Zkušenosti s aplikací Synerginu u obilovin

10.12.1998 | Odborné konference

Zkušenosti s aplikací Synerginu u obilovin

Experience with Synergine Application to Cereals

RNDr. Dana Hradecká, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Ing. Ludmila Staszková, CSc.

Katedra chemie, ČZU v Praze

V letech 1995 -1997 jsme v polních pokusech hodnotily účinnost českého přípravku Synerginu. Podle distributora PROSLAD a.s. při dávkování 2 litry na ha lze očekávat zvýšení výnosu zrna až o 10 - 15 % (finanční náklad představuje 298 Kč/ha). Účinnou látkou je bazický krevní hydrolyzát, po jehož aplikaci postřikem se předpokládá podle termínu aplikace u obilnin podpora odnožování, oplodnění, zvýšený počet obilek, zlepšený transport živin, a zvýšená odolnost vůči stresům a stárnutí.

Metodika

Polní pokusy byly založeny na pozemku ČZU Praha - Suchdol, ve 4 opakováních (parcelky 10 m2). Z nich byly odebírány rostliny (n = 3 x 10 rostlin pro jedno vegetační měření) a před sklizní, která se dělala ručně, sklizňová parcelka o velikosti 1m2 (n = 8 opakování) k přepočtu a stanovení výnosu. Předseťová příprava se dělala následovně: podmítka, příprava půdy k setí, a válení. Předplodinou byla obilnina. Byly použity odrůdy:Ozimé žito: Daňkovské, Locarno. Ozimý ječmen: Márinka, Borwina. Ozimá pšenice: Ilona, Hana, Vega. Ozimé tritikale: Presto, Ring. Použily jsme výsevek400 zrn/m2 .

Ve vegetační sezóně byla provedena ošetření: Hnojení: 55 kg N č.ž. v ledku amono vápenatém). Ošetření proti plevelům: Grodyl plus proti Avena fatua a Topic 80. Synergin 2 l/ha byl aplikován dne 6. 5. 1995, 14. 5. 1996 a 17. 5. 1997 ve fázi 30 DC až 49 DC. Synergin obsahuje hydrolyzát aminokyselin + porfyrin (200 g/l), NH4NO3 a 10 % Ca (NO3)2.

Vývojové změny rostlin byly hodnoceny v čase růstovou analýzou, (metodika KVĚT, NEČAS, ONDOK 1971).

Výsledky a diskuse

Růstové změny ošetřením byly měřitelné již během dvou týdnů po aplikaci. Pšenice, žito, tritikale i ječmen, reagovaly podobně, a to změnami délky stébla, počtu a podílů plodných odnoží, změnami kumulace a distribuce sušiny, vzrůstem asimilační plochy, pokryvnosti listoví LAI a fotosyntetického potenciálu LAD. Významně se prodloužily klasy, zvýšil počet klásků, kvítků a zrn (tab.1) i poměrného obsahu chlorofylu v asimilačních pletivech (obr.1).

Přírůstky vzhledem ke kontrole se objevily v termínech aplikace i v ročnících, které se lišily počasím. Největšíchzměn délky stéblabylo dosaženo v srážkově nadprůměrném roce 1995 a 1997, v chladnějším roce 1997 byly změny větší. V tomto roce reagoval délkovými přírůstky stébla nejvíce ozimý ječmen, zejména šestiřadý. Vnímavější k ošetření bylo ozimé žito (prodloužení = + 18,5 %) a ozimá pšenice (+ 13,3 %). Fáze 30 DC je pro ošetření ozimého žita a ozimé pšenice předčasná, fáze 49 DC příliš pozdní.

Odnožování bylo vyšší v roce 1997 s ohledem na dostupné srážky v jarním období. Vzrůstala i pokryvnost listoví LAI, fotosyntetický potenciál LAD a sušina v přepočtu na rostlinu i na 1m2 porostu. V r.1995 nedostatek srážek a teploty v červnu a červenci měly za následek snížení LAI. Naopak, vydatnější srážky a chlad v r.1997 prodloužily funkční schopnost asimilačního aparátu a zvýšily hodnoty LAI i LAD. Tvorba sušiny rostla v roce 1995 nejvíce u ozimé pšenice, ale v r. 1996 a 1997 bylo dosaženo vyšší hmotnosti sušiny na l m2 u tritikale.

