V soutěži o peníze z EU zatím vede Morava

12.10.2004 | Právo

Mezi zájemci o prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie zatím dominují firmy, univerzity a obce z Moravy. Zatímco v Jihomoravském i Moravskoslezském kraji už podala projekty více než stovka subjektů, v českých krajích zažádalo o zvýhodněné úvěry či dotace v průměru jen padesát žadatelů z jednoho regionu. Žádosti o podporu svých projektů lze podávat již od 1. července letošního roku. Nejlépe si vede zatím jižní Morava se 115 žádostmi, naopak silně zaostává Karlovarský kraj, kde se o evropské peníze uchází pouze 25 žadatelů.

Zástupci některých krajských úřadů, například plzeňského, si stěžují na nezájem firem i na nedostatečnou a pozdní informovanost o programech ze strany státu. Agentura CzechInvest, která je hlavní implementační agenturou pro peníze z EU pro podnikatele, však s touto kritikou nesouhlasí. "Rozdíly v počtu žádostí mezi kraji jsou zapřičiněny spíše infrastrukturou pro zpracování projektů a poradenství. V Karlovarském kraji chybí šikovná poradenská firma, která by projekty dokázala zpracovávat, jako to dělají například na jižní Moravě," řekl Právu ředitel CzechInvestu Radomil Novák.

V Plzeňském kraji, kde bylo přijato 43 žádostí, je podle něj navíc i silné zastoupení velkých zahraničních investorů, jejichž poptávka uspokojuje velkou část menších podniků. "Včasných informací v médiích byla spousta," podotkl Novák. Rozdíly mezi kraji přičítá i struktuře průmyslu a jeho podílu na tvorbě HDP v rámci regionu. "Pomalu se však už začínají vyrovnávat," dodal optimisticky.

Vymýšlejí se nové projekty

O evropské peníze na další období se prostřednictvím připravovaných projektů začínají hlásit nejen jednotlivé firmy, ale i kraje. Před několika dny proběhly v Bruselu pod patronací Komise regionů tzv. open days, neboli otevřené dny, na nichž se porovnávala politika Evropské komise v oblasti rozvoje regionů s realitou a potřebami jednotlivých krajů.

S poměrně velkým ohlasem se v Bruselu prezentovalo i šest českých a moravských regionů, které přiblížily projekty v oblastech inovací a trvale udržitelného rozvoje. Zaujal například Plzeňský kraj s plány na rozšiřování spolupráce se Západočeskou univerzitou. "Připravujeme asi 30 projektů v oblastech vzdělávání, inovační centrum ve spolupráci s městem Plzeň, krajem a univerzitou a podnikatelské inkubátory," uvedl prorektor Západočeské univerzity Jaromír Horák.

Největší úspěch potom zaznamenala asi prezentace Jihomoravského kraje, která se soustředila na projekty výstaveb centra pro transfer technologií a inkubátoru v Brně a celkovou snahu o rozvoj regionální infrastruktury pro inovace. "Smyslem centra pro transfer technologií, které bude hospodářsky samostatným střediskem, je lépe ukázat komerčním partnerům zvenku potenciál a nabídku univerzity," uvedl prorektor Masarykovy univerzity Jan Slovák. Na tento projekt potom naváže výstavba inkubátoru se zaměřením na biomedicínské technologie.

Vklady do inovací se firmám vyplatí

Zřizovatelem inkubátoru nebude Masarykova univerzita, ale Jihomoravský kraj a jeho provozovatelem Jihomoravské inovační centrum. To vzniklo společnou snahou kraje, města Brna, Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického jako zastřešující agentura.

Jihomoravský kraj má před ostatními regiony určitý náskok, protože již před třemi roky nastartoval ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou a magistrátem regionální inovační strategii. Nejen obří projekty, ale i ty na úrovni menších firem, které skrze vývoj a výzkum propojují podnikatelské a vědecké prostředí, chce nyní podpořit i vláda. Rada pro výzkum a vývoj navrhla minulý týden zvýšit objem prostředků, které podniky vkládají do vědy a výzkumu, a to tak, aby jim z toho plynuly dodatečné daňové výhody. Firmy by si tak mohly již od příštího roku odepsat od základu daně dvojnásobek toho, co na výzkum a vědu vynaloží. "Slibuji si od toho, že firmy začnou více investovat do inovací," řekl Právu vicepremiér pro ekonomiku a předseda rady Martin Jahn.

Zájem bude sílit

Zájem podnikatelů se zatím obrací spíše k evrpským dotacím, stranou však nezůstávají ani zvýhodněné úvěry poskytované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Ta v programech Start a Kredit schválila od července již 71 projektů, na které poskytne úvěry v celkové výši 56 miliónů korun. Do roku 2006 může ČR rámci Operačního programu Průmysl a podnikání čerpat 11 miliard korun. "Toto první období je vlastně zahřívací kolečko, během kterého se jednotlivé struktury nastavují tak, aby se později daly úspěšně implementovat i větší rozpočtové prostředky," uvedl ředitel CzechInvestu Novák.

Odborníci soudí, že s postupem času bude žádostí firem o podporu ze strukturálních fondů rychle přibývat. Také proto, že mnoho podniků ještě potřebuje více času na přípravu sofistikovanějších a technologicky náročnějších projektů.

Nejvíce prostředků ze strukturálních fondů půjde v nejbližších letech zřejmě na vědu, výzkum a inovace. EU si v tzv. lisabonské strategii předsevzala, že do roku 2010 hospodářsky dožene Spojené státy. V Bruselu se proto nyní diskutuje i o potřebě větší synergie rámcových programů. Především o sbližování sedmého rámcového programu, který je zaměřený na vědu a výzkum, a strukturálních fondů, které mají podpořit přibližování méně rozvinutých regionů k těm rozvinutějším.

Přehled počtu podaných žádostí podle regionů (k 4. 10. 2004)

Region Počet žádostí

Jihomoravský kraj 115

Moravskoslezský kraj 101

Středočeský kraj 79

Královéhradecký kraj 72

Olomoucký kraj 68

Zlínský kraj 66

Pardubický kraj 63

Kraj Vysočina 61

Jihočeský kraj 51

Ústecký kraj 45