Berte za vděk i malými houbami! Šťavnatky se přitom najdou kila

Jsou houby, které abyste v lese hledali lupou. Je pracné je sbírat a musíte přitom lézt po kolenou. V košíku propadají mezi většími na dno a skončí pomačkané k nepoznání. Proto je většina houbařů nechává nepovšimnuty. Když ale přijde zima a většina klasických hub z lesa zmizí, najednou jsou nám dobré!

Platí to o nenápadné šťavnatce modřínové, perle zimních lesů. Řekli byste, že tohle je výborná jedlá houba?

Šťavnatka modřínová má jednu velkou výhodu. Roste výhradně pod modříny. „Netřeba chodit pro ni do až lesa, stačí si hlídat modříny ve svém okolí na zahradách a parcích a garantuji vám, že se tam nějaké objeví," dokládá liberecký mykolog Zdeněk Pelda. Výhoda spočívá také v tom, že šťavnatka neroste osamocená, ale ve velkých shlucích. Stačí tedy najít jediné její stanoviště a můžete odcházet domů s plným košíkem.

Vzhledem ke své velikosti vynikne houba v polévce, kam se ani nemusí krájet a nebo jako součást smaženice. Dobře se čistí. Splést si ji není možné, v tento čas již příliš podobných hub v lese neroste. Stačí si pamatovat citronovou barvu, tenkou nohu a široké „radiátory", jak se říká lidově lupenům.

„Můžete se pamatovat, že její lupeny jsou sbíhavé a nekončí pod kloboukem, ale zasahují až do nožky," dodává Zdeněk Pelda.

Autor: Tomáš Lánský