Přebytečné zboží prodáme našim sousedům, říká polský ekonom

Rozhovor s Andrzejem Cieślikem z Varšavské univerzity o sankcích, které zakazují vývoz některých potravin do Ruska.

Ekonomické sankce, které minulý týden uvalilo Rusko na země Evropské unie, způsobí Polsku miliardové ztráty, v mnoha případech navíc zemi navždy zavřou cestu na ruský trh.

"Obchodní spojení, které bylo jednou přerušené, už bude těžké znovu navázat," varuje profesor Varšavské univerzity Andrzej Cieślik v rozhovoru pro deník Insider.

Vyvrací také částečně mýtus o hrdinných Polácích, kteří na rozdíl od Čechů "nefňukají" a jdou sankcím hrdě naproti. Požádat Evropskou komisi o kompenzaci škod je podle něj například zcela namístě.

"Problém do určité míry vytvořila Evropská unie a teď všichni musíme čelit následkům. Stížnosti a žádosti o pomoc jsou proto naprosto odůvodnitelné," tvrdí expert na mezinárodní ekonomiku.

Země, které vyvážely potraviny do Ruska, se nyní potýkají s neprodanými přebytky. Co s tímto zbožím bude dělat Polsko?

V případě některých potravin jednoduše vůbec neproběhne sklizeň, protože by prodejní cena byla příliš nízká na to, aby pokryla náklady na sbírání. Dobrým příkladem je zelí. Je relativně levné a můžete ho jednoduše použít jako přírodní hnojivo.

Předpokládám, že se ale budete snažit najít za Rusko i náhradu.

Okamžité přesměrování obchodních toků není možné. První destinací, kde se snažíme přebytky prodat, je polský trh, následují okolní země v EU a až na třetím místě jsou pak další trhy. Je dost nepravděpodobné, že bychom hned našli nové alternativní odběratele, to by mělo být možné až dlouhodobě.

Za kolik let přibližně, za pět?

Zase až tak dlouho ne, bude se jednat o rok nebo dva.

Kam byste tedy potom ovoce a zeleninu vyváželi?

Zvláště asijské trhy vypadají poměrně slibně. Polští politici mluví o obrovských zemích, jako jsou Čína nebo Indie. Z mého pohledu ale rychlá reorientace na tyto země není zrovna realistická. Spíše bych přemýšlel o vyšších exportech do bohatých států Blízkého východu, například do Saúdské Arábie.

Zmínil jste také okolní trhy v EU, kam se budete snažit vaše zboží prodávat přednostně. Měl jste na mysli vaše sousední země?

Litevský trh je pro nás příliš malý, navíc budou mít podobné problémy jako Polsko. Prvním cílem bude Německo, pak Česko a Slovensko.

Celkově to vyznívá, jako byste nepočítali s tím, že Rusko sankce výhledově opět zruší a obchod se vrátí do "starých kolejí".

Vše se bude odvíjet od tamní politické situace, já ale nejsem moc optimistický. Věci už podle mě zašly příliš daleko a současné problémy nejsou otázkou měsíců, ale spíše let. V mnoha případech přijdeme o ruský trh navždy a polský zemědělský export bude natrvalo nahrazen zbožím z jiných zemí. Pokud sankce potrvají, ruští dovozci si budou muset najít jiné partnery. Obchodní spojení, které bylo jednou přerušené, už bude těžké znovu navázat, mimo jiné kvůli nákladům na tuto změnu.

Od vyhlášení sankcí zaznívají z celé Unie varování, že zákaz vstupu na ruský trh způsobí pokles cen potravin. Už jste zlevňování na polském trhu zaznamenal?

Ano, v případě některé zeleniny už ceny od minulého čtvrtka klesly. Sankce by měly snížit celkovou inflaci v Evropské unii, skutečné dopady ale závisí na tom, jakou pomoc poskytne zemím EU. A nemyslím si, že by byla nějak velká.

Podařilo se už vašim ekonomům vyčíslit škody, které sankce Polsku způsobí?

Zatím je velmi těžké předpokládat přesné procento, dá se ale čekat, že ztráty budou spíše velké. Teď se sankce vztahují jen na zemědělské vývozy, pokud ale přičteme náklady spojené s ekonomickým poklesem Polska a dalších evropských zemí, celkový dopad se nebude pohybovat v milionech, ale v miliardách eur. Budeme mít štěstí, pokud ztráty nepřesáhnou 100 miliard zlotých, to znamená zhruba 25 miliard eur.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že "sankce budou bolet, ale ve chvíli, kdy Rusko ohrožuje jinou zemi, jsou nevyhnutelné". Je tento názor rozšířený i mezi polskými ekonomy?

To si zrovna nemyslím. Ti, kteří tvrdí, že to nešlo jinak, se zkrátka snaží být názorově konzistentní. Většina lidí, kteří to říkají, se navíc snaží jen věrohodně zdůvodnit své nezodpovědné chování tím, že používají podobně silná slova. Většina politiků zde nemá základní ekonomické povědomí, takže nejsou schopni dopředu vidět následky toho, co dělají.

Vývozci v Česku, v Bulharsku nebo na Kypru se už ozvali, že by bylo fér, kdyby jim Evropská komise přispěla na náhradu škod. Mělo by si o ni podle vás říct i Polsko?

Myslím, že tento přístup je správný. Problém do určité míry vytvořila Evropská unie a teď všichni musíme čelit následkům. Stížnosti a žádosti o pomoc jsou proto naprosto odůvodnitelné. Osobně doufám, že k nějaké kompenzaci dojde, ale pochybuji, že bude dostatečná na to, aby pokryla vzniklé náklady na výrobu, nemluvě o ztracených ziscích.

Rozhovor vyšel ve čtvrtek 14. srpna 2014 v sesterském deníku Insider.

autor: Tereza Holanová