Pražském hradě čepovat pivo z tanku, byla to rarita. Dnes, po 54 letech, ale tankové pivo znamená jeden z důležitých léků, kterým pivovary hodlají zachraňovat uvadající hospodský trh.

Přibližně 60 procent piva Češi vypijí doma a jen dvě pětiny v restauracích. A zatímco trh se sudovým pivem meziročně pomalu klesá, tankové pivo pomalu roste. Konkrétně: Předloni se v sudu prodalo 37 procent veškerého piva (meziročně o tři procenta méně).

Tankové pivo sice činilo jen tři procenta celého pivního trhu, ale jeho podíl o jedno procento vzrostl. „Obdobný trend, tedy růst tankového piva, zaznamenáváme i nadále,“ řekla nedávno Deníku Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Přesná čísla o vývoji za rok 2017 zveřejní svaz tento týden.

Domácí konzument piva je podle Ferencové čím dál náročnější. Když už vyrazí utrácet peníze do hospody, chce kvalitu. V Česku je podle odhadu odborníků asi 30 tisíc různých typů restaurací, z čehož 1200 hospod už nyní nabízí tankové pivo.

Světová rarita

Lídr trhu, Plzeňský Prazdroj, loni dosáhl půlkulaté hranice 850 tankových hospod. „V plánu máme instalovat zhruba 40 dalších během letoška,“ uvedl na dotaz Deníku Tomáš Mráz, ředitel obchodu pro hospody a restaurace. „Nikde jinde v Evropě a ani na světě nejsou tankovny tak rozšířené jako u nás, kde tomu nahrává role piva jako národního nápoje,“ zdůrazňuje Mráz.

Řadu tankoven už nyní zásobují i další výrobci, především Staropramen, Budvar a pivovary skupiny Heineken. „Zvýšený zájem způsobil rozvoj tankových technologií, díky čemuž už toto pivo není doménou jen velkých hospod, ale i středně velkých. Nám loni počet tankových hospod vzrostl o 10 procent,“ tvrdí manažer komunikace Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Pivo z tanku je u štamgastů oblíbené pro plnější chuť i „stravitelnost“. Je nepasterizované a tím, že je uvnitř tanku ve sterilním jednorázovém vaku, není přímo v kontaktu se vzduchem. Hodí se spíše do provozoven, kde je vyšší výtoč. V Česku se totiž nejčastěji používají tanky o objemu 1000 či 500 litrů.

„Ideální je tank po jeho naražení v hospodě spotřebovat za tři až čtyři dny,“ popisuje Mráz.

Růst zájmu o tankové pivo mimo jiné zvýšil nárok na přepravu. Nákladní vozy se speciálními cisternovými nástavbami kvůli rozvozu loni nakupovala jedna z největších tuzemských společností C.S. Cargo. „Aktuálně realizujeme denně 40 až 50 závozů do jednotlivých restaurací po celé České republice. Do budoucna předpokládáme rozšíření naší flotily,“ popisuje manažer společnosti Daniel Popel.

Vožení piva má svá specifika. Jednak při jízdě a brždění, kdy se tekutina v cisterně různě „přelívá“, a pak při samotném napouštění do hospody, kdy je potřeba dbát na hygienu a sanitaci. Řidiči pivních vozů proto procházejí speciálním výcvikem.

Ležák poráží výčepní piva

Přestože se detailní statistiku o loňském výstavu piv Češi dozvědí za několik dní, už nyní je jasné, že v loňském roce se u nás poprvé v historii vypilo více ležáků (v drtivé většině jedenáctek a dvanáctek) než výčepních piv (devítek a desítek).

Podle statistiky Celní správy se u nás loni prodalo 7,4 milionu hektolitrů jedenáctek a přes 1,1 milionu hektolitrů dvanáctek. Proti tomu devítek a desítek šlo na trh „jen“ lehce nad 6 milionů hektolitrů. Zajímavostí je to, že devítek (loni 3,6 milionu hektolitrů) se u nás už pár let prodává více než desítek.

Důvodem je především nižší spotřební daň, jejíž výše se řídí právě stupňovitostí – tzv. extraktem původní mladiny. Místo ofi᠆ciálního názvu „výčepní pivo“ navíc lidé celou kategorii stále nazývají postaru, prostě desítka.

Autor: Jan Klička

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info