Tvorba generativních orgánů - přechod k plodnosti:Po ošetření se prodloužila délka klasu, a zvýšil se počet klásků i kvítků v klase. Nejvíce generativních orgánů se zakládalo v r. 1997 u ozimé pšenice, kde ale počet kvítků v kláscích doznal i nejvyšší redukce. Délkové změny klasů u tritikale a ozimého ječmene dosahovaly u některých odrůd hodnot až + 21,6 a + 27 % vzhledem ke kontrole přesto vyšších v chladném, srážkově bohatém roce 1997. Z tabulky 1 jsou zřejmé druhové reakce na Synergin podle průměrů odrůd v jednotlivých letech.

Doba ošetření rozhoduje i o enzymové aktivitě praporcových listů, na níž závisí výnos zrna ve sklizni. Aplikace ve fázi 30 DC aktivovala enzymatickou činnost glutamátkinasy (enzymu biosyntézy prolinu) více, než ve fázi 49 DC. V tříletém období bylo dosaženo:

Tab. 2: Změny aktivity enzymu glutamátkinasy v praporcových listech pšenice Sandra

Ročník	Aplikace ve fázi	Relativní srovnání aktivity kontrola ( = 100%)
1995 odrůda Ilona	30DC	105,8
1996 odrůda Ilona	30DC	172,6
1996 odrůda Ilona	49DC	140,6
1997 odrůda Hana	30DC	199,9

Tab. 1: Struktura výnosu po aplikaci Synerginu

Obilní druh	1995				1996						1997
	Kontrola		Synergin	Přírůstek % (kontrola = 100 %)	Kontrola			Synergin	Přírůstek % (kontrola=100 %)		Kontrola		Synergin		Přírůstek % (kontrola = 100 %)
Délka klasu ( mm )
Pšenice	95,0	102,5		+7,89		88,7	98,6			+11,12		98,9		104,6		+5,7
žito	98,9	110,2		+1,42		99,5	116,4			+16,98		98,3		109,3		+11,12
ječmen	103,7	118,2		+13,69		98,7	107,6			+9,17		76,5		85,4		+11,63
tritikale	78,5	90,5		+15,28		77,8	95,8			+23,14		100,2		106,9		+6,68
Průměr	94,05	105,35		+11,48		91,18	104,60			+14,72		93,48		101,16		+8,21
Maximální početzaložerných kvítků ( klásků )
Pšenice	77,1	89,6		+16,21		83,2	89,8			+18,51		92,6		108,2		+17,38
žito	58,5	67,3		+15,04		56,2	61,7			+3,06		98,7		114,2		+16,41
ječmen	54,7	64,4		+17,73		63,2	69,7			+7,81		80,2		89,7		+8,98
tritikale	60,4	68,7		+13,74		53,4	59,8			+9,93		86,3		98,7		+15,37
Průměr	62,68	72,5		+15,67		73,75	81,3			+10,24		90,05		103,3		+14,71
Výnost/ha
Pšenice	5,2		5,5	+5,7	4,5			4,8	+6,7		4,7		5,4		+14,2
žito	5,3		6,1	+14,4	4,9			5,3	+8,1		5,5		6,3		+14,8
ječmen	5,6		6,2	+10,3	4,2			4,7	+11,9		4,5		4,6		+2,5
tritikale	5,8		5,9	+2,4	5,9			6,6	+11,8		6,2		6,3		+1,0
Průměr	5,5		5,9	+8,2	4,9			5,4	+9,6		5,2		5,6		+8,1
Počet zrn na klas
Pšenice	36,3		37,4	+3,0	30,7			32,9	+7,2		32,3		34,7		+7,4
žito	39,8		41,3	+3,8	30,9			32,1	+3,9		33,8		36,3		+7,4
ječmen	52,8		56,5	+7,0	32,5			34,7	+6,8		39,5		43,3		+9,6
tritikale	46,8		50,3	+7,5	33,4			34,8	+4,2		38,1		43,4		+13,9
Průměr	43,9		46,4	+5,3	31,8			33,6	+5,7		35,9		39,4		+9,7
Hmotnost1000 zrn (g)
Pšenice	33,7		40,8	+21,1	40,9			44,2	+8,1		32,3		35,1		+8,6
žito	38,5		45,6	+18,4	45,1			45,8	+1,6		33,8		39,9		+18,0
ječmen	29,7		33,4	+12,5	29,8			32,4	+8,7		32,8		34,6		+5,5
tritikale	40,4		40,6	+0,5	41,1			44,3	+7,8		39,4		41,1		+4,3
Průměr	35,6		40,1+	13,1	39,2			41,7	+6,5		34,6		37,7		+9,1

