Slunce bylo málo. Sadaři mírní očekávání

Úroda byla lepší spíše na Moravě než v Čechách. Farmáři přitom do sadů příliš neinvestují, šedesát procent z nich je přestárlých.

Meruňky skvělé, třešně hrůza, švestky jak kde. Letošní úroda ovoce jde od extrému k extrému. Sadaři si sice po několika minulých nepříliš vydařených úrodách letos spíše polepší, ale v období posledních pěti let se podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka jedná spíše o průměrnou úrodu.

Letošní sklizeň ovlivnilo zejména počasí na začátku léta. Také proto zprvu optimistické odhady museli farmáři opravit k horšímu. Zatímco 
v polovině června tedy předpokládali, že letos sklidí více než 145 tisíc tun jablek, v září už byli skromnější, když počítali jen se 127,5 tuny.

„Nejprve přišly povodně a tam, kde nebyly, pršelo, takže půda byla podmáčená. Také bylo málo dní se slunečním svitem, což trvá do teď. Stromy se samozřejmě tomu brání," přiblížil Ludvík.

Přesto třeba právě u jablek jsou ve sklizni rozdíly. Zatímco v Čechách se příliš nedařilo a sadaři počítají s podprůměrnou úrodou, na Moravě je situace lepší. „I kvalita jablek je dobrá, a to díky doplňkové závlaze," řekl ČTK předseda Ovocnářské unie Moravy 
a Slezska Ivo Pokorný.

Letošní úroda by neměla mít vliv na ceny

Na Kroměřížsku se dařilo švestkám. „Odhaduji, že švestek je přinejmenším o padesát procent víc než loni," svěřil se Deníku majitel pálenice 
v Morkovicích Ladislav Navrátil.

Letošní úroda by přitom neměla mít vliv na ceny, za které farmáři svoji produkci prodávají. Nejčastěji se výkupní cena jablek pohybuje mezi 15 až 20 korunami, přitom v obchodech se nabízejí 
i vysoko přes 30 korun. Jenomže v Česku se cena ovoce netvoří. Je to dáno tím, že 60 procent jablek se dováží. Hrušky nebo jahody se dováží dokonce z 80 procent.

Nicméně sadařství ztrácí postupně na atraktivitě a farmáři dávají stále častěji přednost pěstování obilí nebo řepky, které nejsou tak náročné na pracovní sílu a jdou na odbyt. Tomu odpovídá i to, že většina českých a moravských sadů je přestárlých. „Šedesát procent sadů je starší dvaceti let," upřesnil Ludvík.

Přitom založit nový sad není laciná záležitost. V průměru přijde jeden hektar na milion korun. „Zemědělci je nechávají dožít a vyčkávají, co bude," dodal Ludvík.

Autor: Vilém Janouš