Kvalita maloobjemových cereálií

Kvalita maloobjemových cereálií

Quality of Small Volume Cereals

Doc. Ing. Jan Moudrý, CSc.

Václav Dvořáček

Zemědělská fakulta JU, České Budějovice

Anna Michalová

VÚRV Praha - Ruzyně

Úvod do problematiky

Produkční schopnost i kvalita běžných potravinářských obilnin (pšenice, ječmen) se snižují s klesající přízní stanovištních podmínek, efektivnost jejich pěstování klesá.

Restrukturalizace rostlinné výroby v marginálních podmínkách bude zřejmě spočívat v redukci ploch orné půdy, orientaci obilní produkce na průmyslové a energetické využití a náhradě běžných obilnin jinými plodinami. Dílčími substituenty resp. doplňky převážně potravinářské produkce běžných obilnin jsou maloobjemové cereálie. Pozornost k nim je z důvodů orientace významné části populace na tzv. racionální výživu upřena vcelé Evropě. V posledním desetiletí dochází vČeské republice k renezanci pěstování pohanky a prosa a začíná se uplatňovat nahý oves, pšenice špalda, amaranth a další. Produkcí a kvalitou uváděných plodin se v našich resp. evropských podmínkách zabývá u pohanky a prosa Michalová, Hutař (1998), Michalová (1998), Michalová et. al. (1998), KuHN et. al. (1996) aj. u pšenice špaldy Vlasák (1994), Moudrý, Vlasák (1996), Aufhammer, Kubler (1992), unahého ovsa Moudrý (1997), Gansmann (1991), Welch (1995) u amarantu Jamriška (1996), Vietmayer (1982), Becher (1989), Moudrý, Vavreinová (1998) a další.

Všeobecně lze uvedené plodiny charakterizovat jako méně prošlechtěné, s nižšími produkčními schopnostmi, poměrně tolerantní k méně příznivým podmínkám prostředí, málo náročné na vstupy. Současně lze u nich konstatovat vyšší hodnoty standardních parametrů kvality, vyšší nutriční hodnotu i obsah některých specifických, zdravotně významných látek. Výrobky z nich rozšiřují potravní spektrum, uplatňují se ve sféře tzv. racionální výživy, ve zdravotních dietách nebo ve farmacii. V příspěvku jsme se zaměřili na posouzení produkce významných nutričních látek (bílkoviny, tuk, BNLV, vláknina) u nahého ovsa, pšenice špaldy, pohanky a amarantu a kvalitativní porovnání jejich skladby.

Materiál a metody

Soubory genotypů pohanky (7), laskavce (12), nahého ovsa (5) a špaldy (15) byly pěstovány na stanovišti Č. Budějovice (nadmořská výška 380 m, úhrn srážek za vegetaci 427 mm, roční úhrn srážek 620 mm, průměrná roční teplota 7,8oC, hnědé půdy oglejené, písčitohlinité, pH 6,42) vrámci polyfaktoriálních pokusů.

Analýza kvalitativních ukazatelů byla prováděna na souboru vzorků (n 15-40) za použití následujících metod:

bílkoviny - klasická metoda dle Kjeldhalla, tuk extrakcí dle Soxhleta (ČSN 461011), mastné kyseliny - plynová chromatografie BNLV výpočtem zrozdílu absolutní sušiny a ostatních hlavních složek (tuk, NL vláknina), - vláknina kyselou hydrolýzou, min. látky po mineralizaci na AAS, aminokyseliny- kyselá hydrolýza a následně přístroj Aminoacid-analyzér T-339M.

Diskuse a závěr

Největší obsah dusíkatých látek byl zjištěn u pšenice špaldy 18,07 % naopak nejmenší obsah byl naměřen u pohanky 13,63 %.Největší produkci dusíkatých látek zhektaru vykazovala pšenice špalda 0,52 t/ha. Nejmenší produkci měla pohanka 0,26 t/ha a amarant 0,27 t/ha.

Tab. 1: Látkové složení u ovsa nahého - composition of naked oat

*) pro výnos zrna 2,61 t/ha - for yield

Všechny studované plodiny vykazují i v našich podmínkách větší obsah NL než pšenice setá (12,3 %) a než ostatní u nás běžně pěstované obiloviny. Ovšem v celkovém výnosu dusíkatých látek z plochy pro jejich nízký výnos je pšenice setá jasně předčí (pro výnos 6 t/ha je produkce dusíkatých látek u pšenice seté 0,738 t/ha). Z hlediska kvalitativního složení bílkovin byl nalezen u amarantu, pohanky a ovsa vyšší obsah lyzinu v porovnání s běžnými obilovinami. Obsah lyzinu se u těchto plodin pohyboval v intervalu 46,2 g/kg bílk. oves až 95,8 g/kg bílk. pohanka (pšenice setá 29 g/kg bílk.).

