Vliv změny hustoty odběru půdních vzorků na kategorie zásobenosti živinami

The Effect of the Density of Taking Soil Samples on the Nutrient Levels

Němeček Radek

Abstract

This paper aims to compare results obtained from two different size grids of field testing - 10 ha and 3 - 5 ha grids. The magnitude of nutrient variability in soil is a problem for taking an average soil sample. According to different authors hundreds of samples from 1 ha are required to obtain the most accurate estimate. This research follows changes in P, K, Mg and pH (KCl) values. The area with low levels of nutrient content decreases and the area with higher levels increases in all cases. When the grid is 3 or 5 ha, pH decreases. The result suggest that many potential errors are involved with soil testing, and one of the most important is soil sampling in the field because of lateral and vertical variability of nutrients.

V současnosti lze odběry vzorků půd u nás rozdělit na monitoring - tj. systém šestiletého cyklu kontroly úrodnosti půd - agrochemické zkoušení půd AZP a dále na kontrolu či zjištění půdních vlastností přímo ovlivňujících produkci, jako např. stanovení Nmin, kvality humusových látek, sorpčních vlastností, stanovení živinného režimu speciálními metodami, fyzikálních vlastností půdy a podobně.

Stále více se prosazuje názor o prostorové heterogenitě půdního prostředí, kterému je nutné přizpůsobit agrotechnická opatření. Právě tato prostorová heterogenita se stává komplikující skutečností pro získání co nejreprezentativnějšího půdního vzorku. Ačkoli je heterogenita značná a známá již z minulosti, v nedávném období se o ní příliš nehovořilo. Znamenalo by to totiž určité zpochybnění výsledků KPP (komplexního průzkumu půd). Plošná heterogenita různých parametrů půd byla dokázána řadou autorů. Damaška, Voplakal (1986) zjistili, že k získání průměrného vzorku by bylo zapotřebí řádově stovek vpichů na hektar, přičemž relativně nejméně proměnlivá se jevila půdní reakce a největší kolísání zaznamenali u hodnot přístupného fosforu a draslíku. V práci Tormy a Vilčeka (1997) autoři stanovili na velkém honu podrobněji půdní reakci. Zde pak diferencovaně aplikovali vápenaté hmoty a deklarují až jejich třetinovou úsporu při tomto postupu.

V mnoha pracích je jasně dokazována nelogičnost odběru průměrného či reprezentativního vzorku z větších ploch (řádově desítky ha), které jsou ovšem u nás nejběžnější. Co totiž “průměrný” vzorek a tedy nějaký průměrný výsledek, např. pro výživu rostlin a následná korekční opatření znamená? V místech, kde je vzhledem k plošnému kolísání určité živiny více než její průměrná hodnota honu, s největší pravděpodobností přehnojíme, a tam, kde je jí méně nežli průměr, opět velmi pravděpodobně dodáme málo potřebné živiny, a obdobně tomu bude i s dalšími opatřeními. Přitom střízlivé odhady odchylek vlastností větších pozemků oběma směry od průměru se pohybují v rozmezí 30 - 50 % (Horáček 1998).

Cílem příspěvku je zpracování dat dvou zemědělských podniků v okrese Hradec Králové ZAS Mžany (2105 ha) a ZD Všestary (1725 ha). Jde o sousedící podniky hospodařící na středně těžkých hnědozemích a ve srovnatelných klimatických podmínkách. Hodnoceny jsou výsledky poslední AZP - ve Mžanech z roku 1998, ve Všestarech z roku 1997, které byly srovnávány s prostorově vztaženými hodnotami s využitím GPS ze sledování z roku 2000 ve Mžanech a z roku 1999 ve Všestarech. Oba podniky využívají aplikačních služeb a poradenství v oblasti výživy a hnojení poskytované AGROPODNIKEM a.s. Hradec Králové.

Práce sleduje změny v kategoriích zásobenosti přístupným P, K, Mg a půdní reakcí pH (KCl) při zahuštění odběrové sítě. U ZAS Mžany na 1 vzorek/3 ha, u ZD Všestary na 1 vzorek/5 ha.

