Mapy ohrožení smrkových porostů suchem pomohou rozpoznat rizikové oblasti

Jako rámcový podklad pro poskytování podpory pro obnovu porostů kalamitně poškozených suchem slouží mapy, které zpracovali experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Mapy ohrožení smrkových porostů vznikly na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Každým rokem budou aktualizovány.

Chřadnutím a odumíráním jsou postiženy smrky všech věkových stupňů, vypěstované uměle i z přirozené obnovy. Předpokládanou příčinou poškození jsou výkyvy meteorologických podmínek, které můžeme dát do souvislosti s probíhající globální změnou klimatu. Spouštěcím mechanismem kalamitního poškození jsou pravděpodobně opakující se periody sucha. V suchem oslabených porostech je pak výrazný sekundární výskyt biotických škůdců, zejména podkorního hmyzu a václavky.

Vzhledem k naléhavosti situace v některých regionech umožnilo Ministerstvo zemědělství ČR financování obnovy lesních porostů poškozených suchem z Programu rozvoje venkova v rámci programu Obnova lesních porostů po kalamitách. Jako podklad pro poskytnutí podpory bylo nutné ve velmi krátkém čase identifikovat oblasti, kde hraje sucho v komplexu poškození zásadní roli. Jako podklady sloužily mapy aktuální vláhové bilance pro roky 2012 – 2014 a mapy ohrožení půdním suchem pro rok 2015., získané od ČHMÚ. Ten však ohrožení suchem modeluje pro území ČR pouze pro travní porosty a vybrané zemědělské plodiny. Na základě těchto podkladů vznikly následující výstupy:

Mapa dlouhodobého stresu suchem – vláhová bilance za období 2012–2014: „Výsledné hodnoty jsme rozdělili do čtyř kategorií: 1) negativní bilance – tj. oblasti s celkovou bilancí pod 0 mm, kde byly lesní porosty výrazně stresovány suchem. Pro smrk považujeme za nepříznivé i následující dvě kategorie: 2) s bilancí 0–50 mm a 3) s bilancí 50–100 mm. Je tomu tak proto, že původní mapy ČHMÚ jsou počítány pro evapotranspiraci (celkový výparu) travního porostu, která je nižší než transpirace středně starých a dospělých porostů jehličnatých dřevin. Poslední kategorii 4) s vodní bilancí nad 100 mm za předchozí tři vegetační období považujeme za mírně stresovanou nebo vůbec nestresovanou suchem. U jinak zdravých porostů by na takových lokalitách nemělo docházet k akutním kalamitním poškozením, a to ani při výrazném přísušku během jedné vegetační sezóny,“ upřesňují autoři mapových výstupů.

Mapa stresu lesních porostů suchem v roce 2015: Pro tvorbu výsledné mapy byly použity údaje o ohrožení půdním suchem ve vybraných termínech roku 2015 v půdním profilu v hloubce 0 – 100 cm.

Kombinovaná mapa ohrožení smrkových porostů suchem: Výsledná mapa definuje oblasti, ve kterých došlo ke kombinaci dlouhodobého stresu lesních porostů suchem v předchozích třech vegetačních obdobích a akutního stresu suchem v roce 2015. Řešitelé vychází z předpokladu, že k akutnímu kalamitnímu poškození může dojít pouze v případě víceletého chronického působení sucha. Pro vznik kalamitního poškození smrkových porostů suchem jsou uvažovány tři kategorie: ohrožení suchem, výrazné ohrožení suchem a extrémní ohrožení suchem.

Pro účely poskytování náhrad kalamitního poškození suchem byly oblasti sloučeny do dvou kategorií: 1) bez možnosti náhrad = bez ohrožení suchem + mírné poškození suchem + oblast bez dlouhodobého působení sucha; 2) s možností náhrad kalamitního poškození suchem = oblasti ohrožené až extrémně ohrožené suchem v roce 2015 a zároveň s nepříznivou vláhovou bilancí v letech 2012–2014

Při zpracování prostorových dat bylo testováno několik způsobů vyhodnocení. Výsledky byly srovnávány s výsledky pozemních šetření, ať už s informacemi o zdravotním stavu lesních porostů v jednotlivých regionech ČR, vyplývajícími z poradenské činnosti Lesní ochranné služby, nebo z monitoringu zdravotního stavu lesů v rámci programu ICP Forests.

Pro účely hodnocení „kalamitního sucha“ v lesních porostech by bylo vhodnější uplatnit modely přímo zaměřené na vodní bilanci lesních porostů, které však dosud nebyly k dispozici a na nichž se v současné době ve spolupráci obou organizací pracuje. Přesto předložené výstupy představují se současnými podklady relevantní podklad pro státní správu. Veškeré další podmínky a omezení jsou dány aktuálními podmínkami Programu rozvoje venkova, které jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR (www.eagri.cz).

Podrobnosti najdete zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/469.pdf

Kontakt na řešitele: Vít Šrámek – Kateřina Neudertová Hellebrandová; e-mail: sramek@vulhm.cz

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i, Útvar ekologie lesa

Popisky k fotodokumentaci:

Mapa 1: Mapa dlouhodobého stresu suchem, 2012-2014

Mapa 2: Mapa stresu suchem, 2015

Mapa 3: Mapa kombinovaného stresu suchem, 2015

Mapa 4: Mapa oblastí s možností náhrad kalamitního poškození suchem

Foto 1: Zadržování vody v lese systémem kanálů a přehrážek, lesy na Královéhradecku, autor Jan Řezáč

Foto 2: Zadržování vody v lese udržováním přirozených vodotečí, lesy na Královéhradecku, autor Jan Řezáč