PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE A INTENZIFIKAČNÍ PRVKY PŘI PĚSTOVÁNÍ SLADOVNICKÉHO JEČMENE V ROCE 2003
03.03.2004 | Odborné konference
Pěstitelské technologie a intenzifikační prvky při pěstování sladovnického ječmene vroce 2003
Ladislav Černý, Jan Vašák
Česká zemědělská univerzita v Praze
Souhrn: Na pokusné stanici vČerveném Újezdě proběhly vsuchém roce 2003 pokusy spěstováním sladovnického ječmene narůzných intenzitách pěstování. Vliv jednotlivých vstupů byl zkoušen vmaloparcelkových pokusech. Výsledkem je doplněná intenzivní technologie o nové poznatky (viz níže).
Klíčová slova: jarní sladovnický ječmen, technologie, dusík, fungicidy, odrůda
Úvod
Vroce 2002/2003 byl zahájen projekt sintenzivním pěstovánímsladovnického jarního ječmene. Náplní je sestavit technologii pěstování, která bude v zemědělské praxi dosahovat šesti tunové a vyšší výnosy při zachování sladovnické jakosti.
Na základě této myšlenky byly sestaveny tři pěstební technologie. Experimentální intenzivní technologie, kde byly využity dostupné intenzifikační prvky soznačením INS. Standardní technologie, která se co nejvíce blíží zemědělské praxi s označením STA. Technologie Low Input soznačením LOW zahrnuje minimální vstupy vagrotechnice pěstování jarního ječmene. Technologie se během vegetačního období přizpůsobovaly suchému počasí roku 2003.
Odrůdy jarního sladovnického ječmene byly zvoleny podle převládajících perspektivních požadavků sladoven a pivovarů. Jsou to Prestige a Malz. Tyto odrůdy byly registrované vroce 2002. Odrůda Prestige je vhodná pro výrobu piv svyšším obsahem alkoholu - piv spotřebního typu, odrůda Malz pro typ kvalitních, pomaleji kvasících českých plzeňských piv ležáckého typu snižším obsahem alkoholu. Přes krátkou dobu uplatnění na našem trhu, patří odrůda Prestige na druhé místo s25% zastoupením mezi jarními sladovnickými ječmeny. Na prvním místě je podobná odrůda Jersey s47 % . Nová odrůda Malz se pěstuje na 6,5% zvýměry jarního ječmene a lze očekávat rychlý rozvoj ploch.
PĚSTITELSKÝ SYSTÉM
Materiál a metody
Termíny a jednotlivý operací a dávky přípravků a hnojiv jsou uvedeny vtabulce č.1. Vlivem nízkých tepot během měsíce dubna ječmen začal vzcházet velmi pozdě a nerovnoměrně za 22 dní. Poškození rostlin vlivem nízkých teplot nebylo pozorováno.
Graf 1: Meteorologické údaje za podzim roku 2002 a průběh počasí během vegetační doby jarní ječmene vextremně suchém roce 2003 na Výzkumné stanici AF. vČerveném Újezdě

Tab. 1: Základní údaje o pěstebních technologiích a termíny jednotlivých zásahů
Operace/Přípravek | Termín | Dávka/ha |
Předosevní příprava | 28.03.2003 | X |
Výsev | 31.03.2003 | X |
Hnojení INT-technologie | 28.03.2003 | Amofos - 300 kg |
Hnojení N / INT-technologie | 15.03.2003 | LAV 27,5 % 100 kg |
Hnojení N / STA-technologie | 15.03.2003 | LAV 27,5 % 150 kg |
Hnojení N / LOW-technologie | 15.03.2003 | LAV 27,5 % - 150 kg |
Vzešlý porost | 22.04.2003 | X |
Počítání rostlin | 28.04.2003 | X |
Odběr vzorků AAR - zelené rostliny | 06.05.2003 | X |
Hnojení N / INT-technologie | 07.05.2003 | 5% roztok močoviny |
Hnojení N / STA-technologie | 07.05.2003 | LAV 27,5 % - 100 kg |
Campofort alfa/technologie INT, STA, LOW | 14.05.2003 | 7 l |
Sunagreen 0,5 l/ha / technologie INT, STA | 14.05.2003 | 0,5 l |
Mustang + Puma Extra | 14.05.2003 | 0,5 + 0,8 l |
Archer Top 400 EC / INT -technologie | 14.05.2003 | 0,5 l |
Charisma + Caramba / STA technologie | 14.05.2003 | 1 l + 0,5 l |
Artea 330 EC | 14.05.2003 | 0,5 l |
Odběr vzorků AAR zelené rostliny | 20.05.2003 | X |
Campofort Garant P / INT technologie | 26.05.2003 | |
Odběr vzorků AAR zelené rostliny | 02.06.2003 | X |
Artea 330 EC / STA technologie | 26.05.2003 | 0,5 l |
Terpal + Amistar / INT technologie | 26.05.2003 | 1,5 + 0,5 l |
Campofort Garant K / INT technologie | 12.06.2003 | 7 l |
Určení a napadení houbových chorob | 07.07.2003 | X |
Sklizeň | 30.07.203 | X |
Pokusy byly založeny na pozemcích Výzkumné stanice AF ČZU Červeném Újezdě, 405 m n.m., řepařský výrobní typ, těžké půdy, hnědozemě, sušší a teplejší klima.
Do každé technologie byly zařazeny odrůdy Prestige a Malz. Rozměry technologií byly 4 x 100 metrů pro každou odrůdu a technologii a tento rozměr byl členěn na šest opakování (každé - 1,5 x 10 m). Předplodinou byla pšenice ozimá se slámou rozdrcenou a ponechanou na poli. Pro její rozložení bylo použito 80 kg LAV 27,5% N/ha.
Výsledky a diskuse
Během vegetačního období byly sledovány jednotlivé dílčí vlivy. Prvním bylo počet rostlin na m2. Na zvýšený výsevek nereagovala počtem rostlin ani jedna odrůda. Počty rostlin se lišily jen minimálně až na intenzivní technologii sodrůdou Malz, kde počet rostlin se zvýšil oproti intenzivní technologii uodrůdy Prestige o 45 rostlin na m2 - to je o19%rostlin více. Při počítání klasů se ale lišil jen o dva klasy na m2.
Počet klasů na m2 byl nejvyšší u INT technologie a odrůdy Prestige, která také dosáhla nejvyšší výnos (6,27 t/ha). Počet zrn vklase byl nejvyšší u technologie LOW a odrůdy Malz (26,6 zrn vklase). I přes průměrný počet klasů na m2 dosáhla tato technologie výnosu 5,58 t/ha. Vlivem sucha a vysokých teplot byl tlak houbových chorob velice nízký, poškození rostlin bylo se pohybovalo vrozpětí 3 10 % napadení listové plochy.
Tab. 3: Sledované znaky a jejich hodnoty během vegetačního období jarního ječmene
Technologie odrůda | Počet rostlin na m2 28.3.2003 | Výška rostlin vcm 10.7.2003 | Počet klasů na m2 10.7.2003 | Poškození rostlin v % 9.7.2003 * | Počet zrn vklase 10.7.2003 |
LOW | 231 | 68 | 470 | 5 | 25,0 |
Standard | 239 | 70 | 444 | 7,5 | 24,1 |
Intenzivní | 262 | 64 | 524 | 6 | 23,4 |
LOW Prestige | 229 | 66 | 463 | 7 | 23,4 |
LOW Malz | 232 | 70 | 476 | 3 | 26,6 |
STA Prestige | 249 | 69 | 473 | 10 | 23,8 |
STA Malz | 229 | 71 | 415 | 5 | 24,4 |
INT Prestige | 239 | 64 | 523 | 5 | 24,6 |
INT Malz | 284 | 64 | 525 | 7 | 22,2 |
* poškození listové plochy houbovými chorobami (Hnědá skvrnitost, Rhynchosporiová skvrnitost)
Tučně zvýrazněna technologie snejvyšším výnosem (6,27 t/ha)
Tab. 2: Schéma pěstitelských technologií Č. Újezd 2003 okres Praha západ

Označení A zákrok se provádí pro danou technologii
Označení N zákrok se neprovádí pro danou technologii
Hnojení dusíkem bylo během vegetačního období navýšeno na hodnoty u technologií LOW 40,5 kg N/ha, STA67 kg N/ha, INT 92 kg N/ha. Vlivem nedostatku vody vpůdě byl i omezený příjem živin, ale navýšené hnojení N přineslo jen mírné pozvednutí výnosu a zároveň i mírné navýšení obsahu N látek vzrnu.
Vlhkost při sklizni se pohybovala okolo 14 %,proto nedošlo kolámání špiček. HTS se vjednotlivých technologiích výrazně nelišily. Podíl zrna nad sítem 2,5 mm byl nejlepší u INT technologie, ale i u zbývajících technologií nepoklesly hodnoty pod 90 %.
Vlastní náklady byly vypočítány podle ceníku služeb firmy DAŇHEL Týn nad Vltavou, hnojiva a pesticidy dle internetového ceníku ZNZ Strakonice (ceny jsou bez DPH). Dále byla připočítána 20% podniková režie. Náklady se pohybovaly vrozpětí 10370 18540 Kč/ha. Nejvyšší finanční zisky přinesla technologie minimálních vstupů, která se díky suchému počasí lišila výnosově jen o několik metráků od intenzivní technologie. I přes extrémní podmínky dosáhla intenzivní technologie u odrůdy Malz vyšší finanční zisk než technologií standardní u stejné odrůdy. Pro výpočet zisku se stanovily dvě ceny zrna sladovnického ječmene a to 4200 a 3800 Kč/t. Výsledky jsou uvedeny vtabulkách 5 a 6.
Tab. 4: Výsledky rozborů po slizni zrna + výnos a tržby při ceně 4200 Kč/t
Technologie Odrůda | Vlhkost v % | Výnos t/ha | Tržba vKč/ha | Obsah bílkovin v % | HTS v gramech | Podíl zrna nad sítem 2,5 mm v % | Propad zrna sítem 2,2 mm v % |
INT Prestige | 14,3 | 6,28 | 26360 | 11,7 | 46,3 | 93,7 | 1,0 |
INT Malz | 14,4 | 5,89 | 24730 | 11,2 | 43,3 | 92,7 | 1,4 |
Průměr INT | 14,35 | 6,08 | 25540 | 11,4 | 44,8 | 93,2 | 1,2 |
STA Prestige | 13,9 | 5,45 | 22890 | 12,7 | 47,4 | 90,7 | 0,9 |
STA Malz | 14,1 | 4,60 | 19310 | 11,6 | 44,8 | 90 | 1,6 |
Průměr STA | 14 | 5,02 | 21100 | 12,1 | 46,1 | 90,35 | 1,25 |
LOW Prestige | 14,4 | 5,19 | 21820 | 11,1 | 47,7 | 92,4 | 1,2 |
LOW Malz | 14,4 | 5,59 | 23470 | 10,3 | 43,7 | 90,6 | 1,9 |
Průměr LOW | 14,4 | 5,39 | 22640 | 10,7 | 45,7 | 91,5 | 1,55 |
Tab. 5: Ekonomika jednotlivých technologií při ceně sladovnického ječmene 4200 Kč/t zrna
Technologie | Tržby vKč/ha | Náklady vKč/ha | Zisk vKč/ha |
odrůda | |||
LOW Prestige | 21 810 | 10370 | 11 440 |
S Prestige | 22 890 | 14380 | 8 510 |
I Prestige | 26 360 | 18540 | 7 820 |
LOW Malz | 23 470 | 10370 | 13 100 |
S Malz | 19 310 | 14380 | 4 930 |
I Malz | 24 730 | 18540 | 6 190 |
Tučně jsou zvýrazněny hodnoty, které přinesly nejvyšší tržby a finanční zisk.
Tab. 6: Ekonomika jednotlivých technologií při ceně sladovnického ječmene 3800 Kč/t zrna
Technologie | Tržby vKč/ha | Náklady vKč/ha | Zisk vKč/ha |
odrůda | |||
LOW Prestige | 19740 | 10370 | 9 370 |
STA Prestige | 20710 | 14380 | 6 330 |
INT Prestige | 23850 | 18540 | 5 310 |
LOW Malz | 21240 | 10370 | 10 870 |
STA Malz | 17470 | 14380 | 3 090 |
INT Malz | 22370 | 18540 | 3 830 |
Tučně jsou zvýrazněny hodnoty, které přinesly nejvyšší tržby a finanční zisk.
Závěr
V extrémně suchém roce 2003 nebyly jarním ječmenem využity intenzifikační prvky vtakové míře, aby přinesly vyšší finanční zisk než ostatní technologie, ale i přesto intenzivní technologie přinesla nejvyšší výnos zrna. Vpříštím roce budou technologie doplněny poznatky zmaloparcelkových pokusů a poznatků předních zemědělských odborníků.
INTENZIFIKAČNÍ PRVKY
Metodika
Jedním ze základních předpokladů vysoké sladovnické kvality i výnosu je správná fungicidní ochrana. Při současném tlaku houbových chorob je fungicidní zákrok nedílnou součástí zemědělské praxe. Proto byla vnašich maloparcelkových pokusech za kontrolu zvolená varianta sjedním fungicidním ošetřením. Jako standardní fungicid byla použita Artea 330 EC, která má široké spektrum účinnosti a příznivou cenu cca 765 Kč na hektar. Pokus probíhal na špičkových sladovnických odrůdách Malz a Prestige a na dvou hustotách 350 a 650 vysetých zrn a na m2 při dávce dusíku 40 kg/ha. Hustota 350 je nejpoužívanější vzemědělské praxi a 650 zrn na m2 simulovala přehoustlý porost.
Výsledky a diskuse
Vsuchém roce 2003 kdy ječmeny málo odnožily a vprůběhu vegetace zaschly slabé odnože, připadlo na hustotě 350 zrn/m2 489 klasů na m2 a na hustotě 650 zrn/m2 503 klasů na m2.
Rok 2003 byl extrémně suchý snízkým tlakem houbových chorob. Vpočátku vegetace se první (BBCH 29 konec odnožování) ošetření provádělo preventivně nebyl žádný příznak chorob. Při druhém (BBCH 45 49 těsně před metáním) ošetření byly rostliny také bez nákazy. Ve fázi BBCH 69 71 (konec květu) se začaly projevovat hnědé skvrnitosti (rhynchosporiová listová skvrnitost a hnědá skvrnitost ječmene - Pyrenophora teres), které způsobily největší poškození listové plochy. Napadly vprůměru 24,5 % listové plochy na hustotě 350 zrn/m2 a 23,4 % listové plochy na hustotě 650 zrn/m2 . Napadení odrůd bylo 30,8 % u Prestige a 17,1 % u Malzu. To ukazuje na velký rozdíl náchylnosti jednotlivých odrůd khoubovým chorobám.
Tab. 7: Varianty ošetření
Firma a varianta | Aplikace 1. BBCH 29 konec odnožování | Aplikace 2. BBCH 45-49 těsně před počátkem metáním | Aplikace 3. BBCH 61-65 střed květu | Cena vKč/ha |
Syngenta | Archer Top 400 EC 0,8 l/ha | Artea 330 EC + Amistar 0,4+0,6 l/ha | - | 2620 |
Dupont | Cerelux Plus 0,5 l/ha | Charisma 1 l/ha | - | 1620 |
BASF | Duett 0,8 l/ha | Juwel 0,8 l/ha | - | 1750 |
ČZU | Cerelux 0,5 l/ha | Artea 330 EC + Amistar 0,4+0,6 l/ha | Caramba 1,5 l/ha | 3700 |
DOW | Atlas 0,2 l/ha | EF 1406 * | - | 1350 |
* Nový přípravek, dosud neregistrovaný
Tab. 8: Průměrné výnosy a finanční přínos fungicidů
Označení | Počet fungicidů | Výnos v tunách | Cena fungicidu na ha | Cena za produkci | Rozdíl vůči kontrole | Finanční přinos v Kč |
Výsevek zrn/m2 350 | 1 | 5,89 | 766 | 24717 | 0 | 0 |
Výsevek zrn/m2 650 | 1 | 6,24 | 766 | 26208 | 0 | 0 |
Průměr 1 fungicid | 1 | 6,06 | 766 | 25463 | 0 | 0 |
Výsevek zrn/m2 350 | 2 | 6,35 | 1932 | 26670 | 1953 | 787 |
Výsevek zrn/m2 650 | 2 | 6,15 | 1930 | 25859 | -342 | -1280 |
Průměr 2 fungicidy | 2 | 6,25 | 1935 | 26247 | 792 | -277 |
Výsevek zrn/m2 350 | 3 | 6,42 | 3700 | 26964 | 2247 | -688 |
Výsevek zrn/m2 650 | 3 | 6,32 | 3700 | 26523 | 315 | -2620 |
Průměr 3 fungicidy | 3 | 6,37 | 3700 | 26744 | 1281 | -1654 |
Nejvyšší výnos * | 2 | 6,55 | 2622 | 27510 | 3276 | 1420 |
Nejvyšší zisk ** | 2 | 6,54 | 1750 | 27468 | 3234 | 2250 |
* Nevyšší výnos byl na odrůdě Prestige, hustotě 350 zrn na metr čtvereční, fungicidní ochrana firmy Syngenta
** Nejvyšší zisk byl na odrůdě Prestige, hustotě 350 zrn na metr čtvereční, fungicidní ochraně firmy BASF
Pro výpočty byla brána cena 4200 Kč za tunu sladovnického ječmene.
Závěr
Jednotlivé fungicidní kombinace jsou běžná firemní doporučení (tab. 7). Varianta soznačením ČZU by měla pokrýt veškeré spektrum houbových chorob po celou vegetační dobu jarního ječmene a přinést největší výnos. Díky suchému počasí vletošním roce byl infekční tlak houbových chorob velmi slabý. Varianta ČZU sice přinesla nejvyšší výnos, ale finančně byla ztrátová. Přesto při výsevku 350 zrn/m2 byly dva fungicidy včistém zisku o 787 Kč lepší než aplikace jednoho fungicidu. U odrůdy Prestige při fungicidní ochraně firmy BASF se dokonce získal přínos 2250 Kč/ha. Při systému Syngenta byl zase dosažen nejvyšší výnos zrna a zisk 1420 Kč/ha. Vextrémně suchém počasí aplikace dvou fungicidů nebyla zpravidla ekonomicky výhodná.