Obr. 1: Obsah chlorofylu (v mg/g) po aplikaci Synerginu

Konec sloupkování a začátek generativní fáze jsou nejzazším termínem pro ošetření, jehož přínos se jeví spíše v časných fázích vývinu porostů. Účinky ošetření v tříletém období, se projevily na výnose i hlavních výnosových prvcích (tab. 1).

Výnosových přírůstků bylo dosaženo spolupůsobením zvýšení hmotnosti 1000 zrn a průměrného počtu zrn v klasech (viz obr. 2 + 3), kde byly zjištěny i odrůdové zvláštnosti, související s raností odrůd u sledovaných druhů, tj. tritikale, žita, pšenice a ozimého ječmene.

Obr. 3: Vzrůst počtu zrn na klas - Synergin 1995-7 (neošetřená kontrola = 100%)

Předložené výsledky o Synerginu mají biochemické opodstatnění. Přípravek obsahuje mimo jiné zbytky aminokyselin, napomáhající polymeraci a tvorbě peptidových jednotek (Voet -Voetová 1995). Porfyriny ze Synerginu mohou regulovat metabolické děje citrátového cyklu, v němž se uvolňuje energie. Jsou nezbytné i k tvorbě chlorofylu (Kotyk 1996). Jejich syntéza je spojena s metabolismem kyseliny glutamové a prolinu přes sukcinyl-koenzym A a delta-ami-nolevulovou kyselinu. Dodáním porfyrinů ze Synerginu může rostlina uspořit energii, využít ji ekonomičtěji. Hornby a Brookes (1990) v pokusech v souladu s výsledky dosaženými v této práci dokázali, že přírodní preparáty mohou zlepšovat růst, vývin, zdravotní stav i výnos. Stimulaci enzymu glutamátkinasy, odpovídající výsledkům našich pokusů při aplikaci Synerginu, zjistil i Leigh (1990) v pokusech s přírodními biologicky aktivními látkami, aplikovanými na jarní ječmen.

Obr. 2: Vzrůst hmotnosti 1000 zrn - Synergin 1995-7 (neošetřená kontrola = 100%)

Souhrn

Předložené výsledky svědčí o příznivém vlivu Synerginu (přípravek obsahující peptidy a aminokyseliny z upravených jatečních krevních zbytků) na tvorbu chlorofylu, kumulaci sušiny, výnosové prvky a výnos u obilnin v tříletém polním pokuse. Přípravek optimalizuje metabolické energetické procesy, jak svědčí i změny aktivity enzymu glutamátkinasy.

Summary

We tested influence of the treatment by Synergine (preparation with peptides and aminoacides from animals blood). Improovement of the enzymatic activities, DM cumulation and distribution and chlorophyll content are described (see figs 1 - 3 and tables 1 + 2).

Literatura

Hornby D., Brokes P.1990: The activity and ecology of soil nitrogen. IACR Rothamsted report p.69.

Kotyk J.1996: Struktura a funkce biomembrán.Uč. text Masarykovy univ. Brno,Vydavatelství MU.

Květ,J., Nečas,J., Ondok,J.P.1971: Metody studia fotosyntetické produkce rostlin .Metodiky Zavádění výsledků výzkumu do praxe,1971 (2):76.

Leigh R.A. 1990: Transport compartmentations and metabolism of nutrients. IACR Rothamsted report , p.68.

Voet D.,Voetová J.G., 1995: Biochemie, Praha Victoria publishing house.1325. p.

Práce byla podpořena interním grantem ČZU Praha, č. 2060/10/18679/0

Tisk