Pověsti o Evropské unii: skončí tuzemský rum a tvarůžky...

...je to pravda? Co čeká Čechy po vstupu do EU?

Mýty a fakt o Evropské unii

Česko se připravuje na vstup do Evropské unie. Z jedné strany zní: ˝Brusel Čechům zakáže slivovici a všichni včelaři budou muset přestavět včelí úly.˝ Z druhé strany zní: ˝ Nic z toho není pravda, jde pouze o takzvané euromýty.˝ Okolo Evropské unie se vyrojila spousta pověstí, které se většinou nezakládají na pravdě. ˝Euromýty jsou určité nesprávné představy o tom, jak funguje Evropská unie a její instituce,˝ říká Jan Hřích z Ústavu mezinárodních vztahů. Některé mýty vznikají z pouhého nedorozumění - například z nesprávného překladu. Jiné ze zažité představy Evropské unie jako byrokratické mašinérie. Mezi europověrami je ale také velké procento těch, které jsou šířeny některými politiky záměrně s cílem snížit podporu myšlenky evropské integrace. Nepravdy o EU ale mohou být velmi nebezpečné. ˝Mýtus by v nejhorším případě mohl zasáhnout myšlení lidí před vstupem do Evropské unie, což by mohlo v krajním případě vést až k odmítnutí vstupu v referendu,˝ tvrdí Jan Hřích. LN s použitím údajů českého ministerstva zahraničí přinášejí přehled mýtů o EU a zároveň je všechny vyvracejí.

Vína

Mýtus: EU zakáže některá moravská vína

Skutečnost: Česko bude muset změnit některé názvy

Brusel rozhodně nechce potírat českou vinařskou tradici. O vínech budou čeští vyjednavači teprve diskutovat. Případné zákazy budou vyvolány spíše ochranou známek a názvů tradičních produktů a také ingrediencemi, z nichž vznikají. Předmětem diskuse bude například nově používaný název pro vína zrající v dubových sudech. Češi je nyní nazývají barique, což je výraz převzatý z francouzštiny a v tuzemsku nemá tradici. Rovněž se bude diskutovat o výrazu kabinetní víno, který za svůj považují Němci. A kromě toho se povedou jednání o všech názvech vín, která vycházejí z registrovaných francouzských, španělských nebo německých vín. V Čechách se tento problém bezesporu bude týkat červeného vína Modrý portugal.

Televize

Mýtus: po přijetí do EU v televizi nepoběží už žádný americký seriál

Skutečnost: evropská tvorba celé vysílání nezaplní

Tak striktní omezení Evropská unie nikdy vyžadovat nebude. Je ale pravda, že omezuje příliv pořadů ˝zvenčí˝ v rámci směrnice Televize bez hranic. Uvnitř EU jsou audiovizuální pořady zboží jako každé jiné a soutěží na volném trhu. Tímto způsobem se Evropská unie snaží bojovat se záplavou amerických snímků v evropských televizích. Zavedená opatření (povinnost vysílat evropskou či nezávislou produkci) plní sotva polovina televizních stanic v jednotlivých členských zemích. Je pravděpodobné, že EU na dodržování těchto limitů bude i dál trvat.

Napětí v zásuvkách

Mýtus: EU nám předepisuje napětí v zásuvkách - 230 voltů

Skutečnost: žádná norma EU to nestanoví

Tento mýtus patrně vznikl ve Velké Británii, když tamní rozvodné závody a spotřebitelé přecházeli na nový systém: měnili napětí v zásuvkách z původních 120 voltů na 230 voltů. Voda na čaj se při původním napětí uvařila rychleji a snad i to za kanálem vyvolalo výkřiky proti Evropské unii. Ve skutečnosti však Velká Británie dobrovolně přistoupila na normu, která určuje v rozvodných sítích členských států napětí 230 V. Žádná směrnice Evropské unie ji k tomu nenutila. Podobně i v českých obchodech lze už nyní koupit spotřebiče konstruované na napětí 230 voltů. Pro ověření stačí sehnat obyčejnou žárovku.

