V Polsku je nejlevněji, v Rakousku nejdráž, ukázal nákup potravin

Za drobnými nákupy se Čechům nevyplatí vyjet za hranice. Velké nákupy však stále vyjdou v některých sousedních zemích výhodněji, i přes loňské oslabení koruny centrální bankou. Pouze v Rakousku se Čechům nákup pořádně prodraží.

Redakce MF DNES ve spolupráci s iDNES.cz pořídila v prodejnách Lidl v Česku i ve všech sousedních zemích nákupní koš 23 položek potravin a drogerie. Nejlevněji vyšel nákup v Polsku: 976 korun. V Česku stál o 110 korun více.

Nejvíce se dá v Polsku ušetřit na mléčných výrobcích. Například sýr Gouda byl u severních sousedů více než o polovinu levnější, bílý jogurt o polovinu.

„Polsko vyrábí jiným způsobem. Mají jiné mzdové náklady a dokáží to vyrobit levněji. Na tom není nic špatného, ať si spotřebitel vybere, co chce. My jsme schopni konkurovat v kvalitě,“ komentoval to místopředseda Českomoravského svazu mlékárenského a jednatel mlékárny TPK Hodonín Oldřich Obermaier.

Češi často jezdí do Polska také za masem. Na jednom kilogramu čerstvých kuřecích prsou se při redakčním nákupu ušetřilo 76 korun ve srovnání s Českem. Levněji vyšlo kuřecí maso i na Slovensku a v Německu. Naopak v Rakousku jsme zaplatili za jeden kilogram 315 Kč, což bylo o 137 korun více než Česku.

Alkohol byl v Polsku dražší

V něčem je však Polsko dražší, a to až o třetinu. Nevyplatil se například nákup vína Cimarosa Chardonnay z Austrálie, piva, tablet do myčky, müsli nebo kávy. A naopak: i když je některé zboží levnější, může mít své nevýhody, které nejsou na první pohled znát. Například polská Gouda měla 27 procent tuku v sušině, německá 45 procent. Matoucí může být i označení plnotučné mléko - v Německu má totiž 3,5 procenta tuku, ale v ostatních zemích jen 3,2 procenta.

Polsko je známé tím, že štědře podporuje své zemědělce a má nízkou sazbu DPH u potravin. Sazba daně je v Polsku 5 a 8 procent, naproti tomu tuzemská 15procentní daň na potraviny je v Evropě třetí nejvyšší po Dánsku a Slovensku. Ryby, drůbež i mléčné výrobky patří v Polsku do nejnižší pětiprocentní daňové sazby.

V Německu vyšel nákup na 1037 korun, o 49 korun levněji než v libereckém Lidlu. Úspory už nebyly tak velké jako v případě Polska, dosáhly maximálně třiceti procent, a to v případě tablet do myčky. Nákup na Slovensku stál zhruba stejně jako v ČR, bylo tam však výrazně dražší ovoce i zelenina, ale i vejce. Balení deseti vajec za 49 korun bylo nejdražší ze všech zemí.

Lidl rozdíly v cenách jednotlivých zemí vysvětluje odlišným tržním prostředím i konkurencí. „Je nutné brát ohled na mnoho faktorů, které cenotvorbu produktu ovlivňují a patří mezi ně především výše DPH, logistické náklady, energie, poptávka a v neposlední řadě tržní podmínky daného státu,“ uvedla mluvčí řetězce Jitka Vrbová.

Rozdíly mezi obchody nebyly jen v ceně, ale i v kvalitě a hygieně. „Já bych tam určitě nakupovat nejezdila. Je tam draho, poloprázdné regály a nahnilé ovoce,“ shrnula své dojmy z návštěvy Lidlu v rakouském Hollabrunu reportérka MF DNES.

Návštěva polského Lidlu naopak jiného redaktora mile překvapila. „Nečekal jsem to, výběr ovoce a zeleniny byl větší než v Česku i v Německu a stejně tak kvalita. I v prosinci měli čerstvá rajčata vypěstovaná v Polsku. Musela být ze skleníků,“ vylíčil. Situace se však může velmi lišit s konkrétním místem.

Autor:Filip Horáček