Ovocným sadům se příliš nedaří

Za pár let by mělo v sadech na jihu Moravy růst více broskvoní, meruněk, případně švestek. Plánuje to alespoň jihomoravský krajský úřad. Nechal si vypracovat vizi, jak by mělo vypadat ovocnářství v regionu. Ovocným lánům se však zatím příliš nedaří. Sady rok od roku stárnou a zmenšují se. "Snažíme se zachovat ovocnářství alespoň ve stávajícím rozsahu. Zaměstnává totiž velké množství lidí," uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Antonín Kment. Přitom má jižní Morava výborné podmínky pro pěstování teplomilných druhů ovoce. Například broskví či meruněk.

Odborníci kritizují fakt, že v kraji prakticky neexistují zpracovatelské podniky, v nichž by se tuny vypěstovaného ovoce měnily na konzervy, protlaky či kečupy. Největší takový závod v regionu, znojemská Fruta, před časem zkrachovala. Pěstitelé proto musejí ovoce vyvážet do okolních krajů. "Dáváme důraz na vznik odbytových center, která budou schopna dodávat na trh čerstvé ovoce. Nepředpokládáme proto v budoucnu významný zájem o konzervování či jiné zpracování," uvedl Kment. "Objevila se myšlenka, že bychom mohli na vývozu třešní spolupracovat s Maďarskem. Tam dozrávají o čtrnáct dní dříve. Přitom naše i jejich třešně jsou zhruba stejně kvalitní. Při spolupráci by se prodloužilo období, kdy se čerstvé třešně dostanou k lidem," dodal.

Ovocnáři by také měli využívat moderní systém předpovědi počasí, podle kterého zjistí nejlepší čas pro postřiky v sadech. Jihomoravští vinaři již používají síť monitorovacích stanic. Ta by se ale musela pro potřeby ovocnářů rozšířit. Meteostanice na základě aktuálního stavu doporučí pěstitelům, kdy je nejlépe chemický postřik provést. Množství postřiků se tak zmenší na nutné minimum.Krajský úřad odhaduje, že nejvíce by zřejmě stála výstavba odbytových center. Přišla by na desítky milionů.