Cigarety

Mýtus: po vstupu do EU u nás ihned podraží cigarety

Skutečnost: ČR má výjimku, ceny budou stoupat několik let

To je zčásti pravda. Členské státy EU bojují se závislostí obyvatel na nikotinu a cigaretách mimo jiné i vysokou spotřební daní, která je mnohem vyšší než v České republice. Tyto země si totiž spočítaly, že ze státního rozpočtu čerpají kuřáci mnohem víc než nekuřáci - svou nemocností, náklady na léčbu, výkonem či absencí v zaměstnání. V rozporu s touto logikou si Česká republika vymínila u Evropské unie dočasnou výjimku ze spotřebních daní u cigaret. Ty tedy postupně podraží až na úroveň obvyklou v Evropské unii. Výjimka skončí v roce 2006.

Temelín

Mýtus: EU nás donutí uzavřít jadernou elektrárnu Temelín

Skutečnost: jaderná elektrárna bude v provozu i nadále

Uzavření jihočeské jaderné elektrárny Temelín je téměř nemožné. Ani tady nemá Evropská unie téměř žádné pravomoci a vliv. Navíc už při vyjednávání s Českou republikou Brusel uzavřel energetickou kapitolu. Přestože se tedy Rakousko, hlavně strana Svobodných, a částečně také Německo snaží tuto otázku před přijetím České republiky znovu otevřít, nemají velkou šanci. Nátlak na to ovšem existuje.

Dopravní značení

Mýtus: EU nutí Česko ke změně dopravního značení

Skutečnost: ČR mění tvar šipek z vlastní vůle

Na silnicích mohou být už jen eurošipky. ČR postupně mění tvar bílých šipek na silnicích označujících přikázaný směr jízdy. Z hranatých se přechází na zaoblené, které jsou obvyklé ve většině států unie. Není však pravda, že by změnu tohoto značení Evropská unie od svých členských zemí nějak vyžadovala. Neexistuje žádný právní předpis, který by takovou povinnost členům EU ukládal. Ke změně tvaru šipek dopravního značení přistoupilo zcela dobrovolně české ministerstvo dopravy a spojů, byť jeho motivací zřejmě bylo sladit české značení se státy EU. Značení bude postupně obnovováno tak, jak bude končit životnost současných šipek.

Okurky

Mýtus: prodávané okurky musejí být rovné

Skutečnost: nic takového EU nenařizuje

Jde o nesmysl. Obchodníci si stanovili průměrný počet okurek v jedné bedně a kdosi další přišel na to, že rovné okurky se do bedny skládají lépe než okurky zahnuté. Obecně platí, že EU stanovuje pravidelně evropské standardy kvality ovoce a zeleniny. Ty mají umožňovat jednoduché obchodování podle společných kritérií. Zároveň spotřebitelům zaručují, že nakupují kvalitní a čerstvé ovoce a zeleninu.

Daně

Mýtus: daně budeme odevzdávat evropským úřadům v Bruselu

Skutečnost: peníze, vybrané na daních, zůstávají členskému státu

Jediné, co členské státy do Bruselu platí, jsou příspěvky, převážně z pevně stanovené části DPH a cel. Jejich výše se nyní pohybuje kolem 1,15 procenta HDP. V budoucnosti by odvody mohly vzrůst až na 1,27 procenta HDP. Daně si každý členský stát vybírá sám a sám s nimi také hospodaří. Jednotlivé země si také zachovávají svůj vliv na jejich výši. Nejdůraznější je v tomto směru Británie. Do budoucna lze očekávat změny, ne však natolik zásadní, aby daně v ČR vybíral Brusel.

Banány

Mýtus: zkroucené banány byly zakázány, protože se špatně balí

Skutečnost: všechny banány jsou povoleny

Evropská unie skutečně stanovila normu týkající se velikosti a kvality banánů. Ta z vůle ministrů zemědělství všech členských států harmonizuje dosavadní roztříštěné národní normy, které komplikovaly obchodování. Neznamená to však, že by se malé banány měly ničit či zahazovat, jen to, že patří do jiné kategorie než banány velké.

Omáčky

Mýtus: EU zakáže českou svíčkovou a jiné tradiční omáčky

Skutečnost: Brusel nic takového nechystá

Brusel nechce a nebude Čechům zakazovat svíčkovou. EU trvá na tom, aby hoteliéři, restauratéři a hostinští dodržovali společné normy vztahující se k přípravě jídel, skladování a vydávání, udržování kuchyně a další. Podobná kritéria platí i v Česku už několik desítek let, normy však v restauracích nejsou dodržovány. To je také jeden z důvodů, proč je ČR na prvním místě ve výskytu nákaz způsobených jídly v restauracích.

