VLIV STUPŇOVANÉ INTENZITY DUSÍKATÉHO HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN (DLOUHODOBÉ VÝŽIVÁŘSKÉ POKUSY)

Trávník Karel

Jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících výši i kvalitu výnosů jsou hnojiva. Přes nesporný význam organických hnojiv dochází v posledních letech ke drastickému snížení stavu dobytka, a tím i jejich produkce. Pro plné pokrytí potřeby živin se proto nesporně zvyšuje význam průmyslových hnojiv. Jejich používání však musí být velmi uvážlivé a cílené. To platí především pro dusíkatá hnojiva, která vykazují nejvyšší výnosotvorný účinek, ale mohou i velmi negativně působit na životní prostředí. Důkazem vysoké účinnosti dusíkatých hnojiv na výrobnost osevního sledu jsou výsledky dlouhodobých výživářských sledování vedených Odborem agrochemie, půdy a výživy rostlin ÚKZÚZ od roku 1972.

Charakteristika sledování

Vliv stupňovaných dávek živin na výnosy plodin a agrochemické vlastnosti půd je sledován v maloparcelních zkouškách na pěti stanovištích v řepařské oblasti a devíti stanovištích v bramborářské oblasti. K dispozici jsou výsledky tří po sobě opakovaných osmihonných osevních sledů zahrnujících ozimou pšenici, jarní ječmen, cukrovku (brambory), vojtěšku (jetel). Za účelem vyhodnocení dusíkatého hnojení byly použity pouze kombinace se stupňovaným dusíkem. Přírůstky výnosů působené stupňováním fosforu a draslíku byly odečteny. Uváděné nárůsty výrobnosti na kombinacích se stupňovanými živinami v průmyslových hnojivech jsou proto působeny pouze dusíkem. Chlévský hnůj byl na všech stanovištích aplikován v dávce 40 t . ha-1, u dusíku průměrná roční dávka činí 70, 105 a 140 kg N . ha-1, při podzimní aplikaci v síranu amonném, při jarní aplikaci a během vegetace v ledku amonném s vápencem.

Dosažené výsledky

V tabulkách 1 a 2 jsou uvedeny přírůstky výrobnosti za sledované období 1972 až 1996 podle stupňovaných dávek dusíku na všech stanovištích v bramborářské i řepařské oblasti. V bramborářské oblasti působilo organické hnojení nárůst výrobnosti v průměru 11,9%, v rozpětí podle stanovišť od 4,0 do 20,6 %. Stupňování dusíkatých hnojiv představovalo průměrný přírůstek od 41,0 do 54,7 % (rozpětí 28,1 až 80,2 %).

Tab. 1Přírůstky výrobnosti podle stupňovaných dávek dusíku v % (oblast bramborářská)

Obdobné hodnoty pro řepařskou oblast činí u organického hnojení pouze 6,4 % (2,8 až 11,6 %), při stupňování dávek dusíku 15,8 až 17,7 % (rozpětí 5,1 až 32.%).

Tab. 2Přírůstky výrobnosti podle stupňovaných dávek dusíku v % (oblast řepařská)

Uvedené výsledky jednoznačně prokazují vysokou účinnost dusíku na tvorbu výnosu, výrazně vyšší než u fosforu a draslíku, u nichž se přírůstky pohybují v rozpětí 2 a 5 %. Přitom na úrodnějších řepařských půdách byly nejvyšší výnosy dosahovány při střední dávce N (105 kg.ha-1), na bramborářských půdách při vysoké dávce N (140 kg.ha-1).

Srovnání průměrné výrobnosti podle výrobních oblastí v OJ . ha-1 znázorňuje graf.

Graf - Srovnání průměrné výrobnosti působené stupňovaným dusíkatým hnojením v oblasti řepařské a bramborářské (0,1 t OJ . ha-1)

Potenciální výrobnost daná půdní úrodností je v bramborářské oblasti přibližně o 2,3 t OJ . ha-1 nižší než v řepařské oblasti. Při nejvyšší dávce dusíku se rozdíl mezi oblastmi snížil na 1,0 t OJ . ha-1. Dusíkaté hnojení je průkazně účinnější na chudších bramborářských půdách, na řepařských půdách je naopak výnosový potenciál vyšší.

Závěr

Výsledky dlouhodobého sledování prokázaly vysokou výnosovou účinnost dusíku na všech stanovištích v obou výrobních oblastech. Vhodná intenzita hnojení dusíkem pro běžný osevní sled se pohybuje s ohledem na půdní úrodnost stanoviště mezi 70 až 100 kg č.ž. N . ha-1 ročně.