Výsledky a diskuse

Laboratorní výsledky neumožňují přímé srovnání zjištěných hodnot, jelikož v AZP byla použita metoda Mehlich II, zatímco při následném mapování zásobenosti bylo pracováno s metodou Mehlich III. Nepředpokládá se změna v obsahu živin během dvou let, jenž dělí obě sledování Mžany 1998 a 2000, Všestary 1997 a 1999. Pro srovnání výsledků bylo zvoleno procentické zastoupení jednotlivých kategorií zásobenosti.

V grafu 1 - Mžany byly mezi oběma sledováními zjištěny velmi výrazné rozdíly v hodnocení obsahu přístupného P. V rastru 1 vzorek/10 ha je většina orné půdy podniku zařazena do kategorie zásobenosti nízké (46%) a vyhovující (43%). Při odběru v rastru 1 vzorek/3 ha došlo k výraznému snížení výměry v kategorii nízkého obsahu (5%), ale i vyhovujícího (35%) ve prospěch zásobenosti dobré (42%) a vysoké (18%). V hodnocení přístupného K je trend srovnatelný. Úbytek v kategorii vyhovující z 37% na18% a nárůst v kategorii dobré zásobenosti z 48% na 77%. U přístupného Mg v rastru 3 ha došlo k velmi mírnému nárůstu výměry v kategorii nízké a vyhovující (obě o 5%) na úkor kategorie dobré a vysoké. Při hodnocení půdní reakce pH/KCl lze konstatovat výrazný nárůst výměry zařazené do kategorie slabě kyselé (z 45% na 75%) a naopak pokles výměry půd neutrálních na polovinu (19%).

1. Změna zastoupení kategorií obsahu přístupného P, K, Mg a půdní reakce - pH /KCl v ZAS Mžany při hustotě 1 vzorek/10 ha a 1 vzorek/3ha

nízký vyhovující dobrý vysoký velmi vysoký

silně kyselá kyselá slabě kyselá neutrální alkalická

V grafu 2 je stejným způsobem uvedeno hodnocení ZD Všestary v rastru 1 vzorek/10 ha dle AZP z roku 1997 a zařazení půd dle sledování z roku 1999 v rastru 1 vzorek/5 ha. Stejně jako u předchozího podniku i u Všestar zahuštěním odběrových míst došlo k poklesu výměry v kategorii nízká zásobenost přístupným P z 23% na 12%. Pokleslo rovněž procento půd hodnocených jako vyhovující a nadpoloviční většina půd vykazuje zásobenost dobrou, vysokou a velmi vysokou. U přístupného K došlo ke zvýšení výměry půd s nízkým obsahem o 8 %, zejména na úkor kategorií vysokého a velmi vysokého obsahu. Srovnatelný trend lze vysledovat rovněž u přístupného Mg. Při vzorkování 1 vzorek/5 ha narostla výměra půd s nízkou zásobeností téměř na desetinásobek, v porovnání s řidším odběrem vzorků. Při detailnějším studiu půdní reakce je znatelný nárůst výměry v kategorii pH silně kyselý, kyselý, slabě kyselý na úkor ostatních kategorií.

2. Změna zastoupení kategorií obsahu přístupného P, K, Mg a půdní reakce - pH /KCl v ZD Všestary při hustotě 1 vzorek/10 ha a 1 vzorek/5ha

nízký vyhovující dobrý vysoký velmi vysoký

silně kyselá kyselá slabě kyselá neutrální alkalická

Závěr

Při hodnocení kategorií zásobenosti půd živinami a pH byl zjištěn značný rozdíl mezi hustotou odběru 1 vzorek/10 ha a 1 vzorek/3 a 5 ha. Z výsledků vyplývá, že rozdíl v procentuálním zastoupení kategorií může činit až několik desítek procent. Rozdílná kategorizace ztěžuje jednoznačné zpracování výsledků a následné navržení optimálních hnojařských opatření. Nelze rovněž jednoznačně doporučit odběrovou síť bez informací týkající se testu variability více půdních charakteristik. Lze se však přiklonit k návrhu úpravy hustoty vzorkovací sítě dle konkrétních podmínek. Ekonomický úspěch lokálně cílené aplikace hnojiv závisí na schopnosti vzorkování reprezentovat plochy odpovídající dávce živiny. Je zřejmé, že pro vzorkování půd pro potřeby zemědělských subjektů, není jiné alternativy, nežli práce s prostorově vztaženými hodnotami s využitím GPS a tomu odpovídající návazné technologie.