Obdobně vykazují maloobjemové plodiny větší množství tuku. Největší obsah tuku byl zjištěn u amarantu 7,39 %. Nejmenší obsah vykazovala pohanka 2,34 % (pšenice setá 1,8%). Obecně mají tyto plodiny i dobrou skladbu mastných kyselin svysokým podílem nenasycených mastných kyselin (pohanka, oves, amarant - obsahují přes 40 % kyseliny linolenové).

Také obsah minerálních látek je ve srovnání s běžnými obilovinami výrazně větší. Největší hodnoty v obsahu Mg - 2530 mg/kg, K - 4549.1 mg/kg, Ca - 2367,3 mg/kg vykazoval amarant (pšenice setá: Mg - 750 mg/kg, K- 2690 mg/kg, Ca - 370 mg/kg).

Kromě většího obsahu základních nutričních látek a jejich velmi příznivého složení, je významný i obsah specifických zdravotně významných látek (rutin u pohanky, avenin uovsa, flavonoidy u amarantu ap.).

Produkcí nutričních látek zaostávají tyto plodiny za běžnými obilovinami (pšenicí), vzhledem k nízkému výnosu. Kvalitou (spektrum a obsah aminokyselin, vyšších mastných kyselin i koncentrací minerálních látek) je předčí. Alternativní plodiny mají své opodstatnění vracionální výživě. Jejich pěstování lze směřovat do oblastí s omezenými intenzifikačními možnostmi.

Tab. 2: Látkové složení u amarantu - composition of amaranth

*) pro výnos semen 1,7 t/ha - for yield

Tab. 3: Látkové složení u pohanky - composition of buckwheat

*) pro výnos 1,9 t/ha - for yield

Tab. 4: Látkové složení u pšenice špaldy - composition of spelt

*) pro výnos semen 2,9 t/ha - for yield

Summary

In this contribution the production of important nutrients (proteins, plant oils and fatts, fibber) in alternative cereals (pseudocereals) tested for growing in the Czech republic is compared. Also the composition of analysed nutrients in naked oat, spelt wheat, buckwheat and amaranth is discussed. These alternative crops have lower production of nutrients in comparison to wheat, but their quality (especially content of amino acids, fatty acids and minerals) is found to be on the higher level. Alternative crops have great value in programmes of rational nutrition. The growing of these crops should be focussed to the areas with limited intensification possibilities.

Literatura:

Aufhammer, W., Kubler, E.: Dinkhel und Weizen im Vergleich, SuB. Heft 1992, (4), str. III. 9

Becker, B.: Preparation, Composition and Nutritional Implications of Amaranth seed oil. CFW Review NO. 11, 1989 (24): s. 60-66

Gansmann, W.: Qualitatsmerkmale von Hafer für die industriele Verarbeitung. Die Mühle 1 Mischfuttertechnik, Sonderdruck aus 128. Jahrgang 1991, Heft 12, Seite 145-148.

Jamriška, P.: Vplyv odrd na úrodu semena láskavca (Amarantus sp.). Rostlinná výroba, 42, 1996 (3): 109-114

Kuhn, M.; Wagner, S.; Neumann, E.; Zacher, M.: Technologie der Pseudoreralien Amaranth, Buchweizen nud Reismelde Deutsche Gesellschaft für Qualitätsforschung (Pflanzliche Nahrungsemittel) E. V. XXXI. Vortragstagung, Kiel, 1996, s. 167-170

Michalová, A.: Variabilita vybraných znaků vsouborech pohanky, prosa a laskavce a výběr perspektivních genotypů a porovnání jejich nutriční hodnoty. Sborník Nitra 1998 (v tisku)

Michalová, A.; Dotlačil, L.; Čejka, L.: Evaluation of common buckwheat cultivars. Rostlinná výroba, 44, 1998 (8): 361-368

Michalová, A.; Hutař, M.: Pohanka setá, Výživa a potraviny, 1998 (5)

Moudrý, J.; Vavreinová, S.; Jarošová, J.: Production of Amarantus the Czech Republic. Cereal science its contribution to health end well being s. 17

Moudrý, J.; Vlasák, M.: Pšenice špalda (Tritucum spelta, L.) alternativní plodina, Metodiky pro zemědělskou praxi 1996, (6), 35 s.

Moudý, J.; Štěrba, Z.: Kvalita bezpluchého ovsa a možnosti jeho využití ve výživě, Nitra 1997

Obilniny, šlachtěnie, pestovanie, ekonomika, marketing, využitie a poradenstvo, str. 33-35.

Vietmayer, N.: The revival of the Amaranth. Cereals, IX-X. 1982, s. 43-46

Vlasák, M.: Pěstování pšenice špaldy, Úroda, 1994, (6): 24-25

Welch, R. W.: The oat crop: production and utilisation 1. ed. London, 1995, s. 584

Příspěvek byl zpracován díky podpoře výzkumu grantovou agenturou GAČR - grantu GA 521/97/0052 a MZe ČR, projektu NAZV EP 2737 (etapy 7121).