Obchodníky prý lákají pozemky pod pronajatými vinicemi

Po vstupu do EU se nesmějí vysazovat nové vinohrady, a proto se již vysazené vinice stávají ceněným zbožím. Vinice začaly lákat obchodníky, kteří skupují pozemky pod pronajatými vinohrady. Píšou to čtvrteční Hospodářské noviny. Obchodníci přitom využívají rozporu mezi zákonem o půdě a zákonem o pozemkových úpravách. Podle zákona o půdě musí firma nájemce dostat za vysázené plodiny zaplaceno. Zato podle zákona o pozemkových úpravách z roku 1991 končí nájemní smlouva bez náhrady. Majitelé pozemků se odvolávají právě na druhý uvedený zákon, který o vyrovnání nehovoří.

Na pronajatých pozemcích, které ještě čekají na dokončení pozemkových úprav, jsou na jihu Moravy vysázeny stovky hektarů vinic. "Víme o tom, je to problém který se musí začít řešit," cituje deník předsedu Vinařského fondu Josefa Machovce.

Pronájem pozemků s vinicemi je podle HN výnosný obchod. Pronájmem půdy s vinohrady si jejich vlastníci mohou vydělat miliony korun. Za koupi samotného pozemku pod vinohrady ale zaplatí mnohem méně. Za hektar orné půdy se na Břeclavsku platí kolem 100.000 korun, ale jen výsadba vinice stojí zhruba 700.000 korun.

V Česku je nyní zaregistrováno přes 17.000 hektarů vinic, což se blíží číslům před rokem 1989. U části pozemků pod vinohrady se zatím stále nepodařilo i přes zvýšené dotace od státu dokončit pozemkové úpravy. Po vstupu do EU se už nové vinohrady nesmějí sázet a mohou se jen obnovovat staré.