Ústava unie rozhádala Evropu, teď se hledá přijatelný kompromis

Boj všech proti všem se o víkendu rozpoutal nad prvním návrhem evropské ústavy, který před týdnem předložilo vedení Konventu o evropské budoucnosti. Nyní začíná hledání shody. "Všichni musíme být připraveni na kompromis," tvrdí německý ministr zahraničí a člen Konventu Joschka Fischer. Zbývá totiž jen pár týdnů do chvíle, kdy má být předložen hotový návrh ústavy. Snahy o kompromis běží po dvou liniích. Tuto středu předloží šéf Konventu Valéry Giscard d'Estaing své kompromisní návrhy a bude také jednat se všemi, kdo se staví proti nynějšímu návrhu evropské ústavy.Do hry vstupují zakládající země EUGiscard již naznačil, že kompromis by mohl spočívat v tom, že se změny v nejožehavější části ústavy týkající se institucí odloží až na rok 2009. Až tou dobou by se tedy zmenšila Evropská komise a státy by zde ztratily trvalého zástupce. Změnil by se také způsob hlasování. Uvažuje se i o tom, že o institucích by Konvent mohl jednat až do července, ačkoliv jinak mají práce skončit už koncem června. Souběžně chystá šestice zakládajících zemí EU vlastní kompromisní návrh. Protože v této šestici jsou nejen tři velké, ale i tři malé země, neměl by jejich dokument zvýhodňovat jen velké země. Právě to se vytýká dosavadnímu návrhu od vedení Konventu. Podle agentury Euroobserver chce šestice zemí - Itálie, Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko - navrhnout, aby přece jen vznikla funkce prezidenta EU, proti níž se "malí" zatím bouří. Tento prezident by však měl být volen vždy jen na rok a měl by zároveň plnit funkci šéfa unijní diplomacie. Zároveň by měl mít tento politik ještě jednu funkci - zřejmě by měl být premiérem své země. To by podle odborníků zvýhodnilo malé země. Šéfové vlád těch velkých by na unii neměli čas. Výměnou za to by malé země přistoupily na okamžité omezení počtu členů komise.Budou další referenda?Giscard varuje před přílišným komplikováním nové ústavy. "Neměli bychom ztrácet ze zřetele, že konečný text musí být předložen vládám a že jej musí ratifikovat členské země EU," uvedl. Právě na to se začínají stále více zaměřovat politické diskuse. V několika zemích se už nyní mluví o tom, že novou ústavu by mělo schválit lidové hlasování. O této možnosti mluví zástupci Francie, Itálie, Rakouska, Portugalska i Dánska. V Británii se tato otázka již nyní stala předmětem ostrého vnitropolitického boje.