Jen zemědělství už podnikatelům nestačí

Agrární firmy s širokým spektrem činnosti lépe odolávají výkyvům trhu.

Podobu českého zemědělství nevytvářejí jen stovky družstev či tisíce soukromých farem, ale stále výrazněji se prosazuje také několik velkých firem, které dosahují ročního obratu v miliardách korun. Snaží se přitom kromě produkce surovin prosadit i v jejich zpracování a prodeji.

"Zemědělec má totiž třeba jen desetinu podílu na ceně finálního výrobku. Více připadá na dodavatele vstupů do zemědělství, potravináře a obchodníky. Takže čím více těchto činností soustředí jeden podnik, tím větší zisk mu také připadne," říká František Čuba. Bývalý předseda JZD AK Slušovice, který usiloval o tento způsob podnikání již v minulosti, je nyní vůdčí osobností Československé společnosti pro moderní zemědělství, jež zmíněné principy prosazuje.

"Je to určitě správná cesta. Ale nové společnosti tohoto typu už budou vznikat jen obtížně, zemědělci na to nemají kapitál," říká šéf Agrofertu Andrej Babiš. Jeho firma přitom už na trhu výraznou pozici obsadila. Vyrábí agrochemikálie, zároveň vykupuje od rolníků rostlinnou produkci a pak ji zhodnocuje ve vlastních výkrmnách zvířat.

Podobně postupuje konkurenční Agropol. Obilí vykoupené od zemědělců skladuje ve vlastních silech, je také největším výrobcem krmných směsí, a součást Agropolu Jihočeská drůbež je největší zpracovatel kuřat v Česku.

Obdobný přístup zvolila také zlínská společnost Lukrom. Patří pod ní dnes 11 firem, výkupních i produkčních podniků, prodává i zemědělskou techniku. "Zkoušeli jsem i vlastní prodejny, ale tady jsme museli ustoupit, obchodní řetězce byly silnější," přiznává majitel Lukromu Zdeněk Červenka. Je přitom také spíše skeptický k tomu, že najde více následovníků. "Nám se podařilo soustředit více činností proto, že jsme firmy majetkově ovládli. Ale samostatné podniky teď nemají k nějakému sdružování chuť," domnívá se Červenka.

Dotažení všech aktivit takříkajíc "z pole po vidličku" v jednom podniku ovšem vidí jako jedinou šanci pro budoucnost českého zemědělství Zdeněk Jandejsek, ředitel společnosti Rabbit. "Jinak nemůže Evropská unie obstát v konkurenci se světem," tvrdí.

"Podnik jsme budovali 12 let. Teď máme asi 12 tisíc hektarů, vlastní výkrm zvířat, výrobu uzenin a síť 91 prodejen. Vždycky, když se naskytne vhodná nabídka, tak koupíme nějaká jatka nebo prodejnu, větší a modernější než naše dosavadní provozy. Rosteme neustále," říká Jandejsek.

Z roku na rok podle něj Rabbit zvyšuje objem tržeb o třicet až padesát procent.

"Rozložení činností do více směrů nám umožňuje lépe přežít cenové výkyvy na trhu. Zisk u jedné komodity může dočasně nahradit ztrátu z druhé. A díky koncentraci kapitálu si můžeme dovolit stálé investice do modernizace výroby," dodává.