Zvyšování obsahu ellagové kyseliny v jahodách

Jahody jsou spojovány s pozitivním vlivem na zdraví. Uvádí se, že 8 středně velkých jahod obsahuje pouze 30 kalorií. Nemají vůbec žádný nasycený tuk, cholesterol ani sodík. Mají však vysoký obsah folátu (kyseliny listové) a vitaminu C, jsou poměrně dobrým zdrojem vlákniny a draslíku a obsahují stopy vápníku a železa. Jahody obsahují dále ellagovou kyselinu, o které se v četných studiích zjistilo, že má pozitivní vliv na zdraví. Zvýšením obsahu ellagové kyseliny v jahodách se zabývali v USDA-ARS (Zemědělské výzkumné středisko ministerstva zemědělství USA). Vědci studovali genetiku různých odrůd jahod s cílem vyšlechtit odrůdy s vyšším obsahem ellagové kyseliny i jiných prospěšných složek. Studovaly se plody i jednotlivé části rostliny (celkem 36 odrůd), aby se zjistilo, kde se ellagová kyselina akumuluje nejvíce.

Překvapivě se zjistilo, že nejvyšší obsah ellagové kyseliny je v listech rostliny. Semena obecně vykazovala vyšší obsah ellagové kyseliny než ovocná dřeň. Dřeň ze zelených jahod obsahovala více ellagové kyseliny než dřeň červených zralých jahod.

Ačkoliv způsob, jakým se dědí schopnost vytvářet ellagovou kyselinu, není znám, studie prokázala, že obsah uvedené sloučeniny je v jednotlivých odrůdách značně odlišný. Tento poznatek umožňuje vyšlechtit odrůdy s vysokým obsahem ellagové kyseliny.

Protože dosud nebyl dostatek informací o zdravotních účincích ellagové kyseliny, sledovala se její antikancerogenní a antimutagenní aktivita. V čisté formě je ellagová kyselina vysoce nerozpustná a biologicky nevyužitelná.

Ellagová kyselina, která se biosyntetizuje v rostlinách, se vyskytuje ve spojení s glukózou a je součástí tzv. ellagitaninů. Tyto sloučeniny jsou již ve vodě poměrně rozpustné, a tak biologicky využitelné. Znamená to, že relativně malé množství ellagitaninů může být účinnější ve stravě člověka než vysoké dávky ellagové kyseliny.

Zjistilo se, že v jahodách-plodech se vytváří minimálně pět ellagitaninů. Na pokusných zvířatech se prověřoval antikancerogenní účinek sušených jahod-plodů. Zjistilo se, že jsou účinné zvláště vůči rakovině jícnu. Strava s obsahem jahod významně snižovala výskyt chemicky indukovaných nádorů v jícnu. Výzkumníci v ARS se domnívají, že kromě ellagové kyseliny existují v jahodách další sloučeniny, které přispěly k tomuto pozitivnímu výsledku.

ARS ve spolupráci s Národním ústavem pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute) zjistil ellagovou kyselinu také v malinách, borůvkách, brusinkách, ve vlašském ořechu a ořechu pekan. Ačkoliv se dosud neví, jaké množství ellagové kyseliny je zapotřebí k tomu, aby se dostavily prospěšné účinky, studie naznačují, že stravu obsahující tyto potraviny lze určitě doporučit.

Poté, co je známo, že ellagová kyselina je obsažena v jahodách-plodech, semenech a listech, hledají se způsoby, jak množství ellagové kyseliny zvýšit. Ve výzkumné stanici pro drobné ovoce v Poplarville zkoumali, jaký je vliv dusíku na obsah ellagové kyseliny u dvou odrůd jahod. Ve spolupráci se Státní universitou v Louisianě se vyšetřovaly různé přídavky do půdy k pěstování jahod.

Zjistilo se, že neexistují žádné rozdíly v obsahu ellagové kyseliny ve zralých plodech jahod pěstovaných za použití různých zdrojů přidávaného dusíku. Byly však zjištěny rozdíly mezi odrůdami jahod: v odrůdě Chandler se vyskytovalo asi dvojnásobné množství ellagové kyseliny než v odrůdě Pelican. Odrůda Pelican, která byla vyšlechtěna v ARS je odolná k “anthracnose”, hlavnímu onemocnění jahod.