Málo darovaného jídla? Kvůli daním

Ročně uvaří více než 40 tisíc porcí jídla. Lidí, kteří se do denního centra olomoucké Charity chodí najíst, ale přibývá. Právě proto byl letos odstartován projekt Centrum potravinové pomoci – jenže dary, které dostává od lidí, stále nestačí a podporu nemá ani z EU.

„Měli jsme představu, že bychom mohli pomoc předávat jednotlivým organizacím 
a farnostem, aby oni dál pomáhali lidem v nouzi a svým klientům. Ale stále jsme bohužel v začátcích," říká vedoucí olomouckého charitního Střediska Samaritán pro lidi bez domova Petr Prinz.

Právě proto, že těch, kdo už nemají ani na jídlo, přibývá, ve 107 českých obchodech Tesco, Albert, Globus, Interspar a Makro zítra proběhne první Národní potravinová sbírka. Vybrané jídlo pak poputuje do potravinových bank a odtud do azylových domů, domovů pro seniory a dalších organizací, které pomáhají lidem v nouzi. Dnes přitom žije pod hranicí chudoby celá desetina Čechů
a dalších 1,7 milionu lidí musí vystačit s příjmem těsně nad ní. „Matky samoživitelky patří k těm nejohroženějším chudobou a po zaplacení všech výdajů jim na den na jídlo může zbýt i jen stokoruna pro celou rodinu. Darováním jedné či více trvanlivých potravin může lidem v nouzi pomoci každý," podotýká herečka Ivana Jirešová, která sbírku podporuje.

Tuny do kafilerky

Jak tedy bude sbírka probíhat? „Lidé dostanou od dobrovolníků před obchodem návod, co mohou koupit – většinou suché potraviny, z nichž se dá připravit jídlo nebo balíček. Za pokladnami je pak mohou darovat. Tuto pomoc Tesco jako jediný ze zapojených řetězců navýší o 20 procent. Myšlenkou je, aby lidé začali přemýšlet o plýtvání potravinami, nakupovali uváženěji a jídlo nevyhazovali. Jsou tu přitom skupiny lidí – rodiny s malými dětmi, matky samoživitelky či starší lidé žijící samostatně, kteří nemají na to, aby si koupili dostatek jídla," přibližuje mluvčí řetězce Tesco Jiří Mareček.

Právě Tesco se přitom stalo iniciátorem sbírky – má totiž letité zkušenosti s podobnými akcemi ve Velké Británii a 
o sbírky se už zasadilo i na Slovensku, v Polsku či Maďarsku. Na rozdíl od mnoha evropských zemí však mají české potravinové banky i řetězce, které by se o jídlo podělily s chudými, velký problém: pokud chtějí neprodejné jídlo darovat, musí z něj zaplatit 15procentní DPH. Vyjde je tedy mnohem levněji, když ho vyhodí.

„Vyhodí se tuny jídla, které putují do kafilerie. Kdyby se neplatilo DPH a fungovala potravinová banka, byl by klid. Pomohlo by to lidem, kteří jsou v nouzi, a k tomu by se využila surovina, která není potravinářsky závadná, ale má závady technického charakteru. Pokud je totiž na obalu napsáno sedm procent tuku a inspekce zjistí, že je ho tam jen pět procent, nesmíte to prodávat, ale vyřadit a vyhodit," zlobí se šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka. Hned jak bude zasedat nová vláda, proto chce předložit návrh, aby se DPH u darovaného jídla odpouštěla. „Všichni vždycky říkali: všechno bude, ale nikdo nepřiložil ruku k dílu. Snad bude pan Babiš jako potravinář rozumnější," dodává Juračka.

Autor: Michaela Koubová, Petra Pášová