Zákony dnes mnohem lépe chrání krajinu proti zásahům člověka

Především je nutné zastavit vylidňování venkova a obnovit spolkovou komunitu. Teprve pak můžeme začít zlepšovat urbanistickou stránku venkova, tvrdí exministr životního prostředí Ivan Dejmal, v současnosti vedoucí Společnosti pro krajinu.

Co dobrého a co špatného přineslo 15 let od listopadu 1989 české krajině?

Ten největší zásah do krajiny byl proveden během 20. století bez ohledu na režim. Ten to jen zabarvil, k některým věcem měl víc prostředků. Nejvýznamnější je přeměna krajiny ve velkovýrobní prostor. Do 80. let téměř zmizely polní cesty, takže se snížila prostupnost krajiny. Byly vytvořeny ohromné monokulturní plochy, zmizely remízky. Zmeliorovalo se obrovské množství zemědělských ploch, byly napřímeny vodní toky. Z každého potoka se stal meliorační kanál.V roce 1990 se především skončilo s melioracemi a s dalším neblahým institutem, náhradní rekultivací: když se někde dělala nějaká velká stavba, tak se za to musel kus nějaké "divoké" půdy přeměnit na zemědělskou. Často se to bohužel dělo na vzácných přírodních stanovištích, takže se terasovaly svahy se suchými trávníky, vysoušely se poslední mokřady.

Co z těch pozitivních změn se projevilo nejdříve?

Nejdřív se projevilo zlepšení na kvalitě vody. Zemědělci měli méně peněz, takže většinou přestali používat umělá hnojiva. Na druhé straně došlo k rozparcelování velkých ploch.Došlo k restitucím, místo JZD najednou sedm sedláků v obci. To přineslo jistou diverzitu a obnovu.

A z těch negativních změn po listopadu 1989?

Zemědělci přestali kosit louky, protože chovají daleko méně hovězího dobytka. To je velmi špatné, protože se většinou jednalo o vzácné porosty, které začaly zarůstat vysokými bylinami, které dělají stín a odstraňují bohatost luk. Biodiverzita těch luk byla dána právě vstupem člověka, tím že svá zvířata nechal spásat louky a omezil přirozený ekosystém, což je u nás les. Dobře vyvinutá květná louka potřebuje ke svému vývoji 300 až 600 let. Naopak bohatství květeny zmizí už po třech letech nesečení.

Jak je krajina u nás chráněna před zásahy člověka?

Krajina se začala chránit zákonem o ochraně přírody z roku 1956, kdy byly zřizovány chráněné krajinné oblasti. V novém zákoně z roku 1992 je chráněna nejen příroda, ale explicitně i krajina, významný krajinný prvek - například les, údolní mokřad, skála, louka či cesta. Může to být i kulturní záležitost - třeba osamělé stromy, které stojí na nějakém vršíčku. Nově mohou krajské úřady vyhlašovat přírodní parky, kde se chrání dochovaný kulturní ráz krajiny.

Často se setkáváme s tím, že domy nezapadají do okolní krajiny. Které instituce mohou mluvit do podoby soukromých staveb?

Od roku 1992 máme paragraf, který určuje, že každý, kdo chce zasáhnout do krajiny, musí doložit, jak to ovlivní krajinný ráz. A pokud je to negativní, tak mu může stavební úřad stavbu zakázat. To se ale týká jen přírodních parků, jejichž definice je bohužel dost volná, některé z nich mají stanovy dokonce přísnější než CHKO. Stavební úřad by se měl zase řídit územním plánem, kde by mělo být dáno, které stavby jsou pro krajinnou oblast vhodné.

Takže když se nejedná o území přírodního parku nebo CHKO, tak neexistuje způsob, jak staviteli špatné plány zmařit?

V podstatě ne. V Rakousku například mají místní zákon, který se jmenuje Zákon o zachování krajinného rázu obce. Na jeho základě obecní komise rozhodne, jestli sousedovi tu stavbu povolí, nebo ne. Stejná komise může také nepořádnému občanovi přikázat, aby odstranil hromadu odpadků nebo hnoje na zahradě. Vůbec obce tam mají daleko větší pravomoc, mohou tam vyhlašovat obdobu těch našich krajinných prvků - třeba nějakých božích muk.LN: To u nás přece dělají krajské úřady...No právě! Ty jsou na úrovni rakouských spolkových zemí a nemohou mít přehled o všech pamětihodných místech na svém území. Lidi mají mít co nejvíc odpovědnosti. Když si udělají ošklivou vesnici, tak jim tam žádný investor nepřijde.

Existuje nějaký recept, jak zachránit krajinu?

Především je nutné zastavit vylidňování venkova a pak obnovit spolkovou komunitu. Samozřejmě je třeba vytvořit nové pracovní příležitosti. Teprve pak můžeme začít pracovat na zlepšování urbanistické stránky venkova.