Podle některých zemědělců nemusí být zrušení zelené nafty katastrofou

Zemědělský svaz a Agrární komora dnes ve dvanácti krajích ČR uspořádaly protesty proti zrušení tzv. zelené nafty, které podle nich povede ke ztrátě konkurenceschopnosti českého zemědělství. Podle názorů některých soukromých zemědělců ale situace nemusí být tak horká. Namísto protestů proto zvolili vyjednávání. Ekologičtí farmáři by navíc zrušení tzv. vratky dokonce přivítali.

Vláda na svém dnešním (23. května) zasedání schválila několik úsporných opatření, která by měla pomoci snížit schodek veřejných financí pod 3 % HDP. Jedním z těchto rozhodnutí, která vstoupí v platnost v roce 2013, bylo i zrušení tzv. zelené nafty nebo také „vratky“. Jde o úlevu na spotřební dani za palivo, kterou stát garantuje zemědělcům.

V současné době mají čeští farmáři právo na vrácení 60 % spotřební daně za naftu, kterou spotřebují při zemědělských činnostech. Po zrušení zelené nafty by měli platit téměř o 11 korun za litr více, a ročně by tak přišli asi o 1,8 miliardy korun.

Podle informací předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy přitom u nás v roce 2010 zelenou naftu využívalo více než 9.000 zemědělských subjektů z celkového počtu zhruba 23.000 tisíc fyzických i právnických osob, které podnikají v českém zemědělství.

Konec českého zemědělství?

Zrušení vratky za nákup nafty by podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby snížilo konkurenceschopnost českých farmářů. Spolu se Slovenskem by totiž Česko bylo jedinou zemí EU, kde by farmáři podobnou úlevu neměli.

„Bude to mít samozřejmě dopady na výrazně narůstající náklady a přinese to tlak na zvýšení ceny potravin,“ řekl.

Rozhodnutí kritizovala i Společnost mladých agrárníků ČR. Zemědělci nemají z ušetřených peněz na naftě přímé výhody a benefitují pouze tak, že jejich potraviny lidé kupují a oni mají pro koho vyrábět, uvedl předseda společnosti Petr Mareš. Pokud bude zelená nafta zrušena, zvýší se prý míra spotřeby zahraničních výrobků a někteří farmáři tak ukončí svou činnost.

„Zemědělci trvají na tom, že ty peníze chtějí a chtějí je na úkor ostatních. Stát nemá jiné prostředky než peníze občanů. To znamená, že pokud je dá zemědělcům, je to na úkor ostatních,“ řekl médiím ministr financí Miroslav Kalousek. „Nemám pocit, že ten, kdo vozí rohlíky do krámu, lidi do práce, nemocné do nemocnice, dělá méně užitečnou práci nebo práci s menší společenskou prioritou nebo že jeho rozpočtové podmínky jsou méně napjaté,“ uvedl také.

Protestovat nebo jednat?

Kvůli zelené naftě se Zemědělský svaz a Agrární komora rozhodly na dnešek zorganizovat rozsáhlou protestní akci, během které zemědělci zpomalovali dopravu ve 12 českých krajích. Podle některých informací by se měly protestní akce kvůli zelené naftě v budoucnu opakovat a stupňovat.

K protestům se však nepřipojila Asociace soukromého zemědělství, jejímiž členy jsou asi 3 tisíce farmářů. Její předseda Josef Stehlík se naopak domnívá, že akce by mohla situaci zemědělců ještě zhoršit.

Asociace se zrušením vratky také nesouhlasí. „Z hlediska péče a údržby o životní prostředí, kterou při své činnosti zemědělci provádějí, má toto daňové opatření své zcela logické opodstatnění,“ uvedla ve své tiskové zprávě.

Zelená nafta by podle asociace měla být zachována alespoň do roku 2014. Teprve po tomto datu totiž dojde v rámci nové evropské finanční perspektivy ke změnám podpory ve všech členských státech a bude možné tomu přizpůsobit i českou zemědělskou politiku.

Během setkání s premiérem Petrem Nečasem na konci minulého týdne však dali soukromí zemědělci najevo, že jsou ochotni jednat o úpravě výše vracené daně. S Nečasem se dohodli na dvoutýdenní lhůtě, během které by měly být výsledky jednání zhodnoceny.  

Stehlík se také domnívá, že případné zrušení zelené nafty se neprojeví na cenách potravin. „Ceny komodit se tvoří úplně někde jinde. Pokud někde pokulháváme, není to v polní produkci, ale v živočišné – tam se vratka projevuje jen zprostředkovaně a ne přímo,“ uvedl pro novináře.

Nový impulz

Podle některých názorů by zrušení vratky mohlo mít i pozitivní dopady. „Já to vítám. Zelená nafta nemotivuje k hledání alternativ,“ citoval týdeník Euro ekologického zemědělce Josefa Sklenáře, který na své farmě vyrábí vlastní palivo ze semen lničky. „Nejlepší by bylo využít bioplyn vyráběný z odpadu a z rostlin, které neslouží jako potravina,“ řekl.

Pokud zemědělci ztratí úlevy v podobě zelené nafty, mohlo by to prý také vést k vyššímu využívání biopaliv, která prozatím nejsou pro farmáře ekonomicky přitažlivá. „Spotřeba směsné bionafty by se mohla více přesunout do zemědělství. Sedláci se už ozývají, aby si udělali představu, jaké možnosti budou mít po zrušení zelené nafty,“ uvedl pro Euro ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič.