Klony jsou bezpečné

Americko-japonský tým vedený „Jerrym“ Xiangzhong Yangem z University of Connecticut prověřil více než stovku ukazatelů masa a mléka klonů skotu a nezjistili ani jednu odchylku od „normy“ – tedy od týchž parametrů masa a mléka skotu, jenž přišel na svět „přirozenou“ cestou. Rozboru bylo podrobeno mléko čtyř klonů plemene holštýn a maso dvou klonů slavného japonského plemenného býka Kamitakafuku. Věhlasné japonské hovězí „matsuzaka“ se získává ze zvířat, která dostávají jako součást krmné dávky pivo a jsou jim pravidelně masírovány svaly. Cena takového „biftečku“ je impozantní. Získání vhodných zvířat pro produkci matsuzaky klonováním se díky tomu vyplácí - na rozdíl od klonování býků, kteří vyprodukují obyčejnou roštěnku.

Jerry a jeho tým tak potvrdili to, co se dalo mlčky předpokládat. Klony nejsou jiné než jejich předlohy a v jejich produktech – hovězím a mléce – se nenachází nic, co by ohrožovalo lidské zdraví. Ke stejnému závěru došla po dlouhém bádání v roce 2003 i americká Food and Drug Administration. Ta ovšem stále ještě nevynesla verdikt, který by konzumaci produktů z hovězích klonů povoloval.

Zástupci biotechnologických firem produkujících klony skotu doufají, že studie Yangova týmu zveřejněná v prestižním PNAS rozptýlí poslední pochybnosti. To je však krajně nepravděpodobné s ohledem na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zjistil, že plných 62% Američanů by „nikdy nekoupilo“ či „spíše nekoupilo“ nic, co pochází z klonu skotu. Podle Carol Tuckerové-Foremanové, ředitelky Food Policy Institute, lidé považují za „bezpečné“ jen to, co je „čisté a zdraví prospěšné“. Podle ní by většina spotřebitelů byla znechucena představou, že pojídají produkty klonu. „Jerry“ Yang chce pokračovat v testech na mnohem širší bázi a doufá, že s veřejným míněním nakonec přeci jen pohne.

Podle Osla je zajímavé, že konzumentům nevadí pojídání brambor a dalších vegetativně množených rostlin, které jsou z biologického hlediska rovněž klonem. Zřejmě tu platí varianta starého českého přísloví o tom, co oči nevidí a čeho srdce neželí. Mohli bychom ji shrnout do konstatování, že o čem mozek neví, to huba spolkne.