Konečné slovo o podobě Evropské agrární politiky zatím nepadlo

Česká republika by se neměla vzdávat možností na ovlivnění diskuse.

Potraviny a zemědělská výroba se stále více dostávají do pozornosti světa a to nejenom s ohledem na rostoucí poptávku, ale také na omezenou produkční kapacitu, kolísání cen a dopad klimatických změn. Hladem nechce trpět přirozeně nikdo. Evropská unie přitom zápasí s konkurenceschopností svých výrobků na světových trzích.

Zemědělský svaz ČR proto situaci charakterizuje tak, že evropské země soustavně čelí dovozu různých plodin z jiných částí světa a tlak tohoto dovozu ještě vzrůstá s propadem koupěschopnosti občanů v důsledku krize. I přes tento fakt se však reforma společné zemědělské politiky Evropské unie na období 20132020 soustřeďuje opět především na ochranu životního prostředí, nikoliv na produkční roli tohoto odvětví.

Nový návrh společné zemědělské politiky nejenže nevytváří rovné podmínky, které byly slíbeny novým zemím při vstupu do evropského integračního seskupení, ale zároveň zavádí další rozměr diskriminace a nerovnosti na společném trhu. Tím je diskriminace velkých zemědělských podniků.

Trest za úspěch

Návrhem limitů přímých plateb jsou velké zemědělské podniky trestány za úspěšnost a Evropská komise tak zároveň vysílá jasný signál, že o velké podniky vlast­ně nestojí.

Tajemník Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha k tomuto tématu říká: „Na návrzích Bruselu nám vadí omezení přímých plateb, malý důraz na konkurenceschopnost a produkční roli tohoto odvětví. Dále nám vadí další přechodné období pro země staré patnáctky.

Zavedení finančních stropů je věc, která jde zcela proti smyslu rovných podmínek, proti konkurenceschopnosti a také proti podpoře inovací. Jejími nositeli jsou ve velké míře právě větší celky, které by tak byly trestány za velikost. Není třeba ani zdůrazňovat, že tento návrh se dotýká především zemí, kde velké podniky převažují, jako je Česko, Slovensko a východní část Německa. Zemědělský svaz proto možné omezení přímých plateb vnímá jako formu diskriminace.“

Je nutné dál jednat

Z uvedeného návrhu zatím není zřejmé ani to, zda nakonec dojde ke slibovanému snížení administrativní náročnosti. Naopak takzvané ozelenění zemědělství, jak se také říká důrazu na ekologickou výrobu v rámci společné politiky, bude znamenat jen další náklady. Nový návrh Evropské komise však obsahuje i řadu pozitivních prvků. Mezi ně lze zařadit především zavedení institutu „aktivního zemědělce“, zavedení nástrojů krizového řízení trhu a snahu posílit postavení prvovýrobců v potravinovém řetězci.