Mělník žaluje ministerstvo zemědělství kvůli ochraně před povodní

Mělník žaluje ministerstvo zemědělství kvůli ochraně před povodní. V prosinci ministerstvo potvrdilo rozhodnutí, že se zádržný prostor Orlické přehrady zvětší na 93 milionů metrů krychlových, což se Mělníku a dalším obcím nezdá dostatečné. Chtějí zvýšení až na 120 milionů metrů krychlových. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci řekl starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé město). Podle ministerstva je zvětšení na 93 milionů metrů krychlových maximální možná úroveň při zohlednění všech funkcí, které přehrada má.

Podle původního rozhodnutí ministerstva hladina v přehradě klesne o 1,3 metru, což by mělo představovat ochranu před dvacetiletou vodou. Mělník, Kralupy nad Vltavou a další obce ale požadují snížení hladiny o 1,5 metru. "Je to společný zájem všech obcí na Vltavě," uvedl starosta. Podle něj se má protipovodňové opatření řešit už před Prahou na Vltavské kaskádě.

"Jakékoliv další významné navýšení retenční kapacity na Vltavské kaskádě by výrazně narušilo některou z dalších funkcí, které kaskáda plní, například zásobní funkce, hydroenergetická funkce," uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Zároveň je podle něj tak zachována velmi důležitá funkce Vltavské kaskády zajišťovat zásobní prostor v období sucha a při překonávání jeho dopadů.

Podle Mikeše je v současné době klimatických změn a velkých výkyvů potřeba preferovat dvě funkce přehrad, a to jejich zádržnou funkci a ochranu před povodní. Naopak rekreační funkce a výroba elektřiny by neměly být prioritou.

"Případné změny priorit využívání Vltavské kaskády mohou být další fází celospolečenské diskuse. Postoj obcí a měst při vodním toku Vltavě ve věci změn manipulací na Vltavské kaskádě, například další navyšování retenčního prostoru, není v současné době jednotný," doplnil Jordán. Zájmy obcí na dolním toku Vltavy jsou podle mluvčího v rozporu se zájmy obcí a měst na horním a středním toku. Tato města a obce naopak usilují o zachování současného stavu a všech nynějších účelů Vltavské kaskády.

Mikeš dnes uvedl, že povodeň v roce 2013 byla především povodní Berounky a Sázavy, kde nejsou možnosti zadržení toku a zpomalení vody. To mohou preventivně zajistit přehrady. "Všechny kulminace se sešly v jednom momentu," doplnil starosta. Zvýšením retenčního prostoru by podle Mikeše chránilo i Prahu.

Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii o zvýšení tzv. neškodného průtoku. Zjišťuje tak možnosti, jak velký by mohl být průtok pod Vltavskou kaskádou, aniž by došlo k ohrožení majetků a životů. Díky většímu průtoku by se totiž začal plnit ochranný (retenční) prostor v Orlické přehradě později a celá Vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové vlny.

Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013. Mají na svědomí 15 životů. V celé republice zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo přes než 26.000 lidí, z toho asi 11.000 v Ústeckém kraji. Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002. Změna manipulačního řádu Orlické přehrady vychází i z jejich vyhodnocení.

Autor: ČTK

www.ctk.cz