Pověsti o Evropské unii: skončí tuzemský rum a tvarůžky...
09.04.2002 | Lidové noviny
...je to pravda? Co čeká Čechy po vstupu do EU?
Mýty a fakt o Evropské unii
Česko se připravuje na vstup do Evropské unie. Z jedné strany zní: ˝Brusel Čechům zakáže slivovici a všichni včelaři budou muset přestavět včelí úly.˝ Z druhé strany zní: ˝ Nic z toho není pravda, jde pouze o takzvané euromýty.˝ Okolo Evropské unie se vyrojila spousta pověstí, které se většinou nezakládají na pravdě. ˝Euromýty jsou určité nesprávné představy o tom, jak funguje Evropská unie a její instituce,˝ říká Jan Hřích z Ústavu mezinárodních vztahů. Některé mýty vznikají z pouhého nedorozumění - například z nesprávného překladu. Jiné ze zažité představy Evropské unie jako byrokratické mašinérie. Mezi europověrami je ale také velké procento těch, které jsou šířeny některými politiky záměrně s cílem snížit podporu myšlenky evropské integrace. Nepravdy o EU ale mohou být velmi nebezpečné. ˝Mýtus by v nejhorším případě mohl zasáhnout myšlení lidí před vstupem do Evropské unie, což by mohlo v krajním případě vést až k odmítnutí vstupu v referendu,˝ tvrdí Jan Hřích. LN s použitím údajů českého ministerstva zahraničí přinášejí přehled mýtů o EU a zároveň je všechny vyvracejí.
Vína
Mýtus: EU zakáže některá moravská vína
Skutečnost: Česko bude muset změnit některé názvy
Brusel rozhodně nechce potírat českou vinařskou tradici. O vínech budou čeští vyjednavači teprve diskutovat. Případné zákazy budou vyvolány spíše ochranou známek a názvů tradičních produktů a také ingrediencemi, z nichž vznikají. Předmětem diskuse bude například nově používaný název pro vína zrající v dubových sudech. Češi je nyní nazývají barique, což je výraz převzatý z francouzštiny a v tuzemsku nemá tradici. Rovněž se bude diskutovat o výrazu kabinetní víno, který za svůj považují Němci. A kromě toho se povedou jednání o všech názvech vín, která vycházejí z registrovaných francouzských, španělských nebo německých vín. V Čechách se tento problém bezesporu bude týkat červeného vína Modrý portugal.
Televize
Mýtus: po přijetí do EU v televizi nepoběží už žádný americký seriál
Skutečnost: evropská tvorba celé vysílání nezaplní
Tak striktní omezení Evropská unie nikdy vyžadovat nebude. Je ale pravda, že omezuje příliv pořadů ˝zvenčí˝ v rámci směrnice Televize bez hranic. Uvnitř EU jsou audiovizuální pořady zboží jako každé jiné a soutěží na volném trhu. Tímto způsobem se Evropská unie snaží bojovat se záplavou amerických snímků v evropských televizích. Zavedená opatření (povinnost vysílat evropskou či nezávislou produkci) plní sotva polovina televizních stanic v jednotlivých členských zemích. Je pravděpodobné, že EU na dodržování těchto limitů bude i dál trvat.
Napětí v zásuvkách
Mýtus: EU nám předepisuje napětí v zásuvkách - 230 voltů
Skutečnost: žádná norma EU to nestanoví
Tento mýtus patrně vznikl ve Velké Británii, když tamní rozvodné závody a spotřebitelé přecházeli na nový systém: měnili napětí v zásuvkách z původních 120 voltů na 230 voltů. Voda na čaj se při původním napětí uvařila rychleji a snad i to za kanálem vyvolalo výkřiky proti Evropské unii. Ve skutečnosti však Velká Británie dobrovolně přistoupila na normu, která určuje v rozvodných sítích členských států napětí 230 V. Žádná směrnice Evropské unie ji k tomu nenutila. Podobně i v českých obchodech lze už nyní koupit spotřebiče konstruované na napětí 230 voltů. Pro ověření stačí sehnat obyčejnou žárovku.
Cigarety
Mýtus: po vstupu do EU u nás ihned podraží cigarety
Skutečnost: ČR má výjimku, ceny budou stoupat několik let
To je zčásti pravda. Členské státy EU bojují se závislostí obyvatel na nikotinu a cigaretách mimo jiné i vysokou spotřební daní, která je mnohem vyšší než v České republice. Tyto země si totiž spočítaly, že ze státního rozpočtu čerpají kuřáci mnohem víc než nekuřáci - svou nemocností, náklady na léčbu, výkonem či absencí v zaměstnání. V rozporu s touto logikou si Česká republika vymínila u Evropské unie dočasnou výjimku ze spotřebních daní u cigaret. Ty tedy postupně podraží až na úroveň obvyklou v Evropské unii. Výjimka skončí v roce 2006.
