Databáze agrochemického zkoušení půd

The Database of Agrochemical Testing of Soil

Trávník Karel, Sušil Aleš, Němec Pavel

Abstract

The agrochemical testing of soil represents a modern system which provides the state administrative bodies and farmers with necessary information about the current situation and development of soil reaction (value of pH) and the content of available nutrients in agricultural soils. It is a good basis for the observation of soil characteristics in precision farming, using a differentiated fertilization.

Agrochemické zkoušení půd (AZP) doznalo v průběhu více jak čtyřicetileté existence řadu změn především v oblasti analytické a interpretační. Podle zákona č. 156/1998 Sb. je definováno jako pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti s cílem usměrňovat jejich používání. Provádí se v šestiletých cyklech a zahrnuje odběr půdních vzorků, jejich chemický rozbor a vyhodnocení výsledků. Prováděcím předpisem AZP je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb. a Pracovní postupy vydané Odborem agrochemie, půdy a výživy rostlin ÚKZÚZ. Zkoušení se realizuje na obhospodařovaných pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu. Plocha pro odběr jednoho vzorku u orné půdy a u trvalých travních porostů činí v oblastech s méně vyrovnanými půdními vlastnostmi v průměru 7 ha, v oblastech úrodnějších, půdně vyrovnaných 10 ha.

AZP představuje v současné době moderní systém umožňující v relativně krátké době poskytovat orgánům státní správy i zemědělským podnikům potřebné informace o stavu a vývoji půdní reakce a obsahu přístupných živin na převážné většině zemědělských půd v České republice. Slouží také pro zařazení pozemků do podpůrných programů pro vápnění, případně hnojení. Kromě těchto základních parametrů je možno u speciálních kultur výběrově stanovit stopové prvky a u půdních vzorků z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce rizikové prvky a rizikové látky.

K zajištění přesné geografické fixace odběrových míst pro další cykly zkoušení bylo v období 1993-1998 digitalizací zákresů do map 1:10 000 vytvořeno bodové pole odběrových ploch. Střed každé odběrové plochy má přiřazenu souřadnici Y, X. Bodové pole je možno chápat jako prostorovou databázi, jejímž obsahem jsou souřadnice bodů v S-JTSK, identifikace katastrálního území podle ČSÚ, číslo mapového listu Základní mapy 1:10 000, identifikace zemědělského podniku a analytické výsledky sledovaných parametrů.

Databáze

Databáze AZP (databázové prostředí FoxPro) se skládá ze čtyř souborů - soubor měřených hodnot, aritmetické průměry hodnot na pozemku, statistické hodnoty a vážené průměry hodnot za podnik.

Pro všechny soubory jsou společné tyto identifikační údaje:

OKRES, PODNIK, ZÁVOD, ROK ODBĚRU, VÝROBNÍ OBLAST (kukuřičná, řepařská, bramborářská, horská), KULTURA (orná půda, travní porosty, chmelnice, vinice, ovocné sady), VÝMĚRA, DRUH PŮDY (lehká, střední, těžká), pH, POTŘEBA VÁPNĚNÍ, OBSAH P, K, Mg, Ca (metoda podle Mehlicha III).

Soubor měřených hodnot obsahuje kromě výše uvedených údajů dále:

ČÍSLO VZORKU, POZEMEK, DATUM ODBĚRU, OBSAH UHLIČITANŮ, KOREKCI FOSFORU u vzorků s pH 7,1 a výše, KVK, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ, SOUŘADNICE Y, X a IČO. Výsledky všech analýz jsou uvedeny v primárních naměřených hodnotách.

Soubor aritmetické průměry obsahuje průměrné hodnoty naměřených parametrů na jednotlivých pozemcích včetně vyhodnocení podle kritérií. Při současném převážně jednotném způsobu hnojení, kdy celý pozemek je vyhnojen stejnou dávkou živiny bez diferencování, je kategorizace průměrných hodnot za pozemek pro zemědělce nejvýhodnější.

V souboru statistického zpracování je podle kritérií hodnocení rozčleněna výměra do sedmi kategorií u pH (extrémně kyselá až silně alkalická) a do pěti skupin u přístupných živin (obsah nízký až velmi vysoký).

