Optimalizace struktury rostlinné výroby v podhorských oblastech

OPTIMALIZACE STRUKTURY ROSTLINNÉ VÝROBY V PODHORSKÝCH OBLASTECH

Optimalisation Systems of Plant Production in Submauntain Areas

Prof. Ing. Josef ŠROLLER, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Doc. Ing. Josef ŠIMON, CSc.

VÚRV Praha - Ruzyně

Doc. Ing. Eva ROSOCHATECKÁ, CSc.

Katedra zemědělské ekonomiky, ČZU v Praze

V r. 1998, podobně jako v předchozích letech probíhal výzkum a sledování ve dvou okru-zích. V přesných pokusech na stanici VÚRV Ruzyně ve Vysokém nad Jizerou v pícninářské oblasti byl zjišťován vliv kombinací hnojení na výnosy obilnin, okopanin a pícnin. V provoz-ních sledováních šesti podniků v bramborářské a pícninářské oblasti probíhal rozbor rostlinné výroby v návaznosti na ukazatele živočišné výroby spolu s rozbory ekonomiky podniků.

Cílem celé práce je stanovení parametrů optimalizace rostlinné výroby - nikoliv tzv. exten-zifikace nebo útlumu „za každou cenu“. Pro upřesnění dodáváme, že i pěstování energetických plodin představuje produkci s určitými náklady, které musí její využití pokrýt (případně musí být dotována).

Základem přesných pokusů ve Vysokém n. Jiz. jsou čtyřhonné osevní postupy, rozdílně hnojené, ve sledu:

Každý osevní postup má tři subvarianty hnojení:

1. Hnojení pouze NPK v průměrné dávce 230 kg č. ž. na hektar (s diferencemi podle plodin).

2. Hnojení NPK jako k předchozí variantě a 30 t chlévského hnoje k okopanině.

3. Bez NPK - pouze 60 t hnoje k okopanině a 30 t hnoje k ozimu (ekologická varianta).

Pozn.: Brambory byly do os. postupů zařazeny od r. 1997 s ohledem na současné nízké plochy krmné řepy. Výsledky r. 1998 nejsou uvedeny - část okopanin poškozena záplavami - výsledky pouze orientační.

Výnosy z přesných pokusů ve Vysokém n. Jiz. (tab. 1-2) můžeme považovat za využití vý-nosového potenciálu na daném stanovišti ve zkoumaných systémech osevních postupů, plodin a hnojení. Názorně potvrzují nutnost vyvážené výživy statkovými i průmyslovými hnojivy. Vari-anty hnojené pouze hnojem (bez NPK v průmyslových hnojivech) - organické zemědělství, se kromě jetele, vyznačují snížením výnosů o 25-30%. O skutečnosti, že tak vysoké dávky průmys-lových hnojiv, jak jsou použity v pokusech, nebude žádný podnik v marginální oblasti využívat není třeba diskutovat, jestliže průměrné dávky NPK v r. 1998 činily v ČR cca 70-80 kg č. ž. na hektar zemědělské půdy.

Zajímavé výsledky přináší sledování vybraných podniků hospodařících v podhorských ob-lastech. Z velké řady ukazatelů uvádíme některé typické charakteristiky čtyř podniků (označe-ných A,B,C,D) - tab. 3.

Podnik A se zastoupením cca 50% obilnin na orné půdě vyrovnaně hnojí statkovými i prů-myslovými hnojivy, vykazuje dobrý podíl zvířat na hektar zemědělské půdy (0,60 VDJ). Tomu odpovídají výnosy obilnin i pícnin a relativně dobré ekonomické výsledky hospodaření.

Podnik B má v osevním postupu nižší podíl obilnin (33%) a návazně vysoký podíl pícnin na orné půdě (35% včetně porostů semenářských). Využívá nízkých, ale vyrovnaných dávek prů-myslových hnojiv (55 kg na hektar zemědělské půdy) v kombinaci se statkovými hnojivy při zastoupení 0,50 VDJ.

Podnik C při 32% podílu obilnin, nízkých a nevyrovnaných dávkách NPK a nižším zastou-pení skotu (0,42 VDJ) dosahuje nižších a kolísavých výnosů obilnin i pícnin. Tato extenzita již vede k záporné rentabilitě, bez ohledu na dotace.

Podnik D s podílem obilnin 53% se zabývá jak chovem prasat, tak i skotu -dojnic. Dosahuje v rostlinné výrobě kolísavých výsledků o čemž svědčí nižší až střední výnosy obilnin, víceletých pícnin na orné půdě, nutnost nákupu části zrnin do krmných směsí. Vlastní hnojení je nízké, dávky živin nevyrovnané (převažuje dusík).

Rozdílné výsledky podniků vedou k diferencované rentabilitě. Jejím základem v rostlinné výrobě je technologický postup. Pro zjednodušení zde uvedeme dva příklady (podniku A, C), kdy přílišná úspora nákladů na hektar vedla ke snížení výnosu a k vyšším přímým nákladům na tunu produkce (tab. 4).

Stabilizujícím prvkem v podhorských oblastech je osevní postup s vyšším podílem vícele-tých pícnin. Vede k lepšímu využití živin z půdní zásoby, má nižší nároky na pesticidy, předpo-kládá však i odpovídající stavy zvířat a jejich užitkovost a vyrovnané hnojení, byť nižšími dáv-kami NPK (například na úrovni podniku A či B). Současně vyžaduje větší investice do širší šká-ly mechanizačních prostředků a jejich údržby. Limity hranice rentability výnosů pěstovaných plodin jsou nyní rozkolísané s ohledem na kolísání farmářských cen (podzim 1998). Naše vý-sledky však ukazují, že nízké výnosy pícnin (pod 6 t sena z hektaru) znamenají zápornou renta-bilitu. U zrnin je tomu podobně, výnosová hranice rentability Triticale se pohybuje i při nižších vstupech okolo 3,5 t.ha-1.

Závěr

Základem optimalizace soustav rostlinné výroby v podhorských oblastech je vyšší podíl ví-celetých pícnin, kdy klesne podíl obilnin i tržních plodin na orné půdě. Dále je to vyrovnané hnojení statkovými i průmyslovými hnojivy v rámci moderních - úsporných technologických postupů. Tradiční plodiny těchto oblastí - žito, oves, brambory, řepka, len, trávy na semeno aj. budou pak bez problémů řazeny po vhodných předplodinách. Podobné systémy umožní optima-lizovat produkci a podle potřeby i přechod na vyšší intenzitu.

Tab. 3: Vybrané ukazatele 4 podniků v podhorské oblasti

Pozn.:hnojení: 1. NPK

2. NPK + chlévský hnůj

3. pouze chlévský hnůj

Tab. 2: Průměrný výnos osevních postupů vyjádřený v sumě obilních jednotek z hektaru ve Vysokém n. Jizerou (průměr let 1995-1996)

Tab. 4: Struktura přímých nákladů (v Kč. ha-1) na pěstování oz. žita v bramborářské výrobní oblasti (srovnání dvou podniků)

Přímé náklady na 1t produktu 2664 2673 3067 3397

Conclusion

The higher share of long-term fodder crops is the basic of optimalisation systems of plant production in submauntain areas. Due to this low share of cereals and market crops on ar-able land is obtained. Another part of optimali-sation is balanced fertilizing of artificial and or-ganic fertilizers within modern of economy technological progress. After this, traditional crops of these areas – rye, oat, potatoes, rape, flax, grass for seed will be line upped without problems after suitable forcrops. Similar sys-tems make possible to optimalise production and make high intensity in case of require-ments.

Řešeno v rámci grantu NAZV č. 6352