Včelí úly

Mýtus: EU nařizuje velikost včelích úlů

Skutečnost: takové nařízení neexistuje

Tuto pověru rozneslo mezi českou veřejností zpravodajství TV Nova. Podle něj by měli čeští včelaři po vstupu země do EU přizpůsobit velikost rámečků pro plástve velikosti běžné v EU. Jde o naprostou absurditu, která se ani v nejmenším nezakládá na pravdě. České úly zůstanou před vstupem země do unie i po něm stejně velké.

Jazyky

Mýtus: v orgánech EU budeme mluvit anglicky, francouzsky a německy

Skutečnost: občan má právo jednat ve svém rodném jazyce

Evropská unie nemá svůj jeden oficiální jazyk. Za oficiální se považují všechny řeči členských zemí. Výjimka je u pracovních jazyků - těmi jsou angličtina, francouzština a němčina. Každý stát a každý občan má a bude mít právo obracet se na instituce Evropské unie ve své rodné řeči a v ní také dostávat vypracované odpovědi.

Olomoucké tvarůžky

Mýtus: EU zakáže olomoucké tvarůžky

Skutečnost: tento pokrm v české republice zůstane

Unie nemá nic proti českým tvarůžkům. Jde o originální český sýr, jehož původní receptura je starší než pět století: kyselý tvaroh se smísí se solí a zraje v kádích, pak se vytvaruje a usuší. Výroba tvarůžků se po vstupu Česka do Evropské unie bude muset přizpůsobit přísným hygienickým euronormám. Nakolik by normy pozměnily chuť a aroma syrečků, není dořešeno. Zatím to ale vypadá, že postupy výrobců tvarůžků normám vyhovují.

Rakve

Mýtus: rakve v EU musejí být všechny stejné

Skutečnost: EU o ničem takovém nejednala

Morbidní mýtus o jednotné rakvi pro každého Evropana vznikl nesmyslným výkladem pravidla jednotného pro celou unii. Toto nařízení vzniklo v době, kdy se chystala společná pravidla převozu mrtvých těl. Tato pravidla vyžadují, aby rakve byly vodotěsné a odolné vůči nárazům při převozu. Z předpisu vznikla fáma, podle níž Brusel vyžaduje jednotné rakve pro každého evropského nebožtíka. Je to nesmysl.

Kondomy

Mýtus: EU nařizuje i velikost kondomů

Skutečnost: velikost kondomů je různá

Tento úsměvný mýtus je nesmyslem, byť má pravdivé jádro. Fáma vznikla v roce 1997, kdy ji živily zejména britské sdělovací prostředky. Evropská unie, konkrétně Evropský výbor pro standardizaci se skutečně zabýval kondomy. Vyhlásil však jen bezpečnostní normy pro prezervativy, a to dokonce jen orientační. Tvarem a velikostí kondomů se výbor vůbec nezabýval. Čeští muži se proto standardizace nemusejí bát.

Peníze

Mýtus: Česko po přijetí do EU dostane spoustu peněz

Skutečnost: peníze budou vázány na určitý projekt

Stejně jako u čerpání z předvstupní pomoci fondu Phare platí pro čerpání prostředků Evropské unie přesná pravidla. Peníze jsou vždy investovány na předem stanovený účel či projekt a jejich využití je pečlivě sledováno. Obvykle se také vyžaduje spoluúčast (spolufinancování) konkrétní země.

Pouliční osvětlení

Mýtus: EU nařizuje velikost lamp pouličního osvětlení

Skutečnost: žádná norma toto nenařizuje

Existují tisíce evropských standardů a technických norem. Ty jsou buď závazné (obsažené ve směrnicích a nařízeních) nebo dobrovolné (vyhlášené Evropským výborem pro standardizaci a Evropským výborem pro elektrotechnické standardy). Žádný z těchto standardů však nepopisuje, jak silně mají být osvětleny ulice ani jak vysoké mají být lampy pouličního osvětlení.

Zdražování

Mýtus: po vstupu do EU u nás všechno podraží, i rohlíky...

Skutečnost: spolu s cenami porostou na druhé straně i příjmy

Po přistoupení k EU nepochybně narostou ceny potravin, a to občas i velmi výrazně. Vyhlídky však nejsou tak katastrofální, jak by se mohlo zdát. Například pečivo je ale v zemích unie až pětinásobně dražší než v Česku. Unie totiž zaručuje pevné výkupní ceny obilí, které jsou podstatně vyšší než světové. Podle všech prognóz ovšem s cenami porostou i příjmy obyvatelstva, které budou vyšší náklady na jídlo kompenzovat.