Dusík a stimulátor růstu Atonik
Tab. 9: Vliv dusíku na jakost a výnos sladovnického ječmene
Odrůda | Výsek (zrn/m2) | Dávka N (kg/ha) | Výnos (t/ha) | Bílkoviny (%) |
Malz | 350 | 0 | 5,84 | 11,7 |
Prestige | 350 | 0 | 5,94 | 11,9 |
Malz | 650 | 0 | 6,25 | 11,1 |
Prestige | 650 | 0 | 6,20 | 11,5 |
Malz | 350 | 40 | 6,00 | 12,7 |
Prestige | 350 | 40 | 5,77 | 12,4 |
Malz | 650 | 40 | 6,18 | 11,9 |
Prestige | 650 | 40 | 6,30 | 12,3 |
Malz | 350 | 80 | 6,05 | 14,1 |
Prestige | 350 | 80 | 6,19 | 13,7 |
Malz | 650 | 80 | 6,09 | 13,0 |
Prestige | 650 | 80 | 6,31 | 13,4 |
Malz | 350 | 120 | 5,89 | 14,2 |
Prestige | 350 | 120 | 5,96 | 13,9 |
Malz | 650 | 120 | 5,70 | 14,3 |
Prestige | 650 | 120 | 6,07 | 11,0 |
Metodika se stimulátorem Atonik
Předplodinou byla pšenice ozimá.Odrůdy jarního ječmene Prestige a Malz. Množství minerálního dusíku na jaře bylo vhloubce 0,3 m 12,3 mg N/kg a v0,6 m 13,4 mg N/kg půdy. Při rozboru půdy na obsah minerálního dusíku by hodnoty neměly přesáhnout 18 mg N/kg půdy v hloubce60 cm příliš velká koncentrace N nevhodná pro pěstování sladovnického ječmene. Pro obsah 14-18 mg N/kg půdy je vhodné hnojení N vrozmezí 0-50 kg/ha.
Dávky N byly použity: 0, 40, 80 a 120 kg/ha. U 40 a 80 kg N/ha se aplikovalo 40 kg N na hektar po zasetí. Pak dohnojeno 40 kg N/ha u dávky 80 kg N/ha ve fázi BBCH 29 (konec odnožování). Při hnojení 120 kg bylo hnojeno 80 kg N/ha po zasetí a 40 kg N/ha ve fázi BBCH 29 (konec odnožování).
Jarní ječmen odrůda Prestige se vysel 25.3.2003 - 350 zrn/m2. Dusík ve výši 40 kg/ha se dal vhnojivu LAV 27,5% 26.3.2003. Porost byl sklizen 31.7.2003.
Tab. 10: Varianty pokusu s rostlinnýmstimulátorem Atonik
Varianta pokusu | BBCH 29 konec odnožování | BBCH 39-41 konec sloupkování | BBCH 49-51 začátek metání | |
1 | Kontrola 1 Levnější fungicidy | Fungicid 1. Artea+ Mustang 0,5 l/ha | - | Fungicid 2. Archer Top |
2 | Atonik 1 x časný | Atonik 0,6 l/ha + Artea + Mustang 0,5 l/ha | - | Archer Top |
3 | Atonik 1 x pozdní | Artea + Mustang 0,5 l/ha | - | Atonik 0,6 l/ha + Archer Top |
4 | Atonik 2 x | Atonik 0,6 l/ha + Artea + Mustang 0,5 l/ha | - | Atonik 0,6 l/ha + Archer Top |
5 | Kontrola 2 Dražší fungicidy | Archer Top 400 EC 0,8 l/ha + Mustang 0,5 l/ha | Artea 0,4 + Amistar 0,6 | - |
Area, Archer Top, Amistar fungicidy, Mustang herbicid
Výsledky a diskuse
V extremně suchém roce 2003 dávka dusíku nepřinášela vyšší výnos, ale navýšila množství bílkovin v zrně. Pokus ukázal, že pokud nedojde vlivem komplexního opatření kvýraznému navýšení výnosů, tedy kzředění vysoké dávky dusíku ve vysoké sklizni zrna, je dávka nad 60 kg N/ha pro sladovnický ječmen nevhodná. Dávka dusíku by měla vycházet zrozboru minerálního dusíku a rozboru AAR zelených rostlin ve fázi BBCH 22-25 (polovina odnožování) a dohnojit dávkou do 25 kg/ha ve fázi BBCH 29 (konec odnožování) - při navýšení druhé dávky přechází dusík do zrna a zvyšuje procentické zastoupení bílkovin.
