První jarní hříbě se rozběhlo u Milovic
08.04.2017 | Denik.cz
Slunečné dny minulého víkendu se staly ideální dobou pro narození letos prvního jarního hříběte na pastvině u Milovic. Zatímco na sousední větší pastvině u Benátek se ještě v zimním období narodila tři hříbata, na milovické čtyřicetihektarové ploše jde o první letošní přírůstek. „Jeho matkou je klisna Fanny," upřesnila Kateřina Dudová z Jihočeské univerzity, která je součástí týmu etologů, kteří v milovické rezervaci provádějí pozorování divokých koní.
Podle Karla Bendla, ředitele společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, je potřeba co nejdříve rozšířit především menší pastvinu u Milovic. „Mláďata přibývají a je obrovská škoda, že k tomu zatím nedošlo, přestože kraj schválil poskytnutí pozemků již na podzim loňského roku," podotkl Bendl.
Již během února se na větší, stodvacetihektarové pastvině u Benátek nad Jizerou narodila dvě hříbata. V březnu, ale stále ještě před začátkem jara, k nim na stejné pastvině přibyl třetí přírůstek. „Všem třem hříbatům, která se narodila ještě během zimy, se daří velmi dobře. Pomohlo jim i to, že již nemusela čelit dvacetistupňovým mrazům, které v oblasti panovaly krátce předtím, než přišla na svět," uvedl Bendl, který s kolegy ze Správy lesů zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.
„Hříbata byla hned od prvních dnů schopná migrovat se stádem na poměrně velké vzdálenosti, těžkým terénem se zbytky sněhu. I z toho je patrné, že mají instinkty divokých zvířat," doplnil Karel Bendl. Podle jeho slov si letošní hříbata vytvořila těsné vazby se staršími mláďaty, která se v rezervaci narodila v loňském roce. Ke třem „zimním" mláďatům na větší pastvině čerstvě přibyl také jarní přírůstek, takže jarní premiéru si hříbata odbyla na obou pastvinách v rezervaci.
Divocí koně přijeli na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. V říjnu 2015 k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů. Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou. Celá rezervace velkých kopytníků tak má v současnosti přibližně 160 hektarů.
Na této ploše žije 30 dospělých divokých koní a 20 hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel.
Autor: Miroslav Jilemnický
Další články v kategorii
- Budoucnost českého včelařství: ministerstvo otevírá platformu pro řešení klíčových výzev (03.05.2026)
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Meteorologové: Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za desítky let (01.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)

Tweet