Temelín
Mýtus: EU nás donutí uzavřít jadernou elektrárnu Temelín
Skutečnost: jaderná elektrárna bude v provozu i nadále
Uzavření jihočeské jaderné elektrárny Temelín je téměř nemožné. Ani tady nemá Evropská unie téměř žádné pravomoci a vliv. Navíc už při vyjednávání s Českou republikou Brusel uzavřel energetickou kapitolu. Přestože se tedy Rakousko, hlavně strana Svobodných, a částečně také Německo snaží tuto otázku před přijetím České republiky znovu otevřít, nemají velkou šanci. Nátlak na to ovšem existuje.
Dopravní značení
Mýtus: EU nutí Česko ke změně dopravního značení
Skutečnost: ČR mění tvar šipek z vlastní vůle
Na silnicích mohou být už jen eurošipky. ČR postupně mění tvar bílých šipek na silnicích označujících přikázaný směr jízdy. Z hranatých se přechází na zaoblené, které jsou obvyklé ve většině států unie. Není však pravda, že by změnu tohoto značení Evropská unie od svých členských zemí nějak vyžadovala. Neexistuje žádný právní předpis, který by takovou povinnost členům EU ukládal. Ke změně tvaru šipek dopravního značení přistoupilo zcela dobrovolně české ministerstvo dopravy a spojů, byť jeho motivací zřejmě bylo sladit české značení se státy EU. Značení bude postupně obnovováno tak, jak bude končit životnost současných šipek.
Okurky
Mýtus: prodávané okurky musejí být rovné
Skutečnost: nic takového EU nenařizuje
Jde o nesmysl. Obchodníci si stanovili průměrný počet okurek v jedné bedně a kdosi další přišel na to, že rovné okurky se do bedny skládají lépe než okurky zahnuté. Obecně platí, že EU stanovuje pravidelně evropské standardy kvality ovoce a zeleniny. Ty mají umožňovat jednoduché obchodování podle společných kritérií. Zároveň spotřebitelům zaručují, že nakupují kvalitní a čerstvé ovoce a zeleninu.
Daně
Mýtus: daně budeme odevzdávat evropským úřadům v Bruselu
Skutečnost: peníze, vybrané na daních, zůstávají členskému státu
Jediné, co členské státy do Bruselu platí, jsou příspěvky, převážně z pevně stanovené části DPH a cel. Jejich výše se nyní pohybuje kolem 1,15 procenta HDP. V budoucnosti by odvody mohly vzrůst až na 1,27 procenta HDP. Daně si každý členský stát vybírá sám a sám s nimi také hospodaří. Jednotlivé země si také zachovávají svůj vliv na jejich výši. Nejdůraznější je v tomto směru Británie. Do budoucna lze očekávat změny, ne však natolik zásadní, aby daně v ČR vybíral Brusel.
Banány
Mýtus: zkroucené banány byly zakázány, protože se špatně balí
Skutečnost: všechny banány jsou povoleny
Evropská unie skutečně stanovila normu týkající se velikosti a kvality banánů. Ta z vůle ministrů zemědělství všech členských států harmonizuje dosavadní roztříštěné národní normy, které komplikovaly obchodování. Neznamená to však, že by se malé banány měly ničit či zahazovat, jen to, že patří do jiné kategorie než banány velké.
Omáčky
Mýtus: EU zakáže českou svíčkovou a jiné tradiční omáčky
Skutečnost: Brusel nic takového nechystá
Brusel nechce a nebude Čechům zakazovat svíčkovou. EU trvá na tom, aby hoteliéři, restauratéři a hostinští dodržovali společné normy vztahující se k přípravě jídel, skladování a vydávání, udržování kuchyně a další. Podobná kritéria platí i v Česku už několik desítek let, normy však v restauracích nejsou dodržovány. To je také jeden z důvodů, proč je ČR na prvním místě ve výskytu nákaz způsobených jídly v restauracích.
Včelí úly
Mýtus: EU nařizuje velikost včelích úlů
Skutečnost: takové nařízení neexistuje
Tuto pověru rozneslo mezi českou veřejností zpravodajství TV Nova. Podle něj by měli čeští včelaři po vstupu země do EU přizpůsobit velikost rámečků pro plástve velikosti běžné v EU. Jde o naprostou absurditu, která se ani v nejmenším nezakládá na pravdě. České úly zůstanou před vstupem země do unie i po něm stejně velké.
