Stát na nás kašle, říkají zemědělci

"Tok peněz ze Státního zemědělského intervenčního fondu je mizerný. Nemáme zaplaceno za letošní sklizeň, obilí nikdo nechce, protože se ho urodilo hodně a výkupům chybějí skladovací kapacity. Ceny ochranných postřiků a dalších pro nás nezbytných věcí rostou. A teď se k tomu přidala i rostoucí cena nafty. Jenže státy původní evropské patnáctky na ni dostávají příspěvek, kdežto my nic," reagoval včera Jaromír Rathouský, farmář z Vysokých Třebušic na Podbořansku. Výkupní ceny obilí i masa jsou na nízké úrovni. V Česku vykupují zahraniční firmy kilo hovězího v přepočtu za 75 korun (u nás se vykupuje za 40 Kč). Přesto se jim to i s dopravou vyplácí, protože podpora tamních vlád je podstatně vyšší než v Česku. "V příštím roce jsme měli dostat 60 % toho, co dostávají země původní evropské patnáctky. Jak to tak vypadá, získáme asi 48 %. Nám zemědělcům nejvíce vadí to, že chybí jakákoli perspektiva!" je hrubě nespokojený J. Rathouský.

Velmi obtížnou konkurenceschopnost za současných podmínek přiznává také Ing. František Ritter, jednatel Zemědělské obchodní společnosti Blšany. Upozorňuje, že stát není schopen uhradit ze svého tolik, kolik slíbil v rámci dohod o přistoupení k Evropské unii. "Vždyť nedokáže ani to základní - tedy stanovit pevná pravidla pro zemědělskou politiku. Ona neplatí ani rok a už se předělávají. Jiná měla být vytvořena, třeba pro odbytová družstva, ale zatím vůbec nejsou. Naprostá nejistota zemědělce ubíjí," uvedl.

I zemědělci z okresu Louny prodávají některé svoje produkty do zahraničí, odkud mají platby jisté a vyšší než v Česku. Přestože jsou hrubě nespokojení, jen málokdo z nich chce hovořit o tom, že přestane. "To bych si nedovolil. Pokračujeme v desítky let dlouhé rodinné tradici a musel bych se stydět, kdybych to teď zabalil," říká Tomáš Vaněk z Buškovic. Zemědělci zaměstnávají ve firmách a podnicích i desítky lidí, oni i zaměstnanci kolikrát nic jiného neumějí. "Zkuste si v 55 letech skončit. Co byste asi dělal jiného," přidává se J. Rathouský.

Pro některé české zemědělce ale budou příští roky v EU znamenat konečnou. Ne každý se v tvrdé konkurenci udrží. Podle F. Rittra také záleží na postoji českých rolníků. "Asi bude potřeba zase vyrazit do Prahy a tam demonstrovat. Nesmíme si nechat všechno líbit a poslouchat, co nám kdo diktuje," uzavřel.

Fotografie: Antonín Nessmann (vlevo) a Josef Chobot kontrolují sečku se pšenicí na poli u Brodů na Podbořansku. Podle agrární komory je české zemědělství v krizi.