Zemědělské vzdělávání má počátky v regionu

Dvě stě pět let v právě skončeném roce uplynulo od založení Schwarzenberského ekonomického ústavu v Českém Krumlově, který byl nejúspěšnější zemědělskou školou vyššího typu nejenom v Čechách, ale i ve střední Evropě. Tento tříletý ústav založil kníže Josef Schwarzenberg v roce 1779, vyučování začalo 1. února 1801. Podnětem k jeho založení byla potřeba dokonalejší správy statků a jejich odborného vedení jako přirozená reakce na tehdejší nový směr národohospodářské politiky a ekonomiky - takzvaný kameralismus. Ten se zaměřoval na prosazování kamerální správy k posilování hospodářských zdrojů, finančního hospodářství, na dosahování aktivní obchodní bilance a podobně.

Školní řád z roku 1774 podpořil zavádění industriálního vyučování do obecného školství, zavádělo se vyučování ručních prací a pravidel domácího hospodářství. Ferdinand Kindermann v tomto duchu reformoval školu v Kaplici, která se stala vzorem pro celý region. Industriální vyučování na obecných školách bylo spojeno přímo s manufakturami, jako například škola ve Zlaté Koruně a v Táboře. Kindermannův systém vedl k počátkům vyučování zemědělství v souvislosti se snahou zvýšit domácí zdroje surovin pro rostoucí výrobu manufaktur.

V procesu vzniku různých samostatných zemědělských škol největšího úspěchu dosáhl ekonomický ústav v Českém Krumlově. Kromě studentů z vlastních statků sem přicházeli i externisté z jiných panství. Zájem o studium na krumlovském ústavu byl veliký, počet uchazečů musel být omezován.

Odborné předměty vyučovali vynikající úředníci statků. Prvním učitelem hospodářských nauk byl Arnošt Mayer, který se posléze stal ředitelem panství a ekonomického ústavu. V ústavu byly po celou dobu jeho existence vydávány učebnice. První z nich napsal právě Arnošt Mayer.

Učební program obsahoval kromě náboženství, mravouky, člověkovědy a nauky o rozšafnosti rovněž přírodopis a fyziologii, matematiku, dva zemské jazyky, lučbu (chemii) ve dvorní lékárně, silozpyt (fyziku). Také hospodářské stavitelství, zapisování do knih, dohled na statku a kontrolu na statku i na polích, technologii - pivovarnictví, vinopalství, milířování, pálení vápna, sádry a cihel a jiné odborné předměty. Studenti řídili dvory pod vedením zkušených správců. Cvičili se na dvorech panství s rozdílnými soustavami hospodaření, také v zahradách, ve sklenících, dvorní lékárně, v úřadovnách. Krumlovský ústav měl knihovnu o 3200 svazcích.

Další zemědělskou školou na vysoké úrovni se v 19. století stala Česká akademie hospodářská v Táboře. Táborská akademie našla v roce 1919 v rámci dalších změn své pokračování v nově zřízené Vysoké škole zemědělské v Brně. Později v kraji vznikla také rolnická škola v Písku. Roku 1865 při ní byla otevřena české lesnická škola.

Česká akademie hospodářská v Táboře spolu s krumlovským ekonomickým ústavem patří do tradic Jihočeského kraje a jsou stálou inspirací pro rozvíjení zemědělského školství v současnosti.