Teplý leden je předzvěstí mizivé úrody na polích

Leden zaujímá mezi ostatními měsíci čestné postavení, jelikož zahajuje nový rok. Nebylo tomu tak odjakživa, Římané jej totiž zpočátku vůbec nebrali na vědomí a stačilo jim jen deset měsíců. Římský rok totiž začínal v březnu. Ke změně došlo v r. 154 před naším letopočtem. Název Januarius, jak Římané měsíc nazvali, byl na počest Januse, boha počátku dne a všeho dění. Ten měl dvě tváře - jedna hleděla dopředu a druhá dozadu. Viděl tedy zároveň do minulosti i budoucnosti. Z latinského názvu vznikl německý Januar. České pojmenování připomíná, že v tomto období by měl zemi pokrývat led.

Také pranostiky říkají, že první měsíc v roce by měl být skutečně chladným, tedy ledovým. Leden je sice měsícem s nejnižší průměrnou teplotou, ale ne vždy je měsícem nejchladnějším. Podle výsledků měření v pražském Klementinu vrcholí zima v Čechách kolem 15. ledna, po tomto datu už obvykle mrazy slábnou.

Mírný leden s deštěm, jaký právě vládne, přináší budoucí neúrodu. Připomíná to jedna z pranostik: Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží. Přiměřené množství srážek je sice žádoucí, avšak v podobě sněhu. Každá anomálie v lednu totiž může vyvolat v průběhu roku anomálie další. Zima roku 1974/1975 se dokonce stala nejteplejší ve střední Evropě. Takové zimy, které jsou běžné v jižní Anglii nebo Belgii, napomáhají k šíření různých infekcí.