Evropa opět zvažuje genetické potraviny

"Pane vrchní, jste si jistý, že kuchař nepoužil při výrobě vepřoknedlo-zela geneticky modifikované suroviny (GMO)?" přesně tato otázka může v příštích letech zaznít v nejedné české hospodě. Koupit, či nekoupit - jíst, nebo nejíst? Tak lze shrnout nynější problémy spotřebitele v Evropské unii ohledně potravin vyrobených z GMO, tj. rostlin, do jejichž dědičné informace vložili biotechnologové gen z jiného organismu. Brusel po jejich pětiletém odmítání oznámil, že brzy začne se schvalováním nových odrůd. Rostliny otravující ekosystém, spouštějící alergie, mohou vyvolat zrod superškůdce nebo superplevele - tyto výtky zaznívaly v minulosti vůči GMO v Evropské unii nejčastěji. Unie přitom začala s povolováním geneticky upravených organismů v roce 1996. Po dvou letech se ale proti zavlékání "experimentů" do potravinového řetězce náhle postavila a po ekologicko-politické hysterii vydávání povolení novým odrůdám ze dne na den ukončila. Nátlaku veřejnosti koncem 90. let ustoupily rovněž obchodní kolosy Carrefour, Tesco a společnost Unilever, jež vyřadily "podivné" produkty z nabídek. Stav dosud trvá. EU mezitím doporučila patnáctce přijmout do národních legislativ povinné značení potravin, v nichž se vyskytuje více než jedno procento surovin z GMO. Pokusy v EU běží ve velkém Vlna odmítání v Unii pozvolna vyprchala. Hledají se cestičky, jak "horké" zboží vrátit zpět na trh. Mimo jiné proto, že rozsah pokusů v členských zemích už dávno přerostl laboratoře. Jen v Británii se nyní rostliny, mimo jiné GMO kukuřice, pokusně pěstují na 260 farmách. Desítky experimentů běží v Německu, kde zkoušejí podobně upravenou sóju, a Španělsku, kde se zase daří geneticky modifikované bavlně využívané k výrobě oleje. GMO se tedy na polích i na starém kontinentě zatím osvědčily, úspěšně proběhly zdravotní testy. Schválení v národních parlamentech ale chybí. Bariéra odmítnutí byla totiž zbudována příliš bytelně. Názorová schizofrenie v Unii je o to hlubší, že plodiny se do potravinového řetězce dávno dostaly - třeba dovozy sóje z Argentiny, Brazílie a kukuřice z USA, používaných jako příměs do zvířecích krmiv a potravinářských surovin. Brusel proto chce vše radikálně vyřešit v příštích měsících, kdy začne schvalovat nové GMO odrůdy. Tlačí zejména USA "Naši partneři (v Evropě) blokují z nevědeckých obav pěstování výnosnějších geneticky modifikovaných organismů. Evropské vlády by se přitom měly přidat, ne brzdit ukončení hladu v Africe," řekl v minulých týdnech opakovaně na adresu Unie americký prezident George W. Bush. Bílý dům už před tím oznámil, že bude otázku GMO řešit u Světové obchodní organizace (WTO) - začne tu o jejich volné šíření tvrdě bojovat. Už dnes je jisté, že nesleduje pouze ekonomické zájmy svých zemědělců, ale uděluje Evropě další politickou lekci. Částka, o niž podle USA farmáři ročně přicházejí kvůli "tvrdohlavosti" EU, se totiž odhaduje na tři sta miliónů dolarů (8,1 mld. Kč) ročně, z hlediska objemu tamějších obchodů zanedbatelná položka. O politickém pozadí kauzy svědčí ito, že zmíněné plodiny se v Africe už několik let pěstují. Prvenství v jejich produkci drží Jihoafrická republika, testy probíhají v Keni, Ugandě, Zimbabwe, Burkině Faso, Egyptě, Tunisku a Maroku. Na černém kontinentu je dosud zavrhly Zambie, Mosambik a Etiopie.