Jazyky
Mýtus: v orgánech EU budeme mluvit anglicky, francouzsky a německy
Skutečnost: občan má právo jednat ve svém rodném jazyce
Evropská unie nemá svůj jeden oficiální jazyk. Za oficiální se považují všechny řeči členských zemí. Výjimka je u pracovních jazyků - těmi jsou angličtina, francouzština a němčina. Každý stát a každý občan má a bude mít právo obracet se na instituce Evropské unie ve své rodné řeči a v ní také dostávat vypracované odpovědi.
Olomoucké tvarůžky
Mýtus: EU zakáže olomoucké tvarůžky
Skutečnost: tento pokrm v české republice zůstane
Unie nemá nic proti českým tvarůžkům. Jde o originální český sýr, jehož původní receptura je starší než pět století: kyselý tvaroh se smísí se solí a zraje v kádích, pak se vytvaruje a usuší. Výroba tvarůžků se po vstupu Česka do Evropské unie bude muset přizpůsobit přísným hygienickým euronormám. Nakolik by normy pozměnily chuť a aroma syrečků, není dořešeno. Zatím to ale vypadá, že postupy výrobců tvarůžků normám vyhovují.
Rakve
Mýtus: rakve v EU musejí být všechny stejné
Skutečnost: EU o ničem takovém nejednala
Morbidní mýtus o jednotné rakvi pro každého Evropana vznikl nesmyslným výkladem pravidla jednotného pro celou unii. Toto nařízení vzniklo v době, kdy se chystala společná pravidla převozu mrtvých těl. Tato pravidla vyžadují, aby rakve byly vodotěsné a odolné vůči nárazům při převozu. Z předpisu vznikla fáma, podle níž Brusel vyžaduje jednotné rakve pro každého evropského nebožtíka. Je to nesmysl.
Kondomy
Mýtus: EU nařizuje i velikost kondomů
Skutečnost: velikost kondomů je různá
Tento úsměvný mýtus je nesmyslem, byť má pravdivé jádro. Fáma vznikla v roce 1997, kdy ji živily zejména britské sdělovací prostředky. Evropská unie, konkrétně Evropský výbor pro standardizaci se skutečně zabýval kondomy. Vyhlásil však jen bezpečnostní normy pro prezervativy, a to dokonce jen orientační. Tvarem a velikostí kondomů se výbor vůbec nezabýval. Čeští muži se proto standardizace nemusejí bát.
Peníze
Mýtus: Česko po přijetí do EU dostane spoustu peněz
Skutečnost: peníze budou vázány na určitý projekt
Stejně jako u čerpání z předvstupní pomoci fondu Phare platí pro čerpání prostředků Evropské unie přesná pravidla. Peníze jsou vždy investovány na předem stanovený účel či projekt a jejich využití je pečlivě sledováno. Obvykle se také vyžaduje spoluúčast (spolufinancování) konkrétní země.
Pouliční osvětlení
Mýtus: EU nařizuje velikost lamp pouličního osvětlení
Skutečnost: žádná norma toto nenařizuje
Existují tisíce evropských standardů a technických norem. Ty jsou buď závazné (obsažené ve směrnicích a nařízeních) nebo dobrovolné (vyhlášené Evropským výborem pro standardizaci a Evropským výborem pro elektrotechnické standardy). Žádný z těchto standardů však nepopisuje, jak silně mají být osvětleny ulice ani jak vysoké mají být lampy pouličního osvětlení.
Zdražování
Mýtus: po vstupu do EU u nás všechno podraží, i rohlíky...
Skutečnost: spolu s cenami porostou na druhé straně i příjmy
Po přistoupení k EU nepochybně narostou ceny potravin, a to občas i velmi výrazně. Vyhlídky však nejsou tak katastrofální, jak by se mohlo zdát. Například pečivo je ale v zemích unie až pětinásobně dražší než v Česku. Unie totiž zaručuje pevné výkupní ceny obilí, které jsou podstatně vyšší než světové. Podle všech prognóz ovšem s cenami porostou i příjmy obyvatelstva, které budou vyšší náklady na jídlo kompenzovat.
Nezaměstnanost
Mýtus: vstup do EU k nám přinese nezaměstnanost
Skutečnost: vzniknou nové pracovní příležitosti
To je zatím jen negativní spekulace. Předpokládaný vývoj v Evropské unii je opačný a naše přistoupení k ní by naopak mělo mít na ekonomiky všech zúčastněných příznivý vliv. To by s sebou mělo přinést nové pracovní příležitosti po obou stranách hranic. Univerzity v Saarbrückenu a v Linci odhadly, že přijetí prvních šesti nových států bude pro EU znamenat vzrůst HDP o jedno procento ročně.