Nezaměstnanost

Mýtus: vstup do EU k nám přinese nezaměstnanost

Skutečnost: vzniknou nové pracovní příležitosti

To je zatím jen negativní spekulace. Předpokládaný vývoj v Evropské unii je opačný a naše přistoupení k ní by naopak mělo mít na ekonomiky všech zúčastněných příznivý vliv. To by s sebou mělo přinést nové pracovní příležitosti po obou stranách hranic. Univerzity v Saarbrückenu a v Linci odhadly, že přijetí prvních šesti nových států bude pro EU znamenat vzrůst HDP o jedno procento ročně.

Záchodová prkénka

Mýtus: EU předepisuje rozměry záchodových prkének

Skutečnost: spotřebitel si může koupit i jiné než normované

Podle tohoto mýtu Evropská unie předepisuje rozměr a velikost záchodových prkének na zaoceánských jachtách. Pravda je, že některá záchodová prkénka se budou vyrábět v normalizované euroverzi. Nikdo však nebude majiteli jachty nařizovat, jaké prkénko si má na loď pořídit a ani ho nikdo nebude pokutovat, když bude mít jiné než europrkénko. Evropská unie vychází z toho, že majitelé jachet cestují přinejmenším o dovolené po jednotlivých státech unie a pokud to bude nutné, kdekoliv v Evropě pořídí prkénko nové, které na jejich záchodovou mísu padne jako ulité - bude totiž vycházet z jednotné normy. Všichni ostatní budou muset shánět nestandardní provedení prkénka nebo si je nechat draho vyrábět na zakázku.

Benešovy dekrety

Mýtus: kvůli EU budeme muset zrušit Benešovy dekrety

Skutečnost: jsou aktuální jen ve dvou státech EU - Rakousku a SRN

V převážné většině současných států EU nepředstavují Benešovy dekrety žádný problém. Složitější je situace jen v Rakousku a Německu. Také řada vrcholných představitelů evropských institucí opakovaně ujistila české politiky, že dekrety nejsou překážkou vstupu do EU. Jak by tedy dekrety mohly zproblematizovat vstup Česka do unie? První možnost: analýzy prokážou, že dekrety jsou v rozporu s právem EU. Dosavadní analýzy to ovšem popírají. Druhá možnost: Kvůli dekretům zablokuje přijetí Česka Německo či Rakousko. Takto ultimativní požadavek však zatím oficiálně nezazněl.

Slivovice

Mýtus: EU zakáže Čechům jejich slivovici

Skutečnost: slivovice zůstane, Česko dostalo výjimku

Je pravda, že klasická česká slivovice nevyhovuje normám Evropské unie. Nejtradičnější slivovice - vizovická - se vyrábí z vysoce aromatizovaných švestek. Po první destilaci se k nim přidává malý díl čistého lihu a pak nápoj prochází ještě dvěma dalšími destilacemi. Odborníci tvrdí, že právě líh dodává slivovici tu správnou chuť. V zemích Evropské unie je ale postup odlišný. Do ovocných destilátů se tam totiž líh nepřidává. Milovníci slivovice se přesto nemusejí bát, protože o tento typicky český resp. moravský nápoj nepřijdou EU udělila tomuto nápoji trvalou výjimku ve formě nižší spotřební daně.

Rum

Mýtus: EU zakáže tuzemský rum

Skutečnost: rum zůstane, pouze se přejmenuje

Spotřebitelé o rum nepřijdou. Jen si ho budou kupovat pod jiným názvem. To proto, aby jiný než český zákazník nebyl etiketou obelháván. Český tuzemský rum totiž není pravým rumem. Nevyrábí se jako pravý rum z cukrové třtiny, ale z bramborové nebo obilné melasy. Kořeny této lihoviny mohou Češi hledat ještě v Rakousku-Uhersku, protože ˝tuzemák˝ se pije ve všech jeho nástupnických státech. Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie tak z etiket pouze zmizí slovo rum. Lihovina, která je nyní nabízena jako rum, se bude od 1. ledna 2003 prodávat pod názvem Tuzemák.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics

Úterý
Zataženo
0 °C
Středa
Oblačno
1 °C
Čtvrtek
Sníh s deštěm
3 °C

Počasí


Kalendář

poútstčtsone
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Podporujeme utipa.info