Spor o kritérium pro přijetí eura zůstává nevyřešen

Jedno z pěti maastrichtských kritérií, které stanoví, že kurs národní měny musí být dva roky před přijetím eura stabilní, zůstává stále zahaleno otazníky. Neví se totiž, co slovo stabilní znamená. Nic na tom nezměnila ani historicky první schůzka šéfů národních bank zemí, jež příští rok vstoupí do Evropské unie, a členů Generální rady Evropské centrální banky. Setkání proběhlo na konci minulého týdne ve Frankfurtu.Z posledních informací vyplývá, že dva roky před eurem bude muset být národní měna držena buď v pásmu plus minus patnáct procent od stanovené úrovně, nebo v rozmezí plus minus 2,25 procenta. Ani Evropská unie, ani Evropská centrální banka doposud jednoznačně kritérium nestanovily. "Diskuse o těchto věcech je teprve na začátku a bude pokračovat," řekl včera HN guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.Za předpokladu, že by úroveň, ze které se pásmo počítá, byla stanovena jako průměrný kurs české měny v historii eura (33,21 CZK/EUR), vznikl by při pohledu do minulosti zásadní problém s plněním kritéria s užším pásmem (viz graf).Koruna například od května 2000 do července loňského roku posílila o 22 procent. Udržet ji v rozmezí plus minus 2,25 procenta od zvolené hranice by bylo podle ekonomů například loni nemožné. Tůma včera nechtěl předbíhat výsledky budoucích jednání. Uvedl pouze, že ekonomika by měla mít poměrně stabilní kurs, "neboť jeho výraznější změny by mohly být projevem makroekonomické nerovnováhy či ztráty konkurenceschopnosti".Kolísání měny v pásmu plus minus patnáct procent by podle Tůmy nemělo velkou vypovídací hodnotu. "Na druhou stranu je ale zřejmé, že kurs - zejména u menších a velmi otevřených ekonomik - může kolísat i pod vlivem vnějších, jednorázových šoků a nemusí vůbec znamenat projev makroekonomické nerovnováhy," řekl Tůma.