Soubor vážených průměrů obsahuje průměrné hodnoty parametrů za zemědělský podnik podle jednotlivých kultur.

Zpracování výsledků

Pro potřeby státních orgánů se pořizují přehledy za okresy a ČR. Tyto přehledy umožňují sledovat vývoj půdní úrodnosti mezi jednotlivými cykly zkoušení, posuzovat vliv intenzity hnojení na půdní vlastnosti a ovlivňovat agrární politiku v oblasti výživy rostlin a hnojení.

Zpracování dat pro podnikatele v zemědělství se skládá z několika sestav zahrnujících:

- Agrochemické vlastnosti pozemků - tyto přehledy jsou základním podkladem pro sestavení plánu hnojení. Obsahují výsledky analýz z jednotlivých půdních vzorků, průměrné hodnoty za pozemky s kategorizací podle kritérií hodnocení a variační koeficienty sloužící k posouzení vyrovnanosti pozemku.

- Vážené průměry představují přehled průměrných hodnot sledovaných parametrů za jednotlivé kultury a množství CaO v tunách č.ž. potřebné pro celkovou výměru příslušné kultury.

- Základní statistické zpracování poskytuje přehled o výměře a procentických podílech půd s různou úrovní zásobenosti živinami a kategoriemi půdní reakce.

- Zařazení pozemků podle pH, potřeby vápnění a obsahu přístupného fosforu, draslíku a hořčíku poskytuje přehled pozemků vzestupně seřazených podle hodnot výše uvedených parametrů.

- Hodnocení poměru kationtů uvádí poměr K:Mg, KVK akt. a podíl výměnných kationtů v sorpčním komplexu vyjádřený v %.

Variabilita sledovaných půdních parametrů

Součástí sestavy o agrochemických vlastnostech pozemků je i hodnocení plošné nevyrovnanosti sledovaných půdních parametrů. Podnikatel v zemědělství má možnost na základě variačního koeficientu (V) posoudit nevyrovnanost pozemku a podle kolísání naměřených hodnot se rozhodnout alespoň pro jednoduchou diferenciaci dávek živin.

Z velkého souboru měřených hodnot je patrno, že nejvyšší variabilitu vykazuje obsah přístupného fosforu. Nižší kolísání je u draslíku a hořčíku a výrazně nejnižší nevyrovnanost v rámci pozemku je u půdní reakce. Za přijatelně vyrovnaný pozemek je možno považovat ten, u něhož hodnota V pro půdní reakci nepřesáhne 5, u přístupných živin 20. Na souboru 970 pozemků z bramborářské i řepařské oblasti bylo zjištěno, že u pH přesahuje výše uvedenou hodnotu V 31 % pozemků a u přístupných živin P 40 %, K 20 % a u Mg 26 % pozemků.

Závěr

Popsaný systém agrochemického zkoušení půd vystihuje hustotou vzorkování průměrný stav sledovaných parametrů a je plně postačující pro jednotné nebo jen částečně diferencované hnojení pozemků. Identifikace odběrových ploch souřadnicemi středů v S-JTSK zaručuje opakování odběrů ve stejných částech pozemků. Používaná analytická metoda Mehlich III splňuje nároky na moderní, přesnou, vysoce sériovou analytiku půd. Základem pro kritéria hodnocení výsledků rozborů jsou poznatky z dlouhodobých stacionárních pokusů se stupňovanými dávkami živin. Výpočet koeficientu variability sledovaných parametrů na pozemku poskytuje obecnou informaci o stupni nevyrovnanosti pozemku.

Agrochemické zkoušení půd je ve své současné podobě velmi dobrým základem pro sledování půdních vlastností v rámci precizního hospodaření používajícího diferencované hnojení. Metoda odběru vzorků systémem GPS je v AZP plně použitelná. Má však smysl pouze při využití techniky umožňující diferencované hnojení a vápnění, které je předpokladem pro snížení variability základních půdních vlastností.

Související předpisy

Zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd.

Vyhláška č. 275/1998 Sb. o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.

Pracovní postupy pro agrochemické zkoušení zemědělských půd v České republice v období 1999 až 2004, ÚKZÚZ, 1998.