Tab. 11: Výsledky pokusu se stimulátorem Atonik
Varianta viz tab. 10 | Počet rostlin (ks/m2) | Počet klasů (ks/m2 ) | Výnos * (t/ha) | Bílkoviny (%) | Tržba vKč/t ** | Finanční přínos vůči kontrole 1 |
1 | 172,0 | 469 | 5,86 | 11,5 | 24612 | 0 |
2 | 152,0 | 466 | 5,45 | 13,1 | 22890 | -1722 |
3 | 160,0 | 493 | 6,34 | 11,8 | 26628 | 2016 |
4 | 177,0 | 473 | 6,64 | 12,1 | 27888 | 3276 |
5 | 157,0 | 458 | 6,41 | 13,1 | 26922 | 2310 |
* Výnos je stanoven po vyřazení 1 opakování, které se nejvíce lišilo od průměru ze tří opakování.
** Pro výpočet tržby byla použita cena 4200 Kč/t.
Tučně jsou zvýrazněné kontroly.
Stimulátor Atonik vykázal při dvojí aplikaci: varianta 4, (BBCH 29-konec odnožování a 49-51-začátek metání) dobrý výnos na úrovni 113% proti srovnatelné kontrole č.1. Navíc byl snížen i obsah bílkovin, který byl vroce pokusu vcelé oblasti obecně hodně vysoký. Dobré výsledky zhlediska výnosu zrna, ale i sohledem na snížení obsahu bílkovin, vykázala varianta č.3 (Atonik pozdní) tj. Atonik 0,6 l/ha ve fázi BBCH 49-51-začátek kvetení. Tato varianta přinesla zajímavé zúročení vložených peněz. Proto při intenzivním pěstování jarního sladovnického ječmene bude mít antistresový stimulátor buněčné aktivity Atonik své místo.
Závěr
Rok 2003 byl vmnoha směrech extrémní, ale kjarnímu ječmenu byl shovívavý. Zvýšila se plocha pěstovaní na 450 000 hektarů, průměrný výnos se také zvýšil na 3,9 t/ha, díky suchému počasí a kázni pěstitelů byla i vysoká sladovnická jakost. Všechen kvalitní sladovnický ječmen byl vykoupen i přes jeho přebytek a cena zůstala stejná. To vše dává naději jarnímu sladovnickému ječmeni, že se stane velmi lukrativní plodinou.
Použitá literatura
Prokeš, J: Parametry jakosti sladovnického ječmene sklizně 2003 vČR, Kvasný Průmysl, č.49, str. 304
Petr, J a kol :Výživa hnojení, Zemědělec speciální příloha kpěstování, sklizni a zpracování sladovnického ječmene, str.10
Bizík,J: Hnojenie a výživa jačmena dusíkom, Jačmeň výroba a zhodnotenie, odborný seminář smezinárododnou účasťou, Nitra 1997
Facák,P, Lorenčík, L: Inováciou technologií kzlepšeniu kvality ječmena, Jačmeň výroba a zhodnotenie, odborný seminář smezinárododnou účasťou, Nitra 1997
Adresa autora
Ing. Ladislav Černý | |
Katedra rostlinné výroby ČZU Agronomická fakulta, Kamýcká 957 165 21 Praha 6 - Suchdol | Tel.: + 420 2 24382538 |
Fax: +420 2 24382535 | |
e-mail: CernyL@af.czu.cz | |
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne – 18.12. 2025 (19.12.2025)
- Drahé vánoční kolekce už zlevňují (18.12.2025)
- Vítězem miliardového tendru Lesů ČR je LDF Rožnov, má osm ze 40 zakázek (18.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)

Tweet



