Na polích len místo řepky, v krajině nivy a mokřady. Vláda řeší, jak na sucho
02.11.2015 | ČT 24
Česko se začne přizpůsobovat změnám klimatu. Kabinet Bohuslava Sobotky reaguje na předpokládané zvyšování teplot a čím dál častější extrémy počasí. Schválil proto strategii, jak se kromě povodní připravit i na sucho. Do konce příštího roku má ministerstvo životního prostředí rozpracovat návrhy jednotlivých opatření a vyčíslit náklady.
„Bude formulovat již konkrétní opatření určená k realizaci, včetně výše finančních nároků, které by měly jednotlivé resorty každoročně v průběhu příštích pěti let vyčlenit ze svých rozpočtových kapitol. A do 31. prosince 2016 je předložíme vládě,“ potvrdil ministr Richard Brabec (ANO).
Průměrná roční teplota vzduchu v Česku by se měla do roku 2030 zvednout zhruba o jeden stupeň Celsia. Měnit se bude i profil srážek, ubude jich zejména v zimě. V nejteplejších oblastech se posune začátek hlavního vegetačního období na začátek března a konec až do závěru října.
Vyšší teploty vzduchu dovolí dřívější setí a následně ovlivní růst a především vývoj plodin. Uspíší se i doba zrání. Strategie mimo jiné navrhuje, aby se i v dosud chladnějších oblastech pěstovaly teplomilné odrůdy, například polorané odrůdy kukuřice na zrno a rané odrůdy vinné révy, stejně jako v nejteplejších lokalitách jižní Moravy a Polabí.
V rámci ochrany přírody a krajiny počítá vláda s opatřeními, která pomohou zadržovat vodu v krajině a zmírňovat erozi půdy - obzvláště zemědělské a v lesích. Významnou součástí retence vody v krajině je i obnova a budování malých vodních nádrží a zavlažovacích systémů, obnoví se říční nivy a omezit by se měl chov ryb v malých vodních nádržích, které budou nově využívat vodohospodáři.
Ministerstvo zemědělství plánuje kvůli suchu vznik čtyř vodních nádrží. S tím, co naprší, by se mělo lépe hospodařit i ve městech.
Jedno z mnoha opatření, jak lépe vodu využívat, funguje už skoro padesát let v Káraném. Jde o takzvané umělé vsakování. Voda z Jizery, která by jinak bez užitku tekla do moře, se přečerpává a upravuje. Podobných míst by mohlo vzniknout v republice víc.
Na návrhu rámcové Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR pracovalo ministerstvo životního prostředí společně s meteorology, vědci a dalšími resorty.
Pokud by Evropa nepřijala kvůli změnám klimatu žádná opatření, likvidace škod by vyšla až na 250 miliard eur ročně.
Další články v kategorii
- Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor (03.05.2024)
- Vodohospodáři vezmou sinicím výživu. Přehrada má šanci na lepší vodu (03.05.2024)
- Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže (03.05.2024)
- Zpráva o erozi: Bahna z polí ubylo, ale farmářům se musí utáhnout šrouby (03.05.2024)
- Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy (03.05.2024)
- Becherovka patří od začátku května definitivně polské skupině Maspex (03.05.2024)
- V Norsku hrozí vznik velkých kůrovcových ohnisek (03.05.2024)
- FAO: Ceny potravin v dubnu pokračovaly v růstu, zdražuje maso i rostlinné oleje (03.05.2024)
- Ministerstvo ustoupilo, lidé o volný vstup do lesů nepřijdou (03.05.2024)
- Na sršně asijské se začínají líčit pasti podél D5. Jde o nejrizikovější místo (03.05.2024)