Záchodová prkénka
Mýtus: EU předepisuje rozměry záchodových prkének
Skutečnost: spotřebitel si může koupit i jiné než normované
Podle tohoto mýtu Evropská unie předepisuje rozměr a velikost záchodových prkének na zaoceánských jachtách. Pravda je, že některá záchodová prkénka se budou vyrábět v normalizované euroverzi. Nikdo však nebude majiteli jachty nařizovat, jaké prkénko si má na loď pořídit a ani ho nikdo nebude pokutovat, když bude mít jiné než europrkénko. Evropská unie vychází z toho, že majitelé jachet cestují přinejmenším o dovolené po jednotlivých státech unie a pokud to bude nutné, kdekoliv v Evropě pořídí prkénko nové, které na jejich záchodovou mísu padne jako ulité - bude totiž vycházet z jednotné normy. Všichni ostatní budou muset shánět nestandardní provedení prkénka nebo si je nechat draho vyrábět na zakázku.
Benešovy dekrety
Mýtus: kvůli EU budeme muset zrušit Benešovy dekrety
Skutečnost: jsou aktuální jen ve dvou státech EU - Rakousku a SRN
V převážné většině současných států EU nepředstavují Benešovy dekrety žádný problém. Složitější je situace jen v Rakousku a Německu. Také řada vrcholných představitelů evropských institucí opakovaně ujistila české politiky, že dekrety nejsou překážkou vstupu do EU. Jak by tedy dekrety mohly zproblematizovat vstup Česka do unie? První možnost: analýzy prokážou, že dekrety jsou v rozporu s právem EU. Dosavadní analýzy to ovšem popírají. Druhá možnost: Kvůli dekretům zablokuje přijetí Česka Německo či Rakousko. Takto ultimativní požadavek však zatím oficiálně nezazněl.
Slivovice
Mýtus: EU zakáže Čechům jejich slivovici
Skutečnost: slivovice zůstane, Česko dostalo výjimku
Je pravda, že klasická česká slivovice nevyhovuje normám Evropské unie. Nejtradičnější slivovice - vizovická - se vyrábí z vysoce aromatizovaných švestek. Po první destilaci se k nim přidává malý díl čistého lihu a pak nápoj prochází ještě dvěma dalšími destilacemi. Odborníci tvrdí, že právě líh dodává slivovici tu správnou chuť. V zemích Evropské unie je ale postup odlišný. Do ovocných destilátů se tam totiž líh nepřidává. Milovníci slivovice se přesto nemusejí bát, protože o tento typicky český resp. moravský nápoj nepřijdou EU udělila tomuto nápoji trvalou výjimku ve formě nižší spotřební daně.
Rum
Mýtus: EU zakáže tuzemský rum
Skutečnost: rum zůstane, pouze se přejmenuje
Spotřebitelé o rum nepřijdou. Jen si ho budou kupovat pod jiným názvem. To proto, aby jiný než český zákazník nebyl etiketou obelháván. Český tuzemský rum totiž není pravým rumem. Nevyrábí se jako pravý rum z cukrové třtiny, ale z bramborové nebo obilné melasy. Kořeny této lihoviny mohou Češi hledat ještě v Rakousku-Uhersku, protože ˝tuzemák˝ se pije ve všech jeho nástupnických státech. Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie tak z etiket pouze zmizí slovo rum. Lihovina, která je nyní nabízena jako rum, se bude od 1. ledna 2003 prodávat pod názvem Tuzemák.
Další články v kategorii
- Nová zelená úsporám 2025: Jednodušší podmínky, podpora předem a více možností pro renovace (21.01.2025)
- Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny (21.01.2025)
- Pěstitelé ovoce z Plzeňska dostali od státu kompenzace za úrodu zničenou mrazy (21.01.2025)
- ČSÚ: V novém roce nejvíce zdražila mouka, oproti prosinci o 11,42 procenta (21.01.2025)
- Vodík má zelenou, na budování elektrolyzérů dáme z Modernizačního fondu tři miliardy korun, oznámil ministr Hladík (21.01.2025)
- Jednatel firem pod hlavičkou Future Farming nekomunikuje s insolvenčním správcem (21.01.2025)
- 4. místo ve Farmě roku 2024 - Rothschildův dvůr (21.01.2025)
- Podmínky hospodaření na erozně ohrožené půdě budou nejspíš mírnější (21.01.2025)
- Až dvě třetiny potravin a drogerie nakoupí Češi ve slevách (21.01.2025)
- Vláda schválila vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok. Jedinečný komplex lužních lesů a luk se dočká celoplošné ochrany (21.01.2025)