Polští rolníci odmítají "almužnu"

Návrh Evropské unie na dotace do zemědělství příštích členů se nelíbí ani dárcům z patnáctky, ani kandidátským zemím. První se domnívají, že je Brusel příliš štědrý a že poskytovat rolníkům přímé platby, byť v omezené míře, je omyl. Druzí považují pomoc za nedostatečnou a obávají se, že jejich venkovu hrozí nerovné konkurenční podmínky.

Společná agrární politika (CAP) v tom případě přestane být společná, vzniknou vlastně politiky dvě a tedy i členství druhé či dokonce třetí kategorie, ozývají se hlasy z uchazečských zemí. Zklamání a nelibost nad unijním návrhem dávají nejvíce najevo zemědělci v Polsku, kde je agrární sektor sice mohutný, avšak neefektivní.

Slibují protiútok

"Bude válka," očekává Jacek Soska, předseda Vesnického centra pro evropskou integraci. "Návrh Evropské komise "obdarovat" naše výrobce čtvrtinou toho, co dostávají formou přímých plateb unijní farmáři, činí z polských rolníků konkurenty třetí kategorie. Pokud vláda na tuto věc nedohlédne, bude venkov v referendu hlasovat proti integraci," varuje Soska.

"Nechceme vaši almužnu! Odpovědět protiútokem - zvýšit spotřební daň na agrární dovozy z unie!" volali na demonstraci před varšavskou misí Evropské unie pobouření rolníci. Byl mezi nimi i Henryk Kamiński, který ve vsi Gnojna v Podlaském vojvodství pěstuje na 20 hektarech obilí. Jeho hospodářství patří v Polsku k těm větším, v unii k průměrným.

Pokud bude finanční návrh unie přijat - a vyjednat lepší se kandidátským zemím sotva podaří - pak Kamiński obdrží v prvním roce po začlenění 1071 eur a na plnou výši přímé dotace dosáhne až po deseti letech. Jeho západoevropský konkurent dnes dostává 4284 eur.

Záleží na úhlu pohledu

Jenže co polský venkovan pokládá za almužnu, to bude pro evropského farmáře znamenat hubenější roky, napsal ve svém posledním vydání polský týdeník Wprost. "Jsem pro evropskou integraci, ale Poláci či Maďaři by měli pochopit, že nás připraví o část peněz. I my musíme dostat čas, abychom se nové situaci přizpůsobili. Nikdo se přece snadno nesmíří se ztrátou něčeho, nač byl po léta zvyklý," citoval týdeník belgického farmáře Pierra Vrommawa. Podobný názor v širším kontextu vyjádřil i Risto Volanen, generální tajemník unijních rolnických odborů COPA/COGECA: "Mnoho politiků v zemích patnáctky si přeje rozšíření, avšak nechtějí za ně platit. To je realita."

Umění možného

Komisař EU pro zemědělství Franz Fischler se snaží přesvědčit Varšavu, že plné platby by zabrzdily restrukturalizaci polského agrárního sektoru a "rozmazlily" by tamní rolníky. Skutečnost je ovšem prostší, protože na výplatu dotací není ve společné pokladně dost peněz. Značná část bruselských diplomatů se přiklání k názoru, že slíbených 40 miliard eur pro nové členy (na léta 2004 - 2006) znamená prakticky vyčerpání rozpočtových limitů. A tím je tedy omezen i prostor pro případné další vyjednávání.

"Především Němci, Nizozemci, Rakušani, Švédi a Britové už dnes dostávají ze společné kasy méně, než kolik do ní přispívají. Proto se budou propříště dožadovat spíše toho, aby se po roce 2006, tedy po reformě Společné agrární politiky, dotace postupně snižovaly," zdůraznila agentura Reuters.