V Česku klesají plochy rostlin pro léčbu a koření
30.06.2015 | E15 on line
Pěstování léčivých rostlin a bylin pro koření se v Česku přestává dařit. Loni rostly na 5566 hektarech, což je nejméně za posledních šest let a zhruba polovina ve srovnání s rekordními lety. Jsou ale výjimky, jakou je ostropestřec, jím oseté plochy od roku 2006 díky zájmu farmakologického průmyslu výrazně stouply.
Podle ministerstva zemědělství je rozsah pěstování léčivých a kořeninových rostlin v Česku určován nestabilní situací jejich odbytu. „I když celosvětově po nich roste poptávka, tuzemských pěstitelů je málo. Důvodem je na jedné straně především vysoká ekonomická i odborná náročnost, na druhé pak jejich nízká výkupní cena a konkurence levných dovážených,“ uvádí ministerstvo ve výroční a situační zprávě za loňský rok.
Přesto si podle ministerstva tuzemské léčivé a kořeninové rostliny zachovávají svou pozici, a to především kvalitou, tedy vysokým obsahem účinných látek a nízkým obsahem nežádoucích příměsí a znečištění. Do roku 2008 se přitom v Česku až na výjimky ve velkém pěstovalo více kořeninových a aromatických rostlin. Poté se začal podíl měnit ve prospěch léčivých, které nyní podle plochy převažují, byť poměr je velice vyrovnaný.
Kmín ustupuje exotickým kořením z dovozuPokles kořeninových rostlin je dán snížením ploch a produkce tradičního kmínu, pro který si čeští pěstitelé vyjednali i chráněné označení původu Evropské unie. Podle Sdružení pěstitelů Pelero, z jehož údajů ministerstvo při zpracovávání situační zprávy rovněž vycházelo, je za poklesem ploch s kmínem vyšší zájem o často exotická koření z dovozu. Kmín je však v Česku stále hlavní plodinou na koření a na plochách se stále podílí více než 90 procenty.
Kromě kmínu patří v posledních letech mezi hlavní komodity ostropestřec, a to kvůli jeho využití ve farmacii a příznivých účincích na lidská játra. „Ostropestřec mariánský zaznamenává výrazné zvýšení poptávky ze strany zpracovatelů především z farmaceutického průmyslu, kde se pro izolaci účinných látek využívají pokrutiny po lisování nažek,“ uvádí ministerstvo.
Olej z něj vylisovaný se navíc jako vedlejší produkt uplatňuje i v kosmetickém průmyslu.
Dušan Kütner, redaktor deníku E15
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 13.1.2026 (14.01.2026)
- Zubry člověk téměř vyhubil. Nová rezervace v Doupovských horách bude pro jejich ochranu zásadní, říká biolog (13.01.2026)
- Pěstitelé řeší přebytek jablek i kácením sadů (13.01.2026)
- Festival Bottled Alive probudí Tábor ze zimního spánku. Míří na něj vinaři z celé Evropy (13.01.2026)
- Obránci zvířat kritizují řetězec COOP, že neodstoupil od klecových chovů (13.01.2026)
- V Česku se ve čtyřech malochovech drůbeže potvrdila newcastleská choroba (13.01.2026)
- Matěj Pomahač, spolupředseda Strany zelených: Dohoda EU-MERCOSUR poškodí farmáře, spotřebitele i životní prostředí (13.01.2026)
- Sklizeň ovoce v ČR loni po mrazovém propadu vzrostla násobně (13.01.2026)
- Filip Turek se stal zmocněncem pro klimatickou politiku. Podle Fialy nemůže nahradit ministra, šlo by o obcházení ústavy (13.01.2026)
- MZe rozdělí školám 70 milionů Kč na učební pomůcky, třeba drony či roboty (13.01.2026)

Tweet



