Kde jsou zlaté časy českého lesnictví
11.01.2005 | Právo
Dávno je tomu, kdy farář, učitel a lesník představovali vrchol inteligence na česko-moravském venkově, posledně jmenovaný byl navíc i významným nositelem kultury. Kde jsou ty doby, kdy první lesní inženýři přicházející z Vídně pomohli založit lesnickou fakultu v Brně a rozvinout školství i praxi na vynikající úroveň. Kde jsou ty časy, kdy lesní správa panství schwarnzenberského představovala ve své době po organizační i odborné úrovni nejlepší lesní závod Evropy.
V éře komunistického režimu bylo lesní hospodářství silně determinováno centrálním plánováním, které těžilo ze substance zanechané předešlými generacemi. Jeho negativní dopad na celkový stav lesa byl výslednicí nejen nadhodnocování těžeb dříví a vysokých stavů spárkaté zvěře, ale i profesní a energetické politiky státu. Tyto vlivy se projevovaly především na ekologicky senzibilních stanovištích a v neposlední řadě i v dramatickém poklesu významu lesnictví ve společenském měřítku.
Po roce 1989 se sice zkonsolidoval stav lesa, ale jeden z největších zločinů komunismu - degradace lidského charakteru - se odrazil i v transformaci bývalých státních lesů. Vznik zcela ojedinělého systému, alibisticky označovaného jako česká cesta, roztříštil možnosti využití nesmírného lesního bohatství. Státu zachoval zcela neprůhledný management a malý podíl udržitelných, rizikově spravovaných zisků; některým jiným podnikatelským aktivitám pak generoval obrovský profit. V současné diskusi o budoucnosti LČR se nejedná jen o chybějící 2 miliardy Kč zisku navíc, ale o znovuzískání prestiže u odborné i laické veřejnosti, o vydobytí místa na evropském výsluní, kam české lesnictví bezesporu patří. Zisk se však nesmí ztrácet v neprůhledných operacích, ale musí se vracet zpět do rozvoje lesního hospodářství.
Česko přišlo již o mnoho ze svých významných substancí. U LČR jde v podstatě o exemplární příklad pomalu uskutečňovaných ekonomických reforem, zmíněných prezidentem Václavem Klausem při jeho novoročním projevu. Chceme-li se vyrovnat západní Evropě, jde také o nezbytnost efektivity práce, proklamované analytiky Českého statistického úřadu. Změny u LČR jsou proto nejen hospodářskou nutností, ale i morální povinností společnosti k významu lesa samého.
(Autor je poradcem ministra zemědělství pro lesnictví)
Pavel Kitzberger
Další články v kategorii
- Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou snížit úrodnost půdy či zvýšit riziko eroze (01.08.2026)
- V paštice z Luhačovic může být botulotoxin. Nejezte ji, varovala hygiena (31.07.2026)
- Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho (31.07.2026)
- Letošní Země živitelka se zaměří na inovace, ukáže moderní zemědělské stroje (31.07.2026)
- Senát: Nynější zákon umožňuje střet zájmů při posuzování ekologických vlivů (31.07.2026)
- Letošní sucho už výrazně snížilo průtoky a hladiny nádrží v povodí Moravy a Dyje (31.07.2026)
- Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hl vína, meziročně o 169.000 hl více (31.07.2026)
- Varování pro spotřebitele: salmonela v čerstvých krůtích plátcích (31.07.2026)
- Plavební stupeň Děčín vstupuje do nové etapy. Výstavba by mohla začít už v roce 2029 (31.07.2026)
- Ministerstvo chce zvýšit porážky skotu v ČR na 370.000 ročně z loňských 217.000 (31.07.2026)

Tweet



