K výskytu a škodlivosti virové zakrslosti pšenice na obilninách
30.04.2002 | Agris
Ing. Josef Vacke, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně
Virovou zakrslost pšenice způsobuje geminivirus, který je přenosný nymfami a imagy křísa polního (Psammotettix alienus Dahlb.). Infikuje pšenici, ječmen, žito, oves a některé druhy trav. U obilovin vyvolává zakrslost, žloutnutí nebo červenání listů, jejich nekrotizaci a redukci klasů, případně lat. Při nákaze v raných růstových fázích rostliny předčasně odumírají.
Virová zakrslost pšenice byla donedávna rozšířená pouze v níže položených, relativně teplejších a sušších oblastech středních, severních a východních Čech, jižní Moravy a na Hané. Od roku 1960 bylo v těchto oblastech zaznamenáno několik 2-5 letých period s lokálně silným a v mnoha případech i kalamitním výskytem choroby. V poslední době byly zjištěny její významné výskyty rovněž ve středně položených oblastech západních a severních Čech. Ve většině výše zmíněných period byly virózou silně nakaženy především porosty ozimé pšenice. V posledních letech však vzrostl počet intenzivně napadených porostů ozimého ječmene. Případy silnější infekce ozimého žita a jarní pšenice byly pozorovány zřídka, jarního ječmene a ovsa zcela výjimečně.
Intenzita poškození obilovin je závislá na několika faktorech, z nichž je nejdůležitější doba infekce. Ta u ozimů probíhá ve dvou fázích: na podzim, po vzejití obilovin (primární infekce) a následujícího roku v době jejich sloupkování (sekundární infekce). Poměr primárních a sekundárních infekcí v jednotlivých letech kolísá v závislosti na přezimování vektorů.
Primární nákazy způsobují u náchylných odrůd pšenice odumírání rostlin brzy na jaře, ještě před jejich vymetáním. Odolnější odrůdy, jako jsou Mironovská, Regina a Istra vymetají a dozrají, jejich výnos je však redukován cca o 85-90 procent. U ozimého ječmene bývá výnos zrna nižší cca o 80 až 90 procent. Sekundární infekce vyvolávají u náchylných odrůd ozimé pšenice snížení sklizně zrna v průměru cca o 85 procent, u odolnějších cca o 50 procent. Výnos podobně nakaženého ječmene bývá redukován cca 45 procent.
Základy pro snížení výskytu virové zakrslosti pšenice a její škodlivosti tvoří agrotechnické zákroky, kterými se hubí zdroje infekce a vytváří podmínky omezující možnosti nákazy obilovin. Patří mezi ně včasná podmítka a hluboká podzimní orba obilních strnišť, výsev ozimů v pozdních agrotechnických lhůtách, prostorová izolace výsevu od ohnisek infekce, pěstování odolných odrůd apod. V případě nadměrného výskytu infekčních křísů v porostech obilovin připadá v úvahu jeho hubení chemickými prostředky.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne – 23.6. 2026 (24.06.2026)
- Ve špaldové Pernerce byla třetina obyčejné mouky. Firma musí platit, rozhodl soud (23.06.2026)
- Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu (23.06.2026)
- Hasiči loni hasili o 143 víc požárů v zemědělství, škody vzrostly na 354 mil. Kč (23.06.2026)
- Nepodceňujte vliv extrémních teplot (23.06.2026)
- Máslo za pět korun. Řetězce v Polsku válčí o zákazníka, výrobci se zlobí (23.06.2026)
- ČSÚ: Plzeňský kraj má mezi kraji 2. nejvyšší podíl lesů, nové výsadby se snížily (23.06.2026)

Tweet



