Sadaři zachrání symbol Podještědí - jabloně

Růžové kytice vonících jabloní by se měly stát dominantou svahů v Podještědí tak, jako jí byly po staletí. Usilují o to lidé z liberecké společnosti Venkovský prostor a nejen oni. Přidávají se k nim ochranáři, zpracovatelé i sadaři. Na záchranu jabloní v Podještědí přispěchala i Evropská unie. Ta na ni dokonce pro letošní rok uvolnila zhruba čtvrt milionu korun.

„Jabloně od cest či ze sadů u chalup postupně mizí,“ říká Monika Slezáková z obecně prospěšné společnostiVenkovský prostor. „Majitelé je kácejí nebo nechávají ladem. A to je obrovská škoda,“ říká. Podle ní lidé nevědí, co s nimi, nemají peníze na ošetřování, cena za výkup jablek je často tak nízká, že se jim nevyplatí je česat a vozit do výkupu. „A tak jabloně postupně planí,“ vysvětluje Slezáková. „Při tom do této krajiny patří, jako třeba podstávkové domy, o jejichž záchranu také usilujeme.“ Podle Slezákové nemohou klasické vysokokmené jabloně konkurovat vyšlechtěným zákrskům, které pěstují například na Turnovsku či Pěnčínsku. „Úroda z klasických jabloní je menší a plody nejsou na pohled tak pěkné jako konzumní odrůdy. Dají se ale zpracovat jinak,“ říká Slezáková. „Naši předkové z nich lisovali mošt, pálili kořalku, nakládali víno, sušili křížaly, nebo je krouhali jako zelí a dávali do buchet či do štrůdlů. Proto se také těmto jablkům říkalo štrůdláky. To všechno bychom lidem teď chtěli vysvětlit.“

Společnost bude během letoška až do listopadu pořádat besedy na základních a hlavně středních školách a ve vesnicích a městech tam, kde jabloňové sady ještě zůstaly. „Chceme přesvědčit ty, kteří ještě u chalup nějaké jabloně mají, aby je nekáceli a poradit jim, co dál,“ dodala Slezáková. Podle ní jde jen o první krok.

„V těch dalších chceme zmapovat, kolik sadů tu vůbec ještě zůstalo, a pomoci majitelům se o ně starat a obnovovat. Chceme také podpořit vznik nových moštáren,“ dodává Slezáková. „Budeme rádi, když se nám lidé sami přihlásí, buď na internetu na adrese www.venkovskyprostor.cz nebo telefonicky.“

Projekt vítají například zpracovatelé. „Jsme rozhodně pro, chceme lidem nabídnout možnost, jak jablka zpracovat, aby nekončila v příkopu,“ říká Stanislav Kučera z moštárny a palírny v Křižanech. „Týká se to celého území na úbočích Ještědu. Tam všude jabloně lemovaly cesty, tvořily přirozenou hranici mezi pozemky a pokrývaly louky. Pokud zmizí, bude to mít svoje neblahé dopady na krajinu, na existenci včelstev a zanikne s tím i kus historie venkova. A to by byla obrovská škoda.“