EU dělí zemědělce na Poláky a ty ostatní

Evropská unie dělí zemědělce na Poláky a ty ostatní

Nejnovější bruselské návrhy kolem zemědělství, zveřejněné v tomto týdnu, pohoršily především zemědělce z velkých výrobních celků. "Považujeme je za zástěrku bruselských úředníků, kterou používají k zamlžení kompromisu vůči mase polských malozemědělců, jimž jsou na ruku," uvedl Jan Záhorka, tajemník agrární komory České republiky.

Podstatou návrhů je stanovení stropu podpory pro velké farmy ve výši 300 tisíc euro, tedy asi 9 milionů korun, dále požadavek nechat desetinu půdy ležet ladem a stanovení stropu pro malé farmy do 19 hektarů obdělávané půdy. "Je to velmi riskantní politika, která poškodí země jako je Maďarsko, Slovensko a Česko, ale i východoněmecké spolkové země, kde je vyspělé velkoprodukční zemědělství," dodal Záhorka.

Stejně tak to vidí ředitelka znojemské agrární komory Yvona Urbanová. " V době kdy Amerika a Kanada zvyšuje podpory farem a vsází na velkovýrobu, Evropská unie zadělává na pravý opak. Ztratí konkurenceschopnost," uvedla Urbanová.

Případných změn se bojí i řada soukromých zemědělců s velkými výměrami a koncentrací produkce. Jen malí zemědělci mají radost. "Je to pro mne satisfakce, že jsem po roce 1990 šel do soukromého podnikání v zemědělství," raduje se Jan Kříž z Chrudimska, který má 15 hektarů půdy a deset kraviček. "Je to návrat k životu na venkově, jaký byl za mého dědy," libuje si sedlák, který hospodaří se synem.

"Pro malé zemědělce je to přiblížení polským malovýrobním poměrům, pro intenzivní zemědělství je to rána pod pás," řekl Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu. V Česku hospodaří na 55 ech velkovýroba a totéž platí o pro živočišnou produkci s velkými koncentracemi stavů skotu a prasat. Tyto podniky mohou jít do postupného útlumu, protože sedm let za něž by se podmínky kandidátských států vyrovnaly s podpůrnými podmínkami stávajících členských zemí je dostatečná doba na jejich likvidaci.

"Evropská unie kandidátské země rozdělila na Poláky a ty ostatní. Chová se systémem rozděl a panuj," neskrývá rozhořčení Jan Záhorka.

Bruselští úředníci ale nové noty hájí sdělením, že ústřední myšlenkou návrhů je přesunout těžiště zemědělských subvencí z kvantity na kvalitu produkce, zdravotní nezávadnost potravin a ochranu životního prostředí. "Nadešel čas se problémy s porušováním bezpečnosti potravin aktivně zabývat,"uvedl bruselský zdroj.