Občané patnáctky se o kandidátské země zajímají minimálně

Pouze jeden ze sta obyvatel členských zemí Evropské unie si připadá velmi dobře informován o nadcházejícím rozšíření; dobře informováno se cítí 12 procent. Lidé nejenže málo vědí, ale vesměs ani víc vědět nechtějí, protože je to nezajímá - 91 procent nemá na kandidátské země žádnou vazbu a 41 procent se o nich nechce dovědět cokoli dalšího.

Výsledky zvláštního průzkumu veřejného mínění Eurobarometer publikované včera v Bruselu zarážejí mírou lhostejnosti Západoevropanů vůči jejich sousedům. Třiašedesát procent do těchto zemí nevkročilo, a pokud někde byli, tak v Turecku (16 procent), nebo v České republice (14). Na Slovensko zavítalo například pět procent a do Litvy jedno procento.

Nejenže tam nebyli, ale ani se tam v příštích dvou letech nechystají - 72 procent spontánně odpovídá, že o ničem takovém neuvažuje. Ještě tak do Turecka k moři (11 procent), na Kypr nebo na Maltu. Pět procent zkusí Česko nebo Maďarsko. Na Slovensko či do baltských států se vydá jedno procento obyvatel EU.

Střední a východní Evropa je pro lidi ze zemí unie nadále světem neznámým a nepřitažlivým. Studovat by tam nejeli ani za nic - 80 procent to vylučuje a 12 procent neví. V ČR by studovalo 1,9 procenta dotázaných a na Slovensku 0,5 procenta. Pracovat a žít by se tam odhodlala v pořadí dvě procenta a jedno procento. Celá čtyři procenta by s Čechy obchodovala; se Slováky dvě procenta.

"Tato čísla nejsou dobrá a nelze je brát na lehkou váhu," řekl k průzkumu mluvčí Evropské komise Jonathan Faull. Podotkl, že komise dělá pro informování veřejnosti, co může, hlavní břemeno této práce však spočívá na politicích členských zemí. Dodal, že předseda EK Romano Prodi toto téma naléhavě nastolí na červnovém summitu EU v Seville.