Struktura zemědělství v ČR se příliš nemění

V porovnání s rokem 2000 stoupla v roce 2003 zhruba v ČR o 10 000 hektarů plocha celková plocha obhospodařované zemědělské půdy a činila 3, 618 920 milionu hektarů. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků strukturálních statistických šetření, o nichž informoval ředitel statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek.

Šetření, v němž bylo podle Hrbka osloveno 32 847 zemědělských subjektů, ukázalo, že struktura českého zemědělství se za tři roky změnila jen nepatrně, a ne vždy žádoucím směrem. Počet podniků soukromých zemědělců se mírně snížil (o 0,4 procenta na 51 287 subjektů), o 6,4 procenta na 19,7 hektaru se ale zvýšila průměrná výměra jimi obhospodařované zemědělské půdy. Naopak počet podniků právnických osob (družstva, s.r.o., akciové a obchodní společnosti) se o 3,7 procenta na 2 784 podniků zvýšil, výměra obhospodařované zemědělské půdy ale u nich klesla o 5,2 procenta na 937,4 hektaru. Právnické osoby se na celkové zemědělské produkci podílí 72 procenta, soukromí zemědělci jen 22 procenta. Šetření nepotvrdilo výrazný úbytek stavů skotu - ty klesly v roce 2003 oproti roku 2000 o 3,9 procenta, ani nedostatek prasat, jejichž stavy se za uvedené tři roky zvýšily o 3,6 procenta. Podíl trvalých travních porostů se také zásadně nezměnil, oproti roku 2000 se zvýšil jen o 4,8 procenta, o stejný podíl se naopak snížil podíl na zemědělské půdě pěstovaných obilovin. Zhruba dvě třetiny zemědělců (65,4 procenta) pracují v zemědělství sto procent pracovní doby, pouze 6,1 procenta jsou sezónní zaměstnanci s nižším než 25procentním podílem využití pracovní doby v zemědělství. Šetření se zabývalo i věkovou strukturou zemědělců - 64 procent z nich je ve věku 40 až 60 let.

Další strukturální statická šetření v oblasti zemědělství proběhnou podle Hrbka v letech 2005 a 2007. V roce 2005 přitom již bude ČR moci využít při výdajích na šetření podporu z Bruselu, která činí asi 20 Euro na jeden šetřený subjekt.