Liniové stavby jsou významnou bariérou v krajině
14.03.2005 | Agris
Česká krajina je po staletích svého vývoje velmi rozmanitá. V posledních dvou stoletích ovšem do ní významnou měrou zasahují zejména liniové stavby. Tvoří totiž značné bariéry v krajině, jež pro různé oblasti mohou znamenat odlišnou míru rizika. Výsledkem odborné studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí[1], jsou mapy, které krajinu charakterizují právě z tohoto hlediska a do budoucna mohou sloužit jako podklad při územním plánování.
Fragmentace krajiny na malé části zmenšuje prostor pro život řady rostlin a živočichů, ale i pro životní pohodu lidí. Studie, zpracovaná pro MŽP, hodnotí tento problém pomocí objektivních ukazatelů. Obdobným způsobem se důsledky fragmentace krajiny zkoumají například v Německu, takže je možno srovnávat i v širším kontextu.
„Výstupy studie – tedy mapy, které přesně určují nejcitlivější a nejohroženější místa v krajině – bude Ministerstvo životního prostředí využívat především při jednání o umístění liniových staveb. Zatímco doposud jsme byli odkázáni na názory různých expertů, kteří používali rozdílné metody, nyní máme v ruce studii se skutečně objektivními parametry. Základem je, aby se střetová místa jasně pojmenovala už při tvorbě územních plánů, kdy je možné najít takové řešení, které bude pro krajinu znamenat nejmenší možnou zátěž,“ komentuje studii náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.
Mezi největší bariéry v krajině patří dopravní komunikace. Jednotlivé druhy živočichů jsou na fragmentaci krajiny různě citlivé, k nejcitlivějším patří velcí savci a proto byli pro účely studie zvoleni jako základní modelová skupina. Potřebují totiž ke svému životu rozsáhlé prostory, takže během pohybu krajinou pro ně liniové stavby představují největší riziko.
Bariéry také výrazně zdražují péči o krajinu. Bez nich by totiž mohly přirozené procesy běžet samovolně, migrace živočichů i rostlin je totiž jedním z významných faktorů, jak krajinu co nejvíce přibližovat přírodě blízkému stavu. Pokud je možnost migrace mezi jednotlivými populacemi omezená, je třeba vynakládat na péči o krajinu více peněz.
[1] Zpracovatelem studie je firma Evernia, vedoucím autorského týmu RNDr. Petr Anděl.
Další články v kategorii
- Muž na benzince vypustil z auta roj včel. Prý chtěl vědět, zda se vrátí domů (04.08.2026)
- Vědci zkoumají půdní mikrobiom kvůli rozvoji personalizovaného zemědělství (04.08.2026)
- Farmáři mají kvůli suchu problémy s nedostatkem sena na krmení (04.08.2026)
- Co ještě v srpnu stihnete vysadit a zasít: Zelenina, bylinky i květiny (04.08.2026)
- Požár lesa nemusí způsobit přímý oheň, stačí rozpálený turistický vařič (04.08.2026)
- Včely na střeše depa ve Vokovicích vyprodukovaly rekordních 110 kilo medu (04.08.2026)
- Celkem 2,4 miliardy korun rozdělí Ministerstvo zemědělství v 8. kole příjmu žádostí na rozvoj venkova ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 (04.08.2026)
- Vědci z VÚK zmapovali krajinu s historickou pamětí. Více než čtvrtina Česka si dodnes uchovala stopy tradiční podoby krajiny (04.08.2026)
- Souhrn událostí uplynulého dne 3. 8. 2026 (04.08.2026)
- Nové masné plemeno brahman oficiálně schváleno (03.08.